Děti slavných na Russia Today- protekční spratci anebo elita světové intelektuální scény?

RT, již sleduje týdně 70 milionů diváků, je pro nás, kteří se vždy opičíme po USA, hlásnou troubou prokremelské propagandy. Nevidíme přitom, že si Russia Today najala miláčky britské a americké mediální scény. Show must go on! 

Ze štědrých dotací Člověka v tísni v rámci projektu Jeden svět na školách vtkloukáme študákům hlavy, aby si nikdy nezapnuli  RT.  Autoři projektu přitom evidentně neviděli ani jeden pořad RT a vychází z  dokumentů zahraničních kanálů, ve kterých zhrzení vyražení reportéři líčí úděsný útlak ze strany Kremlu. 

(Takto nějak si představují autoři projektu, že funguje ruská propaganda. Parodie z produkce RT) 

Studenti, pokulhávající v angličtině, arabštině, němčině anebo španělštině, ve kterých RT vysílá, si prostřednictvím otitulkovaných pořadů mají vytvořit svůj vlastní úsudek a vyplňovat domácí úkoly, kde jim je napovězeno, co si mají o všem myslet. 

 RT některá fakta překrucuje a několik tváří z ní odešlo.  Pár v ní ale zůstalo i po kritice anexe Krymu. Nikdo jim hlavu neusekl, nikdo je neotrávil. Popleteným študákům  nikdo neřekne, kolik pochybujících reportérů zařvalo v korporátních médiích USA po invazi do Iráku. 

Korporátní média i vláda USA, které jsou  tradičně terčem povedených vtípků reportérů RT, jež dovedou udělat z nudné  tiskové zprávy mluvčího státního oddělení USA Kirbyho svými sarkastickými dotazy tu nejvtipnější absurdní grotesku, jakou by Havel nevymyslel, by měly RT na kolenou děkovat, že si jich ve světě ještě někdo vůbec všímá.

Publikum USA je tradičně netečné k jakémukoli politickému dění v USA i ve světě, jež je v CNN,  Fox News  anebo ABC News podáno tou nejvyštavenější formou. Místo toho útočí John Kerry i úředníci, mající na starosti boj s ruskou propagandou, potrefeně na Russia Today a totálně se svou neznalostí ruských reálií blamují. Kerrymu vadí, že Russia Today disponuje reportéry, kteří hovoří v angličtině, což jejich američtí komentátoři neumí, a tak jsou USA ve značné strategické  nevýhodě. Co více na to říct? Vláda USA hodlá utratit z peněz v rámci protikremelského mediálního boje ročně 751 milionů dolarů. Doufám že se jim to vyplatí. 

Mladí a patřičně oražení profíci z RT, sídlící v Moskvě, USA, Palestině a po celém světě, si z kritiky své vlastní TV, již znají jako své boty, dělají ve vtipných grafikách  legraci a jsou rádi, jakou skvělou mají díky hloupoučkým moderátorům ze CNN reklamu. 

RT  není jen o překrucování, mlžení a desinformacích, jež známe stejně tak dobře z korporátních médií, ovládaných magnáty typu Ruperta Murdocha. RT se netají tím, že hájí ruské zájmy.  A to především ve svých zprávách, jež rozhodně nejsou nezaujaté.  Kromě nich je zde ale řada kreativních pořadů  amerických, britských a dalších mediálních es a teprve vycházejících  hvězdiček,  jež si Kremlem financovaná RT přetáhla na svou stranu. 

Larry King z CNN přešel do RT a přitáhl s sebou suitu  slavných v rámci svého pořadu na  Ora.TV, jenž přenáší RT do celého světa.  S Larrym přišel respekt a věhlasní senátoři, horcí kandidáti na prezidenty i mediální osobnosti světového formátu. Zatímco na CNN Larry chřadl a lehce senilněl, na RT se probral, nabral druhý dech a alternativní pohled na svět. Dokonce si zde nasadil 3D brýle. Se smíchem vzpomínám, jak známý český žurnalista na Vltavě plakal nad odchodem Larryho ze CNN. Prý s ním odchází ze světa poctivá tradiční televizní žurnalistika. Tímto ho informuji, že se navrátila na Kremlem financované stanici Russia Today. 

