Václav Klaus označil Obamu za mimoně v ruské RT!

Věřte nevěřte, Václav Klaus se včera zjevil na RT, kde ostře zkritizoval vojenské aktivity USA, naivní humanismus Angely Merkel, přehnanou politickou korektnost, jež nás vede do záhuby, a popřál EU brzký konec. 

Václav Klaus váženou hvězdou RT

Diskuse Oksany Boyko na RT se světovými politiky, představiteli umění, společenskými aktivisty ale i s ruskou opozicí sleduji ráda. Oksana, jež projevila svůj názor už od krize v Severní Osetii, a má přehled nejen o geopolitice, ale i o společenskovědních teoriích, je  osvícenou osůbkou, jaká by měla být v každé TV.

Ty ale bohužel dávají přednost silikonovým blondýnkám s vypouklými rty, jimiž se hemží naše soukromé TV a ta veřejnoprávní se to od nich pomalu učí. Vychází z nich bezduché fráze, které by v klidu mohli říkat naprogramovaní androidi. Podobným dojmem působila oblíbená moderátorka diskuse republikánských prezidentských kandidátů na Fox News.  

Oksana má přirozený šmrnc, jemné rysy obličeje a zbytečně se nečančá. Navíc je živá, zábavná, dokáže naslouchat, ale je schopna položit nepříjemnou otázku na tělo a pustit se se slavnou osobností do ostrého sporu. Nedávno zabodovala při rozhovoru s mým kdysi oblíbeným polským režisérem Krzystofem Zanussim, jenž plácal spatra o neserióznosti RT, kterou přitom  nesleduje.

Když se jej Oksana zeptala, jak to může tvrdit, když RT vidí pouze tehdy, když se tam zjeví sám, sdělil, že se to všeobecně proslýchá a že on věří BBC. RT je přitom známa tím, že se perverzně vyžívá v odhalování nesmyslů v nejsledovanějších amerických a evropských zpravodajských kanálech i nesmyslů v projevech politických zastupitelů zde

Oksana okamžitě vytáhla z rukávu kachnu  BBC, která suverénně tvrdila, že Kaddáfí během konfliktu s povstalci dopoval své vojáky viagrou. Zannussi zahořekoval, že výjimka potvrzuje pravidla. Sama, když jsem strávila 10 dnů v UK u TV maniaka, jsem ale nabyla  dojmu, že  BBC je tabloidní snůškou trivialit, kterými se baví tupé anglické davy. Sledovat se daly jen pořady s vážnou hudbou. Navíc si  RT a Al Jazeera si přetáhly z BBC a amerických médií slavné osobnosti, které se vůbec nestydí zde mít své pořady.  

Na RT ožil Larry King, jenž opustil  CNN, aby na RT opět vyslýchal  světové politiky a hvězdy showbizu. Perlí zde nekonvenční všestranný progresivní liberál Tom Hartmann, jehož je radost poslouchat. Své pořady zde mají britský politik George Galloway, herec, zápasník a politický komentátor Jesse Ventura a jeho syn Tyrel.  A nesmíme zapomenout na drobnou ale všestranně nadanou vnučku Eduarda Shevarnadze Sophii.

Zatímco USA kritizují RT, že je hlásnou troubou ruské propagandy, Václav Klaus se  kritice RT vyhnul a pěkně si s Oksanou zanotoval. Předchozí český politik, Cyril Svoboda to za účast v RT od českého tisku schytal, ačkoli jeho názor nebyl  proruský. Jako by se tam pravidelně nestřídali prezidenti, senátoři, představitelé UNESCO a slavní vědci. Klaus si z toho nic nedělá, RT má úctyhodnou sledovanost 800 milionů diváků po celém světě, a tak měl radost, že mu bude někdo naslouchat, protože v ČR si příliš neškrtne.

Navíc jej Oksana obřadně přivítala, jak se sluší u prezidenta, a Václav Klaus blaženě tiše zamrouskal. Takové cti by se mu od Čechů, kteří mu spílají do narcisů a nemohou mu zapomenout řadu kontroverzních aktů včetně amnestie, nestalo.  Oksana ukázala, že má Klause dokonale nastudovaného, možná mnohem lépe, nežli čeští političtí komentátoři.

Česká reality?

Je třeba říct, že rozhovor Václava Klause byl kompaktní a nesršel předem připravenými frázemi. Příjemně mě překvapil. O RT se říká, že je zde vše dopředu zinscenované. A tak jsem si chvíli myslela, že Oksana napověděla Klausovi, co má říct, aby působil inteligentně.

