Zasloužil si Barack Obama Nobelovu cenu míru?

Ukvapené udělení Nobelovy ceny míru Obamovi na počátku volebního období vyrazilo dech všem soudným lidem. Vedoucí sekretariátu organizace Geir Lundestad ve svých pamětech zalitoval, že Obama cenu dostal. 

Udělení Nobelovy ceny míru mělo Obamu posílit v mírových snahách a stát se mu morálním závazkem, jak jsem ze dozvěděli z agentury AP. Obama ale tehdy, kromě nehlasné kritiky invaze do Iráku,skoro nic nedokázal. 

 Zaražen byl tehdy i sám Obama. Na rozdíl od členů výboru Nobelovy ceny se sám necítil být svázán morálním závazkem.  Obama přemýšlel, jestli si pro takto bezvýznamnou cenu vůbec do Osla dorazí. Jeho tým vyzvídal, za jakých podmínek by mohl cenu přebrat třeba jeho bodyguard a zjistili, že osobně si cenu nepřevzali jen disidenti, kteří nemohli vycestovat ze země. A tak americký prezident cenu přebral a přednesl při tom dojemnou řeč, plnou květnatých obrazů, při které ukápla kdejaká slzička zastánců světového míru.  

(Obamova řeč při převzetí Nobelovy ceny míru naplnila svět očekáváním)

V odůvodnění předání Nobelovy ceny Obamovi stálo, že vydláždil cestu k neproliferaci jaderných zbraní mezi Ruskem a USA a začal  stavět mosty mezi západní civilizací a muslimskou kulturou.  Lundestad si musí trhat vlasy. Po devíti letech Obamovy vlády se napětí mezi Ruskem a USA výrazně zhoršilo. Rusko si v reakci na vyhrocenou situaci na Ukrajině změnilo vojenskou doktrínu a upravilo možnost využití jaderných zbraní. 

Kongres USA schválil obrovské investice do modernizace svého zastaralého jaderného arzenálu v rozsahu 179 miliard dolarů od roku 2010 do roku 2018.  V následujících 30 letech se hovoří o bilionu dolarů. USA a Rusko nejsou jedinými hráči na jaderném rynku, ostošest modernizuje své zbraně Čína. Řada dalších zemí vlastní jaderný arzenál včetně velice problematicky situovaného Izraele, jenž si svůj jaderný arzenál vybudoval načerno.  

 Provalily se skandály otce jaderných zbraní v Pákistánu Abdula Qadeera Khana, který v průběhu uplynulých desetiletí prodával Severní Korei, Íránu a Libyi klíčové technologické údaje k vybudování jaderných zbraní a nebyl tehdy rozhodně sám. Díky naivismu Billa Clintona má nyní Severní Korea své jaderné zbraně dalekého doletu. Dohoda s Íránem, již Obama nakonec protlačil na závěr své kariéry, zastavila vývoj jaderných zbraní v této zemi o krásných 20 let.

Pokud si Obama zaslouží Nobelovu cenu míru, bude to spíše za dílčí aktivity. Zmírnění napětí s Kubou, jež sehrávala USA roli fackovacího panáka a měla význam maximálně v éře krize kolem Zátoky sviní,   kam nyní dorazil jako 2. americký prezident po 90 letech. Nobelovu cenu míru by si zasloužil i za dojednání dohody o přerušení sankcí s Íránem výměnou za omezení jejich jaderného programu. Byl ale jen jedním z mnoha aktérů tohoto složitého kontraktu a pochválit jej můžeme, že se i navzdory ztrapňujícího dopisu republikánských kongresmanů lidu Íránu, ve kterém udělali z Obamy  nesvéprávnou bytost, již by nejraději viděli ve svěrací kazajce, odhodlal republikány převetovat.