RT dává příležitost spíše levicově založeným osobnostem s alternativním názorem na svět. Je zde psycholog a hvězda amerických rádií Thom Hartmann, vtipný a trochu užvaněný komik a ekonom Max Keiser se svou ženou.  A pak několik kontroverzních politiků jako je George Galloway anebo Jesse Ventura. Naposledy asi před týdnem RT ulovila liberálního levicového politického komentátora známého z americké TV a rádia Eda Schultze.

(Larry King, ikona CNN přetáhl do RT řadu slavných politiků včetně Rona Paula)

RT málokdy stvoří svou vlastní hvězdičku.  Stalo se to jen v případě reportérky Oksany Boyko, která začínala od píky a tak dlouho pobíhala v al-Asadově Damašku, a ducala hlavou proti západní interpretaci syrského narativu, až si získala svůj vlastní pořad Worlds Apart, ve kterém zaperlil i Václav Klaus.   Před tím na sebe upozornila v konfliktu v Gruzii. Většinou si budoucí hvězdy pořadů vedení stanice pečlivě sleduje v jiných médiích, v rozhlase, na internetu anebo na sociálních sítích. 

Pokud mají zajímavou sledovanost, jdou proti proudu blábolů valících se k nám z korporátních médií a ještě k tomu si z nich dokážou dělat nonkonformní čurinu, nesměle je osloví. Pokud kývnou, a oni vzhledem k vysoké sledovanosti a štědré finanční nabídce  od Kremlu vždy kývnou,  jsou zařazeni  do schématu ruského celosvětového masmediálního kolosu.

(sarkastická Američanka Anissa Naouai v pořadu In the Now si dělá legraci z diletantského boje EU a NATO proti  ruské propagandě) 

V rozporu se zažitým názorem, jenž nám sugerují ti, kdož varují před nebezpečnou ruskou propagandou, je málo z nich cvičenými opičkami, které opakují  Putinem nadiktovaná hesla. Proruskou propagandu čekejme spíše ve zprávách a v některém z diskusních pořadů vysílaných z moskevského studia, v  žádném případě ale ne v pořadech RT America, RT UK a to z jednoho prostého důvodu.

Mladí zahraniční moderátoři toho o Rusku moc neví, a tak hovoří s nabroušeným jazýčkem o věcech, ve kterých se cítí silnější v kramflecích. V míře urejpanosti vůči  politice západu a korporativismu je přebije jen jedna jediná světově sledovaná stanice, íránská PressTV, již preventivně raději v UK sebrali licenci pod banální záminkou. Zajímavé je sledovat, jak si Íránci s Rusy půjčují a přepinkávají protizápadně laděné experty, kteří se zjevují střídavě na obou stanicích a říkají navlas to samé. 

Většina z moderátorů má s RT  uzavřenou písemnou dohodu, kdy jim RT ponechá volnost ve výběru témat, vyjádření vlastního názoru i ve schématu vlastního pořadu.  V RT jednoznačně dominují levicové názory svérázných  intelektuálů, zaznívá zde kritika korporativismu, omezování svobody slova v médiích, podrobně a do hloubky  se zde přetřásají ekologická a sociální témata. Typičtí moderátoři RT by volili v USA, jež je kromě Asie, Blízkého východu  a UK centrem zájmu většiny pořadů na RT, Bernieho Sanderse,  kritizují rasismus  i xenofobní sklony republikánů.  

Od Kremlem financované  TV bychom očekávali zdrženlivý postoj k LGTB tématice. Opak je pravdou. RT není určena Rusům, ale nonkonformnímu, s politikou establishmentu nespokojenému světovému publiku a jako taková cpe práva LGTB do každého čtvrtého ze svých amerických pořadů a s oblibou vypichuje homofobii republikánských politiků.