Pak jsem to ale zavrhla, protože znám řadu případů, kdy se Oksana přela s lidmi s opačným názorem. Za všechny jmenujme  Ilju Ponomareva, jenž je členem DUMY a Putinovým kritikem, který nahlas řekl, co si o současném Rusku myslí. Na RT jsme se dočkali neinscenovaného vystoupení reportérky, která živě vstoupila do vysílání a řekla, že nesouhlasí s připojením Krymu k Rusku, a dalších pikantních scén.  Vězme tedy, že Klaus nebyl zinscenován a vše bylo z  jeho  hlavy. 

Po celou dobu mi vrtalo v hlavě jediné- titulek, ve kterém se psalo:  "Reality Czech (ft. Václav Klaus prezident České republiky (2003-2013)). Ft mi připomnělo americké klipy, kdy ft. je zkratkou pro featuring.

Znamená to, že hudební klip poctí návštěvou slavná hvězda, jíž je svěřen obvykle výrazný refrén, jenž se v několika variacích v songu zapakuje. Václav Klaus ale evidentně nebyl účastníkem videoklipu a měl zde hlavní slovo. Příliš jsem nerozuměla ani termínu Czech reality. Na českou reality show to  nevypadalo, Klaus by do ní navíc nikdy nešel.

A že by českou realitou byl Václav Klaus, se mi také nechce moc věřit. Rozhovor patrně pocházel, jak mi došlo po shlédnutí Klause v Sochi 22.10.2015  po boku V. Putina na Valdajké konferenci 2015 z Ruska.

Václavovi Klausovi i Oksaně Boyko bylo ale dobře rozumět, a tak se dalo s ruchy smířit. Oksana zahájila rozhovor trefně odkazem na situaci intelektuála v  komunistickém režimu, kterou sama, ačkoli relativně mladá, pamatuje.  A Václav Klaus se měl hned od čeho odpíchnout.  Okamžitě bylo vidět, kdo je tady intelektuál. Role intelektuála se musela dle Oksany podřídit kolektivnímu diskurzu.

Václav Klaus je ale podle ní typickým individualistou, a tak si vydedukovala, že  musel za komunismu strašně trpět. Nezmínila jen jeho utrpení v Prognostickém ústavu.  Ale místo toho se zamyslela  nad tím, zda všichni nejsme členy stáda.  

Václav Klaus se rozpovídal o své osobní zkušenosti  života v temných časech komunismu. Označuje ji za jedinečnou, hodně jsme toho tehdy  ztratili, ale zároveň jsme se mnohému naučili. Díky tomu rozumíme věcem, které zápaďáci nemohou chápat.

 Češi jsou dne Klause dost nervózní z toho, jak se vyvíjí běh mezinárodních událostí i z postoje hlavních geopolitických hráčů. Klausovi se nelíbí, že korektnost blokuje smysluplnou a svobodnou  diskusi. Václav Klaus jemně poukáže na svou roli rebela na světové scéně. Protestuje, kde jen to je možné.  

Oksana kontruje Stalinem.   Západ, který tolik kritizuje Stalina, se nyní dle Oksany chová podobně jako on a odmítá kritiku. Klaus Oksanu pochválí za její skvělou otázku a zapřemítá nad tím, zda jej to překvapuje anebo ne. 

Čechům právě zazvonil budíček 

Předchozích 25 let jsme prospali a nyní jsme se probudili a divíme se, jak se svět zvláštně rozpohyboval a my na toto dění nemáme žádný vliv.  Ale ti, kdo od pádu komunismu nespali, jako například náš bývalý prezident, mohli vypozorovat řadu velice nebezpečných tendencí během celé předchozí éry. To, kde jsme nyní, je výsledkem předchozích let. (Klaus už nezmiňuje, že se na tomto chodu významně podílel).  

Oksana zopakuje Klausovu myšlenku, že zkušenost v komunistickém režimu mu  dala  možnost odlišného úhlu pohledu. Řada postkomunistických společností, které si prošly několika stádii, má v sobě zakódován relativismus a vidí na rozdíl od západu možnost alternativ.

Oksaně vadí na západu, že se tváří jako taťkovský správňák, jenž  vždy ví nejlépe, co máme my východňáci dělat. Oksana přemítá, jak by se dal tento postoj posunout prostřednictvím nedávných otřesů. Klaus ji jemně poopraví. Na svět jsme se, my Češi, nezačali dívat odlišně teprve tehdy, když došlo k otřesům, ale už za temných komunistických časů.  Lidé jsou dle Klause racionálními bytostmi a komunismus byl iracionální érou potlačování lidských svobod, kde řada věcí zkrátka nefungovala. Běžní lidé to už ale komunistům nespolkli. 

Klaus vyzdvihuje roli Sametové revoluce, která proběhla hladce, nesla v sobě radikální společenskou změnu a nestála nás tolik životů a válečných konfliktů jako například Arabské jaro. A stejně radikálně by měl situaci nyní přehodnotit západ a především EU. Kosmetické změny nepomohou, EU potřebuje pořádný otřes, aby se zbavila iluzí  a prodělala radikální transformaci.