Vzhledem k tomu, že Demokraté ztratili v kongresu většinu a z Republikánů se stává extrémistická a nečitelná pravicová strana, má to nyní v posledních dvou letech Obama opravdu těžké. K dobru mu můžeme přičíst částečné stažení vojsk z Afghánistánu a z Íráku, snahu neeskalovat za každou cenu mezinárodní problémy, nedrat se všude do popředí a kooperovat s ostatními státy mimo NATO s chladnou hlavu.

Na poli domácí politiky lze vypíchnout  reformu Obamacare, kterou  zajistil zdravotní pojištění pro 20 milionů nejchudších Američanů. Za jeho vlády byl nominován rekordní počet černých soudců, došlo k částečné reformě studentských půjček. Za Obamy byly propuštěny  tisíce zadržených za nenásilné drogové delikty, kteří by jinak tleli desítky let ve vězení, a srovnala se výše trestů za prodej cracku a práškového kokainu, jež diskriminovala černé.  Propast mezi vrstvami obyvatel se ale za jeho vlády paradoxně zvýšila. Hnutí "Black Lives Matter" je neuvěřitelně silné. Pokud by se naplnily veškeré sny černých, které vkládali do prvního černošského prezidenta, nebylo by hnutí třeba. 

Za jeho vlády došlo k nebývalému nárůstu násilí na protestujícím převážně černošském obyvatelstvu ze strany policie. Obama slíbil zavřít Guantanamo, stojící ilegálně na půdě Kuby, to je stále zde a stále zde jsou uvězněni lidé bez zatykače. Obama sice zarazil určité druhy mučení, jež by nyní Donald Trump zase rád zavedl, ale nepotrestal  vysoké úředníky a ty, kteří měli na mučení podíl.  Bez trestu vyšla i řada viníků finanční krize z roku 2008.

 Situace ve světové politice a zmatečné zásahy v Libyi by si zasloužily samostatnou reflexi. Obama se v této souvislosti uchýlil k drsným vulgarismům, jak se můžeme dočíst v Časopise The Atlantic a obvinil své uřednice Clintonovou, Riceovou a Powerovou, tři dračice, jež jej spolu se Sarkozym do celkem levné a krátké války s excentrickým diktátorem uvrtaly. Chaos a dvojvládí v kdysi nejbohatším státu severní Afriky Obamu nyní mrzí. RT si z Obamy už delší dobu dělá legraci za jeho sklon shazovat veškerou vinu na druhé.  

Za jeho úředního období se mnohonásobně zvýšil počet dronových operací a změnily se podmínky jejich užití. Obama se nevzdal možnosti preventivního válečného úderu, jenž opravňuje USA k útoku na zemi, jež ještě nic neprovedla, pouze se jeví USA podezřelou.  Stejně tak se za Obamy x násobně zvýšila persekuce whistleblowerů a tresty jim udělené. Snížilo se naopak soukromí občanů USA a zvýšily se odposlechy zahraničních občanů. 

USA, jež si jsou vědomy, že nebudou nadále hrát první housle na světovém multilaterálním rynku,  nejsou jediným ďáblem na zeměkouli, rozhodně ale nejsou díky svému prezidentovu, do nějž vložil výbor Nobelovy ceny míru naději, světlonošem míru a demokracie. 

(Nixon diskutuje s Kissingerem bombardování ve Vietnamu, krásně si popovídají o deštivém počasí a mezitím rozhodnou o smrti civilistů) 

Všechny tyto pletichy se děly, dějí a budou dít, prezidentové  budou licitovat se svými Kissingery o životy statisíců civilistů výměnou za geopolitický vliv. Nás nejvíce zajímá otázka jaderných zbraní, za jejichž neproliferaci Obama obdržel  cenu míru a kde došlo nedávno k převratnému obratu.

Po konci studené války a rozpadu SSSR, jenž Reagan rozložil megalomanskými investicemi do zbrojení, jimž nemohli soudruzi stačit,  USA zajásaly a nabyly dojmu, že už nebude proti komu bojovat. Ukrajina se výměnou za záruku integrity a svých hranic ochotně zbavila svého jaderného arzenálu a nyní se diví, že jí Rusko odkrojilo, po oligarchickém převratu, pošťouchnutém z EU a krytém USA, strategicky důležitý ostrov.  Svět se ale zalarmoval až po ruské anexi Krymu, konflikt v Gruzii v roce  2008 zůstal bez mediálního zájmu. 

