Trump a jeho vize geopolitiky, NATO a role USA v rámci válečných konfliktů po volbách

D. Trump považuje NATO za zastaralou organizaci, reklikt boje se SSSR, do níž vráží peníze jen USA ostatní státy moc ne. Proto je chce předělat, donutit ostatní státy více do NATO investovat. Chce, aby USA byly nepředvídatelné

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump řekl v rámci březnové diskuze na Fox News:  "Washington Post a New York Times mě chválí,  NATO je zastaralou organizací, jež vznikla před 67 anebo možná 60 lety, mnoho zemí, je to, neřeší  terorismus, (mínil patrně řada zemí z NATO nebojuje účinně s terorismem), řeší SSSR, který už dávno neexistuje, a NATO musí být buď odmítnuta anebo změněna anebo proměněna, samozřejmě k lepšímu, to uznávám, otázkou je financování.  Na druhou stranu utrácíme v NATO miliardy a miliardy a miliardy dolarů."

Moderátor Fox News se jej otázal, zda považuje NATO za zastaralé a zda neví, že Vladimír Putin měl invazi anebo anektoval Krym anebo anektoval část Ukrajiny.

Trump odpověděl: "země, které jsou kolem Ukrajiny, o tom nemluví, musíme být tvrdí,  neříkám, že ne, ale peníze, které vkládáme do NATO jsou astronomické"

Dle Trumpa musí USA  přebudovat svou zemi a zastavit to... (opět stejná hesla, jaká razila jím kritizovaní předchozí politici). Německo vůbec o Ukrajině nemluví, pokračoval dál.  A stejně tak o ní nemluví jiné země. Zde patrně Trump buď záměrně v diskusi na Fox News lhal, anebo mystifikoval. Na Minských jednáních se podílelo Německo, Francie, dále v podobě hostujícího státu Bělorusko, Rusko a Ukrajina. Na klíčových jednáních nebyli přítomni přímo američtí politici, kteří ale situaci na Ukrajině horlivě řešili a hašteřili se v rámci Kongresu, zda mají být do Ukrajiny dodány anebo nedodány smrtící zbraně.

účastníci Minských dohod

Smrtící zbraně dodané Ukrajincům, kteří měli svou vinou zanedbaný relativně rozsáhlý zbrojní arzenál, jenž by si museli složitě inovovat,  podporoval především senátor John McCain. Ten argumentoval tím, že přesnější americké zbraně by pomohly konflikt v Donbasu precizněji a rychleji ukončit. Nekalkuloval ale s tím, že by mohly USA coby země NATO  vyvolat ozbrojený konflikt s Ruskem, jež by patrně v té chvíli svou pozici k situaci na východní Ukrajině  přehodnotilo a vstoupilo by, stejně jako v Sýrii do otevřeného konfliktu proxy války s USA a NATO skrze Ukrajinu. Celý konflikt   by měl za následek mnohem více civilních obětí, nežli je jich nyní s pomocí Minských dohod.  

Barack H. Obama a celý jeho kabinet byl tehdy pod velkým tlakem a rozhodl se  pro dodání nesmrtících zbraní a expertů, kteří by vycvičili na Ukrajině jejich vojáky a byl pro řešení konfliktu mírovou cestou formou sankcí a tlaku na Rusko. Stejně tak  Německo, celá EU se v rámci možností snažila vyvíjet tlak jak na Rusko, tak na povstalce na území Donbasu a jejich reprezentanty ale i  na ukrajinské politiky, aby byl konflikt řešen na základě Minských protokolů.

Trump byl v tomto výroku buď záměrně manipulativní anebo neznalý situace. Jeho výrok byl nepravdivý, je ale možné, že, pokud by byl opravdu zvolen za prezidenta, zaujal by k této problematice, již by mu poradci náležitě vysvětlili, jasnější stanovisko.   

Trump projevil názor, že:  "největším nebezpečím, kterému čelí svět, je terorismus a že ten se ale vůbec neřeší. Mimo NATO je  řada národů, jež jsou do teroru žhavé, přijímají jej a zároveň na něj doplácí. Musíte logicky, jak řekl,  buď něco začít anebo něco dělat. A koukněte na Brusel. Už před několika měsíci jsem řekl, že je to pekelná díra. Proudí tudy finanční kapitál, velký finanční kapitál, mám tam mnoho přátel, kteří přesně vědí, o co jde.