Oksana cituje Klausovu tezi "vlády pomazaných", a tak opět naťukává otázku Klausova euroskepticismu. Klausovi se nelíbí politika Bruselu, který potlačuje roli národních států. Oksana trefně vytvoří paralelu mezi komunistickou érou, kdy jsme byli řízení z Kremlu, a nynější situací, kdy nám diktuje Brusel. A to dle Klause omezuje soutěživost a iniciativu nejen jednotlivců ale i národů. 

Klaus se zatváří tragicky, když nám sdělí, že EU tragicky chybovala, když se přetransformovala z evropského společenství, konglomerátu států do Evropské unie na úkor role  národních států. Nyní žijeme v nadnárodním společenství, kde rozhodnutí určují shora úředníci z Bruselu. A Praha už nemá žádný vliv. A to je hlavní chybou institucionálního uspořádání EU. 

Ukrajina je hrnkem, jenž se nedá slepit

Oksana se ptá Klause na situaci v Ukrajině. Nyní se Rusko i EU snaží zoufale udržet Ukrajinu pohromadě. Přirovnává Ukrajinu ke kouskům rozbitého šálku, jenž jen těžko slepíme. Klaus projevuje soucit s prostými Ukrajinci, kteří situací trpí nejvíce a na něž by se měl brát nejvyšší zřetel.

Ukrajině, jež by si měla rozhodovat o sobě sama, nelze nadiktovat nějaké ideální řešení spíchnuté ve Washingtonu, Pekingu, Moskvě anebo Bruselu. Vláda by měla jednat s povstalci z Donbasu. EU se snaží Ukrajině zoufale pomoci, ale to se míjí účinkem.  Naráží na mírumilovné  rozdělení ČSR. Oksana přemýšlí  nad tím, jestli to nebyla výjimka. Hovoří o Súdánu, Jugoslávii, kde se situace nezadařila. zde

Klaus hrdě prohlásí, že to bylo tím, že rozdělení neproběhlo korektně. Naopak my jsme, vlastně on, Václav Klaus, učinili čistý řez a nyní jsou naše vztahy se Slováky na lepší úrovni nežli v rámci federace. Sám by se ale nikomu při rozdělení vlastní  země neopovážil radit. Ukrajina by se ale neměla bránit jisté formě rozdělení svého teritoria, pokud by se to odehrálo racionálně. Není třeba přehnaně démonizovat rozpad země. 

Rozdíl mezi Ruskem a západem v názoru na sociální kohezi

Rusko na rozdíl od Západu klade důraz na sociální kohezi a má obavu z revolucí, tvrdí Oksana. Rusové se nepokojů bojí jako čert kříže, zatímco USA si v nich libují. Klaus jí nahraje na smeč. Američané velice často nerozumí situaci. Vyjadřují se k událostem vzdáleným přes půl planety. Klaus má rád termín sociální kapitálová koheze, jež je nezbytná ke správné funkci státu. Sen o zemi, jež není sociální kohezivní, je chybný. A proto kritizuje migraci, jež je velkou hrozbou pro národní pospolitost. 

Na západě je rozšířená teze, že je třeba obětovat sociální kapitál ve prospěch budoucích generací, svěřuje se Oksana a ptá se, zda to celé má oporu v ekonomických anebo společenskovědních teoriích?

Merkelová vítající migranty je dle Klause dětinská. Obviňuje ji z naivity a iracionality

Ani ve svých nejdivočejších fantaziích si Klaus nedokáže představit přínos migrace pro EU. Klaus rozlišuje mezi individuální migrací, jež může být přínosem, na rozdíl od masové migrace. Klaus je proti všem typům kolektivismu, jaký je nám nyní vnucován v případě přístupu k migrantům. 

 Přínos bude nulový anebo dokonce záporný. Klaus kritizuje management uprchlické krize zeměmi EU, jež situaci spíše zhoršují. Oksana se ptá, zda Evropa není za uprchlickou krizi částečně zodpovědná a neměla by zaplatit svůj účet.  Klaus se ohradí a svalí vinu na USA a jejich politiku barevných revolucí. Kritizuje války v Afgánistánu, Iráku, Sýrii a Libyi. zde

Bez válečného útoku na Irák by nebyla migrační krize. EU tuto válku sice nezorganizovala, ale  dle Oksany na tom měla EU svůj podíl. EU vyznává humanistické hodnoty, a tak nemůže k uprchlické krizi přistoupit na bázi dobrovolnosti. Dle  mezinárodního práva je povinností států přijmout uprchlíky. Klaus jí čile oponuje. Hovoří o občanských právech, jež jsou závazná. Lidská práva vztažená k migraci považuje Klaus za pseudohumanistické iluze.