Svůj jaderný arzenál si modernizuje kromě  Ruska jistě potají i Izrael a Čína, o níž se tolik nemluví. Zatímco USA udržují své zbraně ve stavu pohotovosti, Čína se svými 250 hlavicemi měla ve své vojenské doktríně zakotven obranný status svých zbraní, jež měly  přežít ve zdraví jaderný útok a posléze by byly připraveny k protiútoku. Proto jsou jejich hlavice uschovány hluboko v tunelech a nejsou okamžitě použitelné. 

Čína by mohla přeskočit jeden stupeň zvýšené pohotovosti  a přejít hned ke stavu připravenosti k útoku, čímž by se výrazně zvýšilo riziko celosvětového útoku.  Už si asi nepamatujeme, že zařízení určená k detekci úderu jadernými zbraněmi měly celou řadu vad a detekovaly mylně  zcela neškodné události jako jaderný úder. Selhat může jak technologické zařízení, tak lidský faktor.

Zatímco Číňané modernizují a snaží se i Rusové, USA nechaly v euforii své jaderné zbraně sice v pohotovosti, ale ve stavu, v jakém byly po konci studené války. USA se dle bývalého Obamova ministra obrany Chucka Hagela potýkají s bezpečnostním rizikem a nízkou morálkou administrativy, jež má tuto oblast na starosti. Běžná jsou selhání vysokých vojenských důstojníků, jak se provalilo díky agentuře AP.

Jaderný zbrojní průmysl, jenž byl kdysi pýchou USA, se nyní potýká dle Hagela s nedostatkem zájmu, pozornosti a zdrojů. Jaderné odvětví  armády USA není pro uchazeče a zaměstnance dostatečně atraktivní možností ke kariérnímu růstu.

Frustrovaní obstarožní a patrně už senilní důstojníci obsluhující jaderný arzenál samým zoufalstvím nad tím, jak málo jim rostly platy a jak málo byli od aféry v Zátoce divokých sviní, užiteční, propadli drogám, morálnímu hazardu, začali švindlovat při testech a způsobili tak armádě USA nezvratnou ostudu. Nad nimi samozřejmě nebyl, jak jsme se dozvěděli z obsáhlé zprávy, skoro žádný dozor. Spraví to až  miliardy investic do restrukturalizace aparátu i samotných zbraní. Doporučení mělo cca 100 bodů a neušetřilo ani čtyřhvězdičkového generála.

Přezkoumání stavu jaderného arzenálu včetně aparátu s tím spojeného zjistilo nedostatky v mentálních schopnostech personálu, jenž obsluhuje nejnebezpečnější zbraně na světě. Celý program, jenž se stal jedním velkým úřednickým molochem, musí být od píky restrukturalizován. Jedním z největších trapasů bylo fixlování při testech specialistů obsluhujících jaderné ponorky i letecké základny pro jaderné zbraně, instruktory nevyjímaje. 30 ze 150 úředníků námořnictva bylo zbaveno své kvalifikace na základě podvodů při testech. 

Obrovský skandál propukl v roce 2013, kdy bylo vyhozeno několik důstojníků za výměnu informací o pohybu členů s jaderným arsenálem kontraktorům  za hotovost a služby prostitutek. Běžné jsou i předražené zakázky. Proč něco dělat levně, když to jde draze, zeptal se mechanik, jenž obvinil armádu, že vyházela miliony dolarů za části zbraní, jež by mohly stát jen pár tisíc. Nikdo mu ale doposud neodpověděl.