Před řadou let jsem tam byl, bylo to krásné město a nyní už to tam není dobré. A co si myslíte, že se stalo? New York Times na mě zlomyslně zaútočily, že jsem označil toto místo za peklo. A za dva měsíce tam došlo k atentátům. A najednou na Twitteru všichni psali: Trump měl pravdu, Trump měl pravdu. Já té záležitosti rozumím, já té záležitosti opravdu rozumím, NATO je zastaralé. NATO může být regenerováno, opraveno."

Na dotaz moderátora ze CNN, jak by to provedl odvětil, že v NATO jsou země, které mají volné právo (míněno patrně právo na obranu podle článku 5) a USA platí moc, USA platí moc a to není fér. 

"My už nemůžeme být policajtem světa, sdělil dál, rozumíte" řekl Trump 

Mimochodem se stejnou  vizí tedy, že se USA z z  geopolitické světové scény konečně více stáhnou, budou si více řešit ekonomickou situaci USA,  přišel při volbách  G.W.Bush a  po něm Barack H. Obama. G.W.Bush se pak ale stejně nechal vyprovokovat atentáty na Dvojčata a plánovaným atentátem Pentagon  a na policistu světa  si zahrál v rámci invaze do Afgánistánu, Iráku a v rámci teorie preventivního útoku a exportu demokracie. 

Svěží a řečnicky zdatný  demokratický kandidát Barack H.  Obama rovněž vyhrál volby s myšlenkou pacifismu, zrušení Guantanama, a pak na nátlak Hillary Clintonové, C. Riceové a S. Powerové  podnikl v rámci NATO stabilizační preventivní útok na Libyi s omezeným mandátem OSN. Libye se ale bohužel posléze mnohem více destabilizovala, rozštěpila se na 2 hašteřící se frakce a v zemi vládne chaos na hranici občanské války.

 USA to v Libyi stálo, a tím se Obama stále chlubí, mnohem méně peněz daňových poplatníků, nežli ostatní útoky, útok byl dle něj rychlý, levný a účinný. Obecně se ale výdaje do konfliktů a rozvoje zbrojního průmyslu za Obamy ještě více zvýšily a v rozpočtu inovace jaderného arzenálu se objevují kolosální čísla.   

Trump správně odhadl že si USA nemohou takto nákladné válečné výdaje dovolit. Mimochodem dlouho před tímto výrokem nadal  Donald Trump  předchozím vládám USA, že když dobyly Irák, nesebrali Iráku ropu, ale nechali ji Iráku a kvůli tomu se v Iráku stále Iráčané hašteří. Pokud by si USA zabrali ropu, už by tam byl klid.

Opět hezké gesto pro voliče Donalda Trumpa, ale tímto by koncept exportu demokracie a preventivních vojenských zásahů proti diktaturám ztratil i jen zdání svého abstraktního demokratizujícího smyslu. USA by se tímto činem jednoznačně definovaly jako  agresivní predátorská země, jež s pomocí vojenské síly krade v  cizích zemích jejich vlastní nerostné zdroje. To ale Donald Trump nedomyslel, anebo možná takto USA v rámci své geopolitické vize světa chce definovat.

USA platí v rozpočtu NATO jak správně poukazuje Donald Trump, nejvíce peněz, a dle něj  není fér vůči daňovým poplatníkům. To je pravda. USA platí v rámci rozpočtu NATO cca 73 procent a ostatní země platí jen cca necelá 2 procenta svých HDP. Současný prezident Barack Obama ale na země NATO systematicky tlačí, aby přispívaly na armádní výdaje NATO USA požadovaná 2 procenta svého HDP.

Všechny země se neurčitě zavazují, ale nejdou obvykle nad 1,6 procent. Nejvíce se snaží země, jež jsou poblíž Ruska, protože se cítí subjektivnější  ohroženější. Snažilo se  ze strategických důvodů Řecko. Většinou zadlužené země NATO na vyšší vojenské výdaje  nyní nejsou ochotny přistoupit z ekonomických důvodů.  

Proto Trump přišel s jiným řešením. V rozhovoru pro CNN  odpověděl na otázku,  že země, jež platí do rozpočtu NATO méně peněz nebudou asi šťastné,  ale musí to být spravedlivější. USA dle něj nemají snížit svou roli v NATO, ale rovinu výdajů.  USA si za současné situace nemůže dovolit utrácet a asi tím rozesmutní řadu zemí. Komentátor diskutoval Trumpův výrok, že USA nemá být příliš intervencionalistické, ale pak prý Trump sdělil, že má USA má možná do Iráku poslat 30 až 40 tisíc vojáků, aby byl zničen Islámský stát. 