Z RT America zaznívají často opačné názory, než jaké můžeme slyšet z ruských médií. Paradoxně nejméně pozornosti je zde věnováno Rusku. Kromě přenosů tiskovek ministra zahraničí a prezidenta se o této magické zemi moc nedozvíme. A přitom RT vznikla se záměrem prezentovat veřejnosti v pozitivním světě Rusko, jež si svět  asocioval s plynovody, ledními medvědy, vory anebo zaostalými opilci,  a jeho pohled na svět.  

(CrosTalk amerického rusofila Petera Lavella)

Velký prostor je zde ale věnován konfliktům v oblastech, jež má Rusko ve své sféře zájmu, v  Sýrii a Ukrajině. Nyní, když se zhoršily vztahy s Tureckem, s nímž Rusko bojuje o sféru vlivu na blízkém východě a v Sýrii, se kritizuje Turecko za potlačování lidských práv.  

Především v pořadu amerického rusofila Petera Lavella CrossTalk můžeme zaznamenat sklon k manipulaci faktů. RT poskytuje určitý ohraničený prostor kritikům Putinova režimu a politiky Ruska. Do jednoho z pořadů byl pozván opoziční politik  Ilja Ponomarev,  člen Státní dumy, jenž se skrývá před zákonem v zahraničí. Zde mohl z plných plic vykřičet své pohrdání ruskou mediální demagogií a moderátorka mu jen stěží skákala do řeči.

V pořadu CrossTalk, kde  si každý může v diskusi čtyř lidí z různých světových kontinentů skákat do řeči, pokud jej Peter neumlčí, je obvykle jeden kritik politiky Kremlu a adorant USA na 2  příznivce kremelské linie. S čestným svědomím mohu říci, že jsem se o protikremelských a protiputinovských pořadech na BBC anebo o různých klíčových článcích z oblasti politiky USA v americkém tisku dozvěděla právě z RT. 

Russia Today chce oslovit mladé obyvatele západní polokoule, a proto musí do svých pořadů nasadit mladé a pokud možno extravagantní tváře.  Shodou okolností jsou 4 z nich synky, vnučkami a synovci  slavných osobností. Zaslouží si svůj úspěch, anebo jim vydláždilo cestu jméno jejich rodičů?  O tom dumám už hezkých pár měsíců.

Synovec Hercula Poirota přednáší z Moskvy anglicky zprávy

(Rory s otcem Johnem a strýcem Davidem Suchetem)

Rory Suchet je synem žurnalisty Johna Sucheta, autora, hlasatele, televizního moderátora, fanatického ctitele Beethovena, jenž má svůj pořad na stanici Classic FM.  Vzbudil zájem svým dojemným vztahem k manželce Bonnie, postižené předčasně altzheimerovou chorobou, o níž dokázal dlouhé hodiny dojemně vyprávět.

Ta ale není Roryho vlastní matkou. Rory svou matku a její příčetné názory často cituje. Rory je synovcem Davida Sucheta, slavného představitele Hercula Poirota. Na RT hlásí už hezky dlouho zprávy, dříve byl reportérem. Je  často zván jakožto rodilý Angličan do diskusí o korporátních západních médiích, jež se na RT obvykle propírají před koncem roku. Po svém otci zdědil zvídavost a jemnou anglickou odtažitost. Po svém strýci pak sklon udělat z obyčejných nudných zpráv zamotanou detektivku, jíž Rory nakonec přijde na kloub. Rory má asi vyhraněné názory.

(Rory přehlušen v Bajkonuru raketoplánem) 

Jelikož ale nemá svůj vlastní diskusní pořad a  je odkázán je na občasné rozhovory s osobnostmi, které mají vztah k aktuálním událostem, a do diskusí je zván sporadicky, spíše jako výplň za někoho, kdo se nemohl dostavit, nemůžeme pochopit plnou hloubku jeho osobnosti.  Na rozdíl od svého staršího strýce neskrývá své šediny, a tak vypadá starší nežli je.