Průšvih byl ale i u samotných jaderných zbraní. Američtí letečtí úředníci z oddělení jaderného arsenálu sdělili, že u přísných bezpečnostních zkoušek ruply i ony. Příkladem je jednotka v Severní Dakotě, kde bylo kvůli selhání propuštěno 17 úředníků, jak jsme se dozvěděli od generála Jamese M. Kowalského  ze základny v Montaně.

Toto není k smíchu. Letecké síly USA jsou zodpovědné za 450 pozemních základen osazených střelami, jež jsou během 24 hodin schopny zareagovat na nebezpečí hrozící z celého světa. V problematické Montaně se nachází 3 interkontinentální balistické základny, 2 ze 3 na tom byly ve výsledcích více než bídně stejně jako základna  v Severní  Dakotě. V roce 2007 bylo z Minesoty převezeno  6 střel vybavených nukleárními hlavicemi do letecké základny v Luisianě. Nikdo z posádky ale nevěděl o tom, že na palubě jsou jaderné hlavice a v USA kolem toho byl celkem dost velký poprask.

Mnozí z nás se asi zhrozí. Zatímco u nás hrozí za jízdu pod vlivem alkoholu a drog na silnici  ztráta řidičáku, v USA se to celé u obsluhy jaderných zbraní spraví miliardovými investicemi. S hrůzou se mi podlomila kolena, když jsem si představila kombinaci několika nešťastných faktorů: závadu na detekčních zařízeních, závadu na samotné technologii jaderného zařízení spojenou s halucinací zdrogované obsluhy, jež ve svém tripu vidí neexistující ruské jaderné ponorky, vynořující se před Sochou svobody.

USA využívají zastaralé hlavice z padesátých let, jež pomalu dosluhují.  K využití nových přesnějších stabilnějších robustnějších bomb s ovladatelnými ploutvemi je třeba řady testů, jež jsou ale problematické a bude se muset použít počítačových simulací, jež nemusí být spolehlivé.  

Obama si získal Nobelovu cenu jako advokát světa bez zbraní, jak píše William J. Broad a David E. Sanger v New York Times. Nicméně později si uvědomil, když se seznámil se stavem jaderného arzenálu a neochotou světa podřídit se jeho vizi, že bude záhodné jaderné zbraně modernizovat. 

Modernizace zbraní by dle jeho administrativy mohla vést ke spolehlivějšímu arzenálu a eliminovala by dle kalkulu některých expertů nutnost jeho použití. Jednalo by se spíše o zlepšení stávajících zbraní nežli o celkové přebudování, takže by se žádné nové zbraně vlastně nevytvořily a Obama by si i přes obrovské investice zachoval čistý štít. Změny podporuje i generál James E. Cartwright, dle nějž bude možné přesnější zacílení a zbraň tím nabude na inteligenci. Nová B61 je nyní testována v Nevadě. Celý projekt bude stát bilion dolarů a bude rozložen na 3 dekády.

Proti testům je samozřejmě Rusko, jemuž se zdají nezodpovědné a provokativní. Stejný názor má i Čína, jíž se nelíbí osazení amerických lodí jaderným arzenálem.  Severní Korea ospravedlňuje svůj jaderný program novými hrozbami z USA.

Renovace jsou dle bývalého asistenta ministerstva obrany pro USA a bývalého předsedy Rady pro jaderné zbraně Webera cenově nedosažitelné a zbytečné.  Za 1000 zbraní umístěných na lodích se vydá přes 30 miliard dolarů. Obama byl přitom na počátku své kariéry pro redukci jaderného arzenálů a byl vůbec prvním americkým prezidentem jaderné éry, jež prosazoval jaderné odzbrojení jako hlavní bod americké obranné politiky.

O něčem podobném hovořil i na náměstí v Praze. Dost jsme se už blamovali s radary, peticemi proti nim, podpisem smlouvy a náhlým ucuknutím ze strany USA. V roce  USA podepsalo dohodu s Ruskem, Obama přísahal, že USA nebude vyvíjet nové nukleární hlavice, ani nebude vyvíjet nové strategie. 