Donald Trump sdělil, že mu řekli, že by mělo být nasazeno 30 až 40 tisíc vojáků, ale on by to neudělal, že by nasadil lidi z toho světa, mínil asi nějaké tamní bojovníky. Dal by jim letadla a určitou vojenskou podporu, ale nikdy by tam 30 anebo 40 tisíc obyvatel USA nevyslal (Mimochodem, to vše už nyní prosazuje současný prezident Barack H. Obama, jehož Donald Trump kritizuje. Nechce skoro žádné americké boty na zemi, prosazuje cvičení a vyzbrojování místních  sil, které se ale nedaří, protože zdánlivě umírnění rebelové se radikalizují, bojují navzájem, přeskupují se mezi sebou a dříve celistvé území Sýrie a Iráku  se štěpí a štěpí na maličká územíčka, ovládnutá dle nejasných principů tou kterou sektou, klikou anebo vojenskou bojůvkou.)  

Jako správný ekonom vyčísluje Trump částku, jež USA utratily na Blízkém východě a tato oblast  je dle jeho názoru v ještě katastrofálnějším stavu, nežli byla před tím, takže tam je asi něco špatně. Trump stejně jako řada politiků včetně velkého rivala USA ruského prezidenta Putina kritizuje export demokracií amerického střihu do zemí, jež byly navyklé na svůj styl vládnutí, na autokratický systém pod rukou diktátora, kdy byla sice nesvoboda,  ale v zemi byl relativní pořádek a země díky prodeji ropy víceméně  prosperovala a když neprosperovala, pokusila si anektovat, jako Irák,  sporná ropná území.

 

Donald Trump si správně všímá, že některá letiště v USA jsou zanedbaná a nevypadají tak dobře jako  letiště v Dubaji, jež  jsou moderní a krásná, a tak by  chtěl balík peněz  USA v rozpočtu NATO změnit a investovat do vlastní země (opět stejná idea, s níž byli zvoleni přinejmenším poslední 3 američtí prezidenti).

Donald Trump, pokud by opravdu zvolen prezidentem USA a nevymluví mu to stratégové z Pentagonu, nebude mu v tom zabráněno Kongresem, patrně bude   tlačit na země NATO, aby přispěly do rozpočtu NATO např. 10 procenty svého HDP anebo NATO opustili anebo nečekali od USA bezplatně účinnou obranu. Ta stejně článkem 5. paktu NATO není od USA přímo vyžadována ani zaručena.

Je vyžadována od všech zemí NATO a USA nesjou povinovány se obrany země zúčastnit ve větší míře, pokud se ji pokusí účinně ochránit další bližší země.  Donald Trump ale asi Smlouvu  NATO článek 5 Kolektivní obrana dosud nečetl. Na článek 5 se odvolaly v posledních desetiletích pouze USA po útoku na Dvojčata. Neodvolala se na něj ani Francie ani Belgie po brutálních útocích na civilisty ve svých městech.

Trump patrně přemýšlí i nad variantou, že si země NATO, pokud  budou  od jiné země napadeny vojensky, budou, pokud nebudou do rozpočtu NATO dostatečně platit, buď muset pomoci samy, aby si budou muset vojenskou účast od USA nechají zaplatit.

Této možnosti kdysi využila Saúdská Arábii, jež si v rámci krize v Perském zálivu povolala na svou ochranu vojska USA a dalších zemí a uhradila zhruba polovinu  nákladů v hodnotě  36 miliard dolarů. Vojáky Saúdové neodvolali, což poštvalo jistého popudlivého Usámu Bin Ládina, jemuž se nelíbila údajně nelíbila přítomnost vojáků USA nedaleko Mekky a proto údajně zosnoval svůj útok na Dvojčata. 

Jakkoli  nyní  stále více převládají tzv. hybridní či proxy konflikty, v nichž se využívá metod propagandy, šíření desinformací, únosů vojáků a agentů, ovlivňování veřejného mínění, snahy o puč podrýváním autorit států s pomocí finanční podpory opozice anebo s pomocí  sankcí či ekonomických tlaků v rámci nadnárodních smluv, můžeme spekulovat, jak toto řešení úředníci NATO, pokud si Trump v roli prezidenta tuto vizi prosadí, a  jednotlivé členské země přijmou.

Jednou z krajních možností bude rozpuštění NATO, čímž USA definitivně ztratí svůj geopolitický vliv. Bylo by dokonce i hypoteticky možné, pokud by například Rusko, Čína, Indie, Pákistán  anebo další jaderné a vojenské  velmoci  nabídly některé ze států v NATO výhodnější ekonomické podmínky vojenské ochrany a nebudou po předlužené zemi  požadovat např. deseti  anebo dvaceti procentní výdaje ze svého rozpočtu, že by mohly tyto země NATO opustit a uzavřít pakt s těmito velmocemi.