Šíitský muslim Sean Stone na RT pronásleduje jestřáby americké politiky

Hvězdičkou RT  v pořadu Watching the Hawks (Pozorujeme jestřáby) se stal konvertovaný šíitský muslim Sean Stone. Sean, absolvent studia historie na Princetonu, je milou tvářičkou s příjemným hlasem, která nikdy neurazí. Nikdo by neuhodl, že je  synem jednoho z největších excentriků a provokatérů světové umělecké scény Olivera Stonea, jenž by, pokud by nerežíroval a neúčinkoval v proputinovských pořadech, klidně mohl být latinskoamerickým populistickým socialistickým prezidentem.

Za excentrického taťku, jenž kromě toho, že 3 x shrábl Oskara,  podpořil Rusko v konfliktu na Ukrajině, brojil navzdory svému židovskému původu proti izraelských spiklencům v USA, zamiloval se do Huga Chávese a Chelsey Mannigové, nemůže. Na druhou stranu prokremelsky orientovaný taťka, jenž obsadil svou ratolest do role synka Gordona Gekka ve Wall Street- Peníze nespí a v dalších svých filmech, Seanovi vydláždil cestu do masově sledované RT.

(Sean se svým excertrickým taťkou Oliverem)

Sean Stone, jenž účinkoval dříve v pořadech o konspiračních teoriích, kde rozebíral s vážnou tváří návštěvy mimozemských civilizací a vliv iluminátů, při kterých jsme si občas mohli ťuknout na hlavu a pomyslet si něco o zdravém rozumu obyvatel USA, se dostal do RT v tandemu s Tyrelem Venturou a Tabethou Wallace, se kterými už spolupracoval dříve v internetovém pořadu  Buzzsaw. 

V roce 2012 vzbudil poprask, když na Valentýna během natáčení dokumentu v Íránu konvertoval k islámu, zamiloval se ideologicky do demagoga Mahmúda Ahmadínežáda  a sdělil, že je tato stabilní a mírumilovná země zcela nepochopena a on její zapeklitou protiamerickou politiku světu s úsměvem na tváři  vysvětlí. Taťka, jenž se po dlouhém váhání obrátil k zenu, jej pro jistotu nechal pokřtít a od toho byl jen krůček k islámu. 

 Sean často mimo studio RT  cituje z Bible a hovoří zapáleně o Ježíšovi a šíitský islám prohlašuje za nepochopené náboženství šířící mír, jež může být v souladu se židovstvím i dalšími naukami. Po výstředním taťkovi zdědil vysoké IQ a všeobecný společenský přehled. Jeho slovník se nijak nevymyká z verbálního vybavení moderátorů  RT,  již chválil, ještě než do ní vstoupil, jako nonkonformní alternativu zkorumpovaným americkým médiím.  Hovoří o korporativismu, kritizuje Brzezińského a G.W. Bushe. V RT  neobvykle zkrotl a své šíitství si nechává sám pro sebe. 

(Sean Stone hovoří s Íránkami)

V pořadu Watching the Hawks, jenž byl v RT nasazen jako náhrada za pořad rebelky Aby Martin, jež v RT létala vrtulníkem a tepala do nešvarů západního světa a jež má svůj nový pořad Empire Files, kde kritizuje mimo jiné antiimigrační politiku České republiky, hraje třetí housle.  Hlavní hvězdou je Tyrel Ventura a Tabetha Wallace, jež měla být náhražkou za Aby Martin. Pořad není o přírodě ani o ptactvu, ale o jestřábech světové politiky. 

Blonďatá Tabetha si pěstuje image odvážné školačky, v níž se mísí drzost, s níž kritizuje zkorumpovaný korporátní systém, nemožný systém studentských půjček, nedostatek soucitu republikánů s LGTB komunitou,  špatnou péči o veterány anebo blížící se ekologickou krizi, s upřímností, s nímž se svěřuje ze svých snů a tužeb. Rychle brebentící Tabetha a  její přidrzlé komentáře  nevyznívají díky korekci týmu profesionálů úplně hloupě.  

(bývalý íránský prezident předává Seanovi ocenění za propagaci islámu a Íránu v Hollywoodu)

Pořad se vysílá  z Washingtonského studia. Rozlítaný Sean, jenž je tu v Kalifornii, tu v New Yorku, tu v Íránu a tu v Palestině, zde účinkuje jen občas a skoro vždy v rámci přenosu. Culí se na nás z velké obrazovky a kritizuje politiku státu Izrael vůči Palestině a sděluje nám své postřehy o utrpení lidstva, o kterém se dozvídá z oblétávání zeměkoule první třídou.