Obama měl dle bývalého asistenta ministra obrany A.C. Webera reálnou šanci na prosazení zákazu jaderných zbraní v rámci plavidel  na celosvětové úrovni a snížit tak riziko nukleární války. Brian P. McKeon, úředník ministerstva obrany,  si stále stojí za svým. Obama učinil svou aktivitou ohledně jaderných zbraní svět bezpečnějším, jak jsme se dozvěděli ze  Zprávy o stavu Unie. USA se podílely na očištění světa od volně dostupného materiálu pro výrobu jaderných zbraní a uzavřely dohodu s Íránem.

USA se podílely na dohodách o jaderných testech a produkci paliva pro výrobu bomb. USA rovněž doufá, že sankcemi na Rusko jadernou velmoc přimějí k dalším jednáním o odzbrojení. Vida a to jsme si mysleli, že USA sankcionují Rusko nezištně v rámci pomoci nově se rodící demokracii na Ukrajině. Nyní se dozvídáme jen tak mimochodem ve Zprávě o stavu unie, že Ukrajina posloužila USA ke zcela jiným vojenských cílům oslabení Ruska. To je ale vůči podobným tlakům zcela imunní.

Bomby B61, konkrétně  model 12 mají vytvořit  novou strategickou stabilitu. Cílem je přetvoření starých komponent a jejich revitalizace. Vzniknou hybridy, je by měly být spolehlivější. Roku 2013 P. E. Coyle a Steven Fetter, bývalí bezpečnostní experti, napsali za Svaz znepokojených vědců, jenž je soukromou společností, která se zformovala za studené války ve snaze zredukovat horečnaté jaderné zbrojení,  osmdesátistránkovou kritiku Obamova nukleárního plánu.  

Američtí spojenci i odpůrci budou vidět modernizaci jako porušení úředního závazku nevyvíjet ale naopak likvidovat nové jaderné zbraně. Mc. Coyle, bývalá hlava Pentagonu, označil snahy Obamovy odministrativy a  Pentagonu za megalomanské. Celá rovnice ohledně počtu a variant zbraní je podle něj postavena na hlavu. 

(letecký test modelu 12 B-61)

Kritika zevnitř systému směřuje k modelu 12 typu B61. Plánem bylo sloučit 4  staré modely B61 do jedné varianty, jež by značně omezila jejich destruktivní účinky.  Bylo by zde možné nastavit úroveň radioaktivních účinků, nejnižší by byl jen na 2 procentech. Tato zbraň by přitom byla stejně účinná jako bomba, jež padla na Hirošimu.

Obama v roce 2009 slíbil, že omezí roli jaderných zbraní v obranné strategii USA, za což dostal Nobelovu cenu míru. Plán se jevil jako rozumný, dokud na světlo světa nevyplul fakt o ocasní části a řiditelných ploutvích nové zbraně.  To vyvolalo vlnu kritiky z Federace amerických vědců, kteří se obávají toho, že vysoká míra přesnosti a nízká míra destruktivních schopností bude lákat armádu k tomu, aby zbraň použila s vědomím, že kolaterální škoda bude mizivá.

Generál Cartwright, bývalý šéf Strategické jednotky USA v oblasti nukleárních zbraní v rozhovoru poukázal na riziko reálného použití jaderných zbraní. Navíc hrozí riziko kyberútoků na jaderná zařízení.  Vyšší míra zacílení zbraní učiní pravděpodobně tento typ zbraně použitelným v boji. Největší experti na jaderné zbraně spatřují nejvyšší riziko v plánovaném typu zbraní, nové námořní střele, zbrani, jež může střílet z velkého odstupu na své strategické cíle.

Weber a W. J. Perry, ministr obrany za Clintona, jenž inspiroval Obamu svým plánem odzbrojení, žádají Obamu, aby tento typ zbraně z arzenálu USA vyškrtl. Zbraně umístěné na plavidlech by mohly budoucího prezidenta USA vyprovokovat k omezené jaderné válce. Navíc jsou zbraně vždy ve variantě s jadernou hlavicí anebo s nejadernou variantou, a nepřítel si může hlavice zmýlit a panicky zareagovat na nejadernou zbraň, čímž může být vyprovokována jaderná válka. 