Například nyní Řecko, jež vydávalo vždy na svou armádu velké prostředky, si nemůže dovolit 10 procentní výdaje na armádu, by mohlo být žhavým kandidátem na vystoupení z NATO. Obama je realista a tlačí země NATO docela pragmaticky ke 2 procentům výdajů a země se zavazují k tomu, co mohou udělat a co jim povolí voliči. 10 anebo 20 procent HDP by jim asi nepovolili a v tomto případě by se na voliče musel použít psychologický nátlak prostřednictvím médií anebo čilé agitace odborníků NATO.  

 Pokud by jiná vojenská velmoc nabídla zadluženému Řecku možnost ochrany za výdaje do zbrojení ve výši 1,5 procenta a USA by trvalo na 10 procentech, bylo by teoreticky možné, že by Řecko změnilo názor a opustilo NATO. Pokud by na ně ale byl v rámci jeho zadluženosti vyvinut takový nátlak z MMF a Trojky, pak  by se zadlužené Řecko muselo  ještě více zadlužit a vydávat  na zbrojení požadovaných 10 procent svého HDP, jak si to asi představuje Donald Trump.   

Další variantou je možností by bylo  vytvoření společné armády EU, jež by disponovala dostatečným množstvím nezbytného vojenského arzenálu, jaderného, nejaderného, drony, jejich stanovišti,základnami,  pozemními složkami i na dálku ovládanými pozemními stroji.  Dále bychom museli mít řadu předvídavých stratégů a silnější vojsko, nikoli drobné profesionalizované armády o počtu pár tisíc vojáků. Jen tak by EU  vyvolala u zemí, jež by EU  potenciálně chtěla vojensky  anektovat, dojem silného celku.

Jelikož ale těmito technologiemi nedisponujeme a není tak lehké si je opatřit, můžeme si o silné  jednotné evropské armádě jen nechat zdát.

Evropské zbrojařské koncerny prodaly na blízký východ a jinam  více zbrojního arzenálu, než kterým disponují samotné země. O přímou vojenskou anexi EU se  patrně nesnaží žádná velmoc, je třeba ale budit dojem síly. Vzhledem k tomu, že velmoci díky svým špionážním aktivitám  vědí, jak na tom ta která armáda je, anexe celé EU bez pomoci USA by patrně Čínou anebo Ruskem, Pákistánem anebo Saúdskou Arábií či Tureckem patrně  byla možná, otázkou je, co by z toho dané velmoci vlastně měly.

V každém případě volání po Czeczitu mnohých mudrlantů z EU  v rámci výroků budoucího možného prezidenta USA, že nás donutí investovat do NATO mnohem více anebo nás svými jadernými zbraněmi, drony a dalšími svými specialitami neochrání, vyznívá dosti komicky. Ostatně jaderné zbraně USA jsou, jak ukázaly  prověrky USA, v dosti katastrofálním stavu  a možná nás bude Donald Trump nutit do jejich jaderných zbraní investovat. 

Konkurující si geopolitické bloky uměle vyvolávají v davech  hysterii a pocit ohrožení našich států a zhoršuje  se vzájemně nevraživá rétorika například na straně NATO, Číny i Ruska, z něhož se stal  z vlažného partnera s opačným viděním světa, strategický protivník NATO s jinými geopolitickými zájmy. Hlava NATO Jens Stoltenberg nicméně diplomaticky prohlásil, že Rada NATO a Ruska stále funguje, jen nemůže nyní najít společnou řeč, a že se obě velmoci informují, což je příjemný fakt, jenž by patrně toužil Trump zrušit. 

Donald Trump, kandidát na prezidenta přišel  totiž se zcela novým originálním nápadem, jenž nás, EU i Českou republiku jakožto věrné spojence USA v jejich bojích na Blízkém východě i po celém světě, znepokojit a tím je koncept nepředvídatelnosti. Zatím jej nemá rozpracován, ale pokud by se nejednalo o další z jeho mediálně vděčných plácnutí, jež mu přihraje cenné bodíky u frustrovaných amerických voličů, jednalo by se o velice nebezpečný koncept pro naši celosvětovou bezpečnost.

Donald Trump totiž  káže už zhruba jeden rok,

  že USA jsou předvídatelné a proto jsou loosery a přebíjí  je kdejaká Čína a Mexiko a další země, jež by v jeho vizi světa měli být samy loosery. Zatím tuto vizi nerozvinul, ale sdělil, že by USA mělo mít právo podnikat nepředvídatelné činy a to i  v oblasti vojenských zákroků a patrně i v rámci ekonomických kontraktů. 