Jelikož je 4 roky expertem na islám a Irán, je mu svěřena tato oblast. Jeho komentáře jsou ale diametrálně odlišné od těch, které slyšíme z Al-Džazíry, a to z toho důvodu, že katarská TV je s Íránem, jenž Sean miluje a jehož ideologii nekriticky akceptuje, na štíru. Notují si jen v otázce utrpení nebohých Palestinců.      

Naštěstí je Sean v pořadu tak krátce a redakce pořadu je natolik při smyslech, že jej, pokud zabředne do komplikované šíitské ideologie, jež není každému po chuti, obvykle vystřihne. O té si může bájit v průběhu četných šíitských konferencí, kde je, jakožto konvertita z Hollywoodu, čestným hostem a totální raritou. Je patrně jediným Američanem, jehož Ali  Chameneí miluje. Snad se od duchovního vůdce Íránu dočkáme proslovu, ve kterém nám sdělí, že když by v USA byli všichni jako Sean Stone, svět by byl rázem o krůček blíže šíitské vizi ráje na zemi. 

Tyrel Ventura konpiračním teoriím nepropadá, svět je beztak jedna velká konspirace!

(Tyrel Ventura i jeho taťka mají na RT svůj pořad)

Nejcharismatičtější osobností v pořadu Watching the Hawks je Tyrel Ventura, jenž končí pořad vždy slovy: "Pamatuj, světe, nikdo nám dostatečně a nikdy neříká, že jsme dost milovaní a tak vám to řeknu já, miluju vás všechny, jsem Tyrel Ventura a těším se na další díl pořadu." I on je všeumělec, hraje, píše, moderuje a režíruje. I on má slavného taťku, jenž má shodou okolností na RT America rovněž svůj pořad  Off the Grid.

Otec Jesse Ventura toho stihl hodně, je udatným válečným námořním veteránem z Vietnamu, byl profesionálním špičkovým wrestlerem, byl guvernérem Minnesoty, hercem, politickým komentátorem, autorem knih a kritikem pomýlené politiky G.W Bushe včetně mučení zajatců. Obdivuje jej i Mick Jagger.  

Tyrelův otec se zastává  práv menšin, kritizuje sankční politiku USA proti Kubě a účinkoval v TV pořadu o konspiračních teoriích, kde dokázal, že konspirovat můžeme prakticky o všem a hlavně o 9/11. Z politické arény sestoupil do rynku RT, kde vede živé debaty a rozhovory o aktuálním dění. 

Tyrel Ventura konspiroval ve šlépějích svého otce, ale už nekonspiruje a místo toho rozkrývá skandály FBI a jejich pornografických stránek, nejrůznější průšvihy ohledně farmaceutického lobbingu a amerických těžařských společností. Vysmívá se slaboduchosti republikánských kandidátů, kteří se ve snaze trumfnout Donalda Trumpa v rámci opevnění hranice USA rozhodli vybudovat zeď i s Kanadou, jež by ale vedla přes vodní hladinu.

Rád si zavtipkuje, coby milovník Edwarda Snowdena se vyfotil s tajícím obrýleným sněhulákem pojmenovaným Snowmen-Snowden.  Neopomenul vzpomenout ani tragický osud dobráckého robota HitchBOTA, jenž procestoval Evropou, Kanadou, aby jej neznámí vandalové zničili v USA.

Tyrel se spolu s Tabethou a Seanem obrací, jak se dozvídáme v rozhovoru s Larrym Kingem, ke generací mladých nespokojených obyvatel USA, kteří cítí, že byli prodání, ať už korporátními médii, válečnými štváči anebo politickými stranami.

Těm již nejde věřit po řadě provalených skandálů díky whitleblowerům Julianu  Assangovi, jenž měl na RT svůj hvězdný pořad, anebo Edwardu Snowdenovi, jehož si Rusko hýčká jako přejemnělou květinku a RT jako první publikuje veškeré jeho výroky. Seanův otec o něm ostatně chystá další z celé řady svých kontroverzních filmů. 