Perrry  ale není mezi demokraty oblíbený, a tak jeho kritika nepadla na úrodnou půdu. Úředník z Pentagonu McKeon je pro plavidla ozbrojená jadernými hlavicemi. Ta dávají prezidentovi více možností jak proniknout vzdušnou obranu.

James N. Miller, jenž byl jedním z autorů modernizace jaderného arzenálu před tím, nežli opustil své místo na ministerstvu obrany, zastával názor, že menší, lépe zacílené zbraně budou hrát pro ostatní země odstrašující roli. Minimalizace počtu civilních obětí, pokud odstrašující role jaderných zbraní selže, je dle Millera eticky relevantním  řešením.

Generál Cartwright hovoří o metafoře zbraně: "bude mnohem snazší spustit tlačítko, ale tlačítko nebude už ani  potřebné spustit"

Autoři plánu hovoří o všeobecně prospěšné roli modernizace jaderného arzenálu. M. R. Creedonová, zastupitelka ministerstva pro energetiku, sdělila, že modernizace starých zbraní nevytváří nové vojenské možnosti, ale jen vyměňuje dráty, baterie, plasty a další materiály za modernější. Staré systémy by totiž dlouho nevydržely. Oddělení energetiky ve zprávě pro kongres sdělilo, že se jedná o nejjednodušší možnost, jak redukovat zásoby jaderných zbraní v rámci propagace snahy  "Modernizací k redukci"

Nové zbraně pomohou k tomu, aby se USA zbavily šrotu v podobě B83, jenž USA zůstal ze studené války.  Zpráva zdůrazňuje, že pokles doposud akcentované destruktivní síly stojí v souladu s Obamovým cílem obrany světa bez jaderných zbraní.

Je to ale běh na dlouhou trať. Zásoby starých účinných zbraní budou moci být omezeny až za 30 let, na které je naplánována revitalizace jaderného arzenálu. Za tu dobu se vystřídá pěkná řádka prezidentů. Republikánský prezident může program omezení arzenálu škrtnout. Program, jenž by zahrnoval modernizaci bomb, ponorek a pozemních střel,  modernizaci 8 laboratoří,   je neuvěřitelně náročný, šplhá se do bilionů dolarů. 

Veteráni Obamovy administrativy, mezi něž patří Ellen O. Tausherová, jež měla na starosti kontrolu zbraní, hovoří o oboecném pocitu frustrace. Řada z těch, kdo se zapojili do Obamovy administrativy s velkými nadějemi, se nyní cítí rozčarována. USA utrácí miliardy dolarů, aby byl udržen status quo, jenž USA neudělá bezpečnějším místem na zemi a Zemi bezpečnější jakožto celek. 

Reagan a Gorbačov rozpoznali dle článku W. Perryho ve Washington Post destabilizační schopnost plavidel osazených jadernými hlavicemi a upřednostnili omezení pozemní verze v Dohodě o zbraních středního doletu z roku 1987. V roce 1991 prezident G.H.W.Bush jednostranně nařídil odstranit veškeré Tomahawky, nukleární střely umístěné na plavidlech, ponorky pak přikázal uložit do skladů. Tam zůstaly do roku 2011, kdy je Obama nařídil rozebrat a poslat k zaslouženému odpočinku.

Oddělení Ministerstva obrany ve zprávě z roku 2001 rozjímá nad tím, kdy a za jakých podmínek vyměnit současné střely umístěné na plavidlech, jejichž životnost propadne v roce 2030. Jediná bomba, jež je schopná je nést, pochází z roku 1955. 