Dle Klause právo migrovat nepatří mezi lidská práva

To, že jistá pitomá mezinárodní organizace toto právo zakotvila jako lidské právo, neznamená, že je to správně.  Ani za nejtemnějších dob komunismu Klaus netvrdil něco podobného. Nyní čelíme reálnému problému a není čas se ohánět humanistickými ideály, když k nám proudí mladí muži ze Sýrie.  Dle Oksany je jedno, jak  fešácky jsou tito muži oděni a že mají iphony.

Dle mezinárodního práva nezáleží,  jak je kdo oblečen, když je doma ohrožen. Sýrie byla  vyspělou zemí, a tak jsou její občané dobře odění. Klaus se nervózně podívá na sebe a zkontroluje si kravatu. A pak z něj vypadne, že masová migrace je někým organizována a tomu musíme razantně čelit. A to už by jej někdo obvinil z konspiračních teorií. 

Klaus je fanouškem Miltona Friedmana

Omylem je soudit lidi pro jejich dobré úmysly a nikoli pro to, co z nich vzejde, cituje Oksana Klausova oblíbeného ekonoma, monetaristy Friedmana. To samé platí pro politiky EU, kteří se holedbají ušlechtilými úmysly, jejichž výsledky mohou být ale nakonec negativní. Oksana upozorňuje na to, že v EU se politici střídají čile v průběhu krátkých volebních období, a tak se může stát, že negativní důsledky se projeví, až nebudou u moci. Dobré úmysly dle Klause nejsou ospravedlněním pro hloupoučké jednání.

Obviňuje německé politiky, že jejich úmysly nejsou čestné, a tuší řadu zákulisních intrik, o kterých se běžný občan nedozví.  Někdo za to celé musí zaplatit. Ubozí Syřané s tím nic nenadělají, kdo se tedy dle Oksany má chopit zodpovědnosti? Díky častému střídání vlád mají politici  klapky na očích. Klaus  jí oponuje  tím, že Merkelová je u moci už 10 let. Měla by mít vizi, ale ta jí chybí a to Klause frustruje. 

Oksana nastoluje vizi lidí jako společenských zvířat. V období komunismu byly lidem odepřeno právo na individualismus. Ptá se Klause, proč je tak těžké najít rovnováhu mezi individualismem a sociálním začleněním. Ptá se, která země je na tom nejlépe. Klaus nechce známkovat země. Individualismus je dle něj správný názor, stejně jako je pravdou, že člověk je společenské zvíře se sociálními  kontakty. Oksana zmiňuje vliv USA, jež zasahují do života občanů jen málo, protože USA zastávají názor, že občané se mají starat sami o sebe.  

Klaus kontruje. USA se čím dál více poevropšťuje ve své sociální politice. Oksana zmiňuje ideu Spojených evropských států. USA má společnou finanční politiku a přitom je vitální entitou. Klaus oponuje, že Evropě trvalo staletí, než se stala určitou entitou. Nezajímá ho, co bude s EU v roce 2237. Srovnání EU a USA nedává smysl, protože obě velmoci mají odlišné počátky.

Do USA rovněž migrovali lidé, ale zabírali si prázdná území, zatímco evropské státy jsou zde po tisíciletí a jsou trvale obydlené.  A když už někdo srovnává migraci do USA v posledních dekádách, lepší by bylo porovnat současnou migraci do EU s prvními migranty do USA, kdy Evropané odrovnali původní obyvatelstvo. A to se může stát klidně i nám. 

Oksana zmiňuje, že v souvislosti s uprchlickou krizí a krizí na Ukrajině si Evropa hýčká obraz sebe samé jako teritoria s hodnotami. Evropa není schopná uskutečnit to, co káže. Klaus ji opraví, Evropa nemůže kázat. Kontinent není schopen kázat. Pouze určití představitelé EU si vyhrazují toto právo.  EU je lidským výmyslem, jenž jednou začal a jednou skončí. Nevěří, že Evropa je jednající entita. Oksana se zvědavě zeptá, kdy dojde ke krachu EU. Připomíná, že už je to skoro 100 let od vzniku SSSR, jenž měl rovněž svou vizi a ptá se Klause, jak dlouho tady bude EU. 

Klaus opáčí, že SSSR byl na tom ekonomicky mnohem hůř než současná EU, a tak se obává, že rozpad EU není na pořadu dne. Václav Klaus vzbudil v diskusi o pořadu pozitivní ohlas a posluchači jej označili za moudrého muže. Jeho proslovu, až na řadu zvláštních obličejových posunků, na něž jsme si zvykli, nelze nic zásadního vytknout. Pokud bychom tohoto politika  neznali, tak bychom mu, my Češi, ve všem přitakali. Koláže jsem si vytvořila sama a doufám, že nikoho neurazí.