(Tyrel s Tabethou a Seanem oplakávají mainstreamová média) 

Pojem jestřáb se moderátorům asociuje s válkou. Trojice se cítí bytí  holubicemi, jež mají ambici jestřába klovnout v nestřežené chvíli do zobáku. Stejně jako mladí Američané nevěří médiím, ale nevěří ani proklamovanému exportu demokracií do dalekých zemí blízkého východu, jejichž války běžné mladé Američany už dávno unudily k smrti. Vše se dle Tyrela nedá vyřešit svrháváním sofistikovaných bomb na dálku řízenými drony, jak se píše v Tyrelem oslavovaných Dronových dokumentech. Ty vzbudily na RT poprask, zatímco u nás po nich pes neštěkl. 

Tyrel ani jeho kolegové nechtějí být prodání americkým politickým stranám. To zní velice vtipně ze stanice, jež je financována z Kremlu prosazujícím politiku strany Spojené Rusko. Všichni tři chtějí konverzovat a mají pocit, že se v USA už nedá ani svobodně popovídat a proto spolu s Larrym Kingem ze CNN pláchli do RT, kde se mohou  vykřičet ze svých traumat z plných plic.

Tyrel má chuť poskytnout světu vizi. Rád by dokonce spolu se Seanem komunikoval s muslimy. Tím by to ale slízl od české antiislamistické většiny, Miloše Zemana nevyjímaje, jež proklamuje hlasitě, že s muslimy se nekomunikuje. Tyrel správně rozpoznal, že USA svou agresivní ale i nepromyšlenou politikou posiluje a v lečcems i ospravedlňuje islamisty. V USA není sám, většina levicových intelektuálů mele tutéž písničku a nejedná se tedy o výpotek prokremelské propagandy, jak se nám snaží vnutit projekty typu Jeden svět na školách.  

Tyrelův  projev je vyváženou směsicí vážných témat a odlehčeného, místy sarkastického humoru. Někdy se nemůžeme vyhnout pocitu, že nás tento elegantní, dobrácký, mírně plešatící dlouhán hodlá všechny obejmout. 

Vnučka bývalého ministra zahraničí SSSR je gruzínským klonem Daniela Stacha z Hyde Parku Civilizace

Sophie Shevardnadze dokáže hovořit prakticky o všem, od vesmírného výzkumu, přes geopolitiku až po soucitná interview s příbuznými obětí pařížských atentátů. Jen je asi o 30 cm menší nežli Stach, o více než 10 let starší a hovoří plynně kromě angličtiny  také rusky, gruzínsky, francouzsky a italsky. Zatímco Stach působí intelektuálským dojem, od drobné a nenápadné ženy, jež vypadá o 10 let mladší a jež ráda špulí v selfies svou rudou pusu, by nikdo takovou míru rozhledu nečekal. A má ho.

Díky svému dědečkovi, sovětskému ministru zahraničí a gruzínskému prezidentovi, který ji tahal na významná politická zasedání, byla vtažena do světa politiky od raného mládí.

(Sophie se svým dědečkem, bývalým ministrem zahraničí SSSR)

Narodila se v Tbilisi, v 10 letech se přestěhovala do Paříže, kde vystudovala na konzervatoři hru na klavír. Poté vystudovala filmařinu v Bostonu a získala v New Yorku magisterský titul v žurnalistice. Pracovala pro ABC News, a pak jako zpravodajka z New Yorku a Paříže pro gruzínskou TV.

V RT působí už do roku 2005. Nejprve začínala ve zpravodajství, později získala svůj pořad  Culture Fair, kde hodnotila kulturní život v Rusku a hovořila s nejvýznamnějšími ruskými umělci. Kromě pořadu SophieCo v RT má své pořady v rádiu Echo Moskvy a další projekty, kde vyslýchá významné osobnosti. V roce 2005 byla finalistkou ruské StarDance a poté byla 3 roky předsedkyní poroty stejné soutěže v Gruzii.