Obamova administrativa má být dle Perryho pochválena za zvýšené investice do udržení a kontroly B-2 a prodloužení života renomované B61, jež nahradí 4 existující modely. B-2 a B61 zajistí letecký, pozemní a námořní jaderný program na desítky let a umožní vyřazení B83.  Musí se vyměnit námořní střely B 52, jež jsou zastaralé a činí USA zranitelné proti vzdušným obranným silám nepřítele. S updatovanými B-2 a B61, jež budou sloužit po desítky let, je zbytečné utrácí desítky miliard na nová plavidla pro jaderné zbraně. B 52 je reliktem doby války se SSSR, ale nereflektuje situaci dominance USA v rovině konvečních zbraní. 

USA potřebovaly v 70.a 80. letech stárnoucí B52, které se hodily pro  lodě, osazené vzdušnými střelami. Pak je nahradily účinnější modely B2. USA tehdy potřebovaly velké množství námořních zbraní vzdáleného doletu, aby pokořily SSSR a pomohli tak EU. Situace se ale změnila. USA má nyní nejvíce konvenčních zbraní na světě a zbraně podobného typu už nepotřebují. 

Ten, kdo  argumentuje, že je třeba si udržet určité množství jaderných zbraní, aby měli budoucí prezidenti USA možnost se flexibilně rozhodovat v boji s Ruskem anebo Čínou, je dle Perryho pomýlený. Jedná se myšlení z doby studené války, jež je nebezpečné. Pochopil to už prezident Bush v roce 1991. A proto by měl Obama ustoupit od svého plánu a nakoupit 1000 až 1100 nových jaderných vzdušných střel. Dominance USA, jež čelí  hrozbám nových jaderných velmocí Indii a Číně, je novým krokem k světu bez jaderných zbraní.  

V období studené války měly USA dle  Dianne Feinstein z Washington Post USA v zásobách až 30 000 jaderných zbraní. Nyní se stávají finančním břemenem. Místo udržování jaderného arzenálu ve skladech by peníze mohly jít na opravdové hrozby jako je IS anebo  kyberútoky.

USA  má nyní cca 4804 jaderných zbraní.  Je zde řada vyřazených zbraní, jež potřebují rozebrat. Takže je jich celkem 10 000. Zbraně jsou nyní 100 x destruktivnější, nežli ty, jež byly použity v Hirošimě a Nagasaki. Jejich jediným cílem je odstrašující efekt. USA do roku 2014 vyřadila jen 309 hlavic, postupovala nejpomalejším tempem za předchozí 2 dekády. Dříve se plánovalo, že se rozpočet na jaderný arzenál seškrtá. Místo toho enormně nabobtnává.

Takové investice jsou dle zásad zdravého rozumu neefektivní a zbytečné. USA takové množství zbraní nepotřebují, mít je v záložce je sice vtipné ale drahé. Redukce zbraní je možná i bez mezinárodních dohod, aniž by byla ohrožena mezinárodní bezpečnost. Je jen třeba chtít. 

V rámci hovorů o míru, světu bez jaderných zbraní a snižování investic do zbrojení se dostáváme do podivných paradoxů. Místo snížení nákladů zde máme prudké  zvýšení, revitalizaci jaderných zbraní, volání po nákupu nových jaderných zbraní, handrkování se o rozvoj konkrétních modelů. Hlasy rozumných kritiků, jako je generál Perry, jsou v USA umlčeny, protože je jakožto osoba neoblíbený. Obama, jenž nechal válku v Libyi Hillary Clintonové s odvoláním, že ona tomu nejlépe rozumí, dělá něco podobného i s jadernými zbraněmi. A nám z toho vstávají vlasy hrůzou na hlavě.  

USA nyní hostí Čtvrtý jaderně bezpečnostní summit, kam se slétají hlavy světa a kde čekali jen na čínského prezidenta, jenž si netroufl odmítnout Milošovi Zemanovi poslední objetí. Země zde budou jednat o zajištění bezpečnosti jaderného materiálu. Bude díky těmto jednáním, jehož se nezúčastní klíčový hráč Rusko, ale bezpečnější?