Je členkou Ruské televizní akademie a členkou Rady celosvětové bezpečnosti.  Píše pro řadu ruských periodik, včetně Bolšoj Gorod a Time Out. Ráda cestuje, je filmovou fanynkou, nepohrdne jazzem ani klasickou hudbou.  

Sophie moderuje celou řadu panelů pokrývajících  témata od  A až po Z včetně výročních konferencí RT, kde se sjede elita světové mediální scény, zástupci z BBC, CCTV, amerických médií ale i  Afriky. Je spojena s filantropickým fondem VERA, který se stará o hospice pro děti i dospělé. Pořádá řadu charitativních aktivit a nadací.  

Světem protřelá a otřískaná Sophie, jež je schopná do svých pořadů tahat měsíce ty samé dřevěné náušnice a džínové bundičky,  má v RT navodit ve svých interview dojem vlídnosti, přátelské atmosféry  a velkého naslouchacího ucha. Od Kremlu dokonale promyšlená strategie.

Milé tvářičce, jež skrývá pečlivě kalkulující mozek vytvářející zdání nebetyčné empatie, se každý hned otevře. Stačí, aby na něj spiklenecky mrkla okem. A to je ta nejlepší past na světové diplomaty, prezidenty, politiky, umělce, vedoucí tajných astronomických projektů ale i na oběti světových atentátů. Ty všechny ve svém 25 minutovém pořadu měla a všichni do jednoho jí vyslepičili i to, co nevěděli a nedivili se jejím záludným otázkám. Svědek událostí v Bataclanu, podivně ostříhaný rockerský francouzský týpek, se jí málem vyplakal na rameni.

K slzám dovedla i strůjce plánovaného odstřelu SSSR Gorbačova, jednu z nejnenáviděnějších osobností v Rusku, jenž se jí svěřil po událostech na Ukrajině se svou záští vůči narcisistní, do sebe zaslepené mocnosti USA, jež nechce pochopit, že éra bipolárního světa je pryč a místo ní nastupuje multipolarismus a nechce přiznat Rusku prostor na zeměkouli, jenž mu oprávněně patří. Amerika dle něj potřebuje Perestrojku. 

(neprotekční Oxana Boyko si musela svůj pořad v RT tvrdě odpracovat)

Program Sophie Shevarnadze se svým formátem i výběrem osobností kříží s pořadem Oksany Boyko Worlds Apart. Zatímco Sophie si vzala na paškál Cyrila Svobodu, Oksana si vyzpovídala Václava Klause a pak opět Cyrila Svobodu. Oksana má stejný přehled jako Sophie, ale nemá za sebou vlivného příbuzného. 

Je ale příjemnou blondýnkou, takže RT usoudila, že se bude ve výběru rozhovorů se slavnými osobnostmi se Sophií střídat. Sophie má ale jedno velké plus. Oksana je velice snadno vytočitelným tvorem, jenž se dokáže dát vyvést z míry často banální provokací svého hosta. To ji občas vyvede z konceptu a začne koktat. Koktá ale tak roztomile, že jí to odpustíme. Uvědomíme si, jaký je její protivník, jenž jí skáče do řeči, a nechce jí uvěřit, že sama pobíhala ve válkou postižených oblastech, osel.

Sophie je kliďas, když narazí na vola, a volů měla ve svém pořadu dosti, včetně zkorumpovaného bývalého afgánského prezidenta Hamída Karzáího, nasadí výraz mouchy snězte si mě,  jenž současně působí jako "to víš, že jo, blbečku, nato ti tak skočím", přičemž vždy souhlasně přikyvuje hlavou. Tehdy se mohu strhat smíchy a proto Sophii kladu ze všech protekčních potomků slavných osobností v RT na první místo. Ani jeden z nich ale není naprostým propadákem anebo zkaženou  protekční tlačenkou, i když jsou všichni Putinovými mazánky, o čemž jsme se mohli přesvědčit u výročí vzniku RT, kde je V.V. Putin osobně všechny pohostil šampaňským a kvalitním ruským kaviárem.