To je sice velice obratný populistický krok. V politice USA není tato vize zas tak nový. Za G.W.Bushe byl zpopularizován koncept preventivní války, tedy koncept, že USA jsou jakožto demokratická mocnost, jež se podílí na udržení stability světa, oprávněny preventivně zasáhnout v zemích, kde hrozí například genocida anebo jež se jeví USA jako nepřátelské a je to v souladu s chartou OSN. Byla vytýčena osa zla, v níž byly  paradoxně nesmyslně dány dohromady Severní Korea, Irák, Írán a další země se zcela odlišnými ideologiemi.

Naštěstí byla preventivně napadena, po Iráku a Afgánistánu,  jen Libye, kde by Kaddáfího režim možná stejně padl, v níž  byly drobné náznaky počínající občanské války. Obama sice koncept preventivní války zrušil, ale ponechal si mnohé z předchozí Bushovy vojenské doktríny.  Dále došlo k  pokusu o svržení syrského prezidenta, kde opět propukala občanská válka.

Donald Trump správě vidí, že na Blízkém východě vládne chaos a kritizuje za tento chaos neschopnost předchozího a současného vedení USA. Nepředvídatelnost USA v rámci vojenských zásahů, s níž chce porazit tzv. Islámský stát,  by si musel Donald Trump zakotvit do své vojenské doktríny.  Tato nepředvídatelnost by byla vyhrocenější verzí konceptu preventivních vojenských zásahů.

Dle mého mínění by ale vyvolala ve všech zemích světa obrovský zmatek a chaos a obrovské obavy z USA.  Už nyní, jak sleduji v řadě diskusí prostých lidí v rámci diskuse na arabských a dalších serverech, se spekuluje, že USA mohou například v rámci svého konceptu nevypočitatelnosti bombardovat zemi, jež nebude dle intuice Donalda Trumpa anebo jeho ministra zahraničí anebo některých vojenských stratégů USA zdát. Donald Trump paradoxně zavádí termín, jímž USA shodně označovala sobě nepřátelské státy, Írán, Severní Koreu a další. Trump používá pojem "unpredictable USA",  v 80. letech minulého století se v USA   hovořilo o tzv. "rogue states", což je ale významově velice podobné.   

Nevypočitatelnost v rámci vojenské doktríny USA bude vést paradoxně u dalších mocností k vyšší míře snahy o prolomení vojenského tajemství USA, vyšší míře hackerství a logicky k vyšší míře zbrojení konkurenčních  velmocí. Už M. Kaddáfí vyslovil v rámci Bushovy doktríny a jeho vytyčování os zla, jeho konceptů preventivních zásahů na shromáždění všech arabských zemí, kde byl jak saúdský král, tak Bašár Asád, tak iráčtí zastupitelé a všichni další reprezentanti arabských zemí, že jsou všichni trošku hloupí a že na ně příště bude moci USA zaútočit také.

Nepletl se, za pár let, ačkoli Kaddáfí sekal latinu, odzbrojil částečně svou zemi, začal privatizovat, propustil pár politických vězňů a odešel jakoby do ústraní,  vypuklo arabské jaro a i jeho potkal preventivní vojenský zásah ze strany NATO a dalších arabských spojenců. Chechtající se Bašár al-Asad tomu nechtěl uvěřit, a pak i u něj málem došlo k obdobnému preventivnímu zásahu NATO, jež Rusko blokovalo v rámci svých aktivit tzv. odchemizování Asadovy Sýrie, v  rámci svého geopolitického vlivu natolik úspěšně, že Asad je stále u moci ve zbytku Sýrie, jež nebyla dobyta umírněnými a neumírněnými rebely. 

Nevypočitatelnost v doktríně USA může vzbudit obavy  u spojenců USA v rámci NATO. Pokud například bude zrušen 5. článek NATO, jenž by se asi Trump v rámci svého vlivu snažil přeformulovat, mohly by se i země NATO domnívat, že pokud se znelíbí Donaldu Trumpovi, mohou být zavlečeny minimálně do hybridního konfliktu s USA.

Zkrátka na světě by zavládl chaos. Nevypočitatelnost USA na ekonomické rovině by USA diskreditovala v rámci obchodních smluv. Pokud by USA byly nevypočitatelné, to znamená, šibalsky by se jejich korporace anebo jejich vláda či instituce  vyvazovaly z obchodních kontraktů, byly by v rámci celého světa USA mnohem nedůvěryhodnější, nežli jsou nyní za vlády Baracka Obamy, jenž konzistentně razí stále stejné vize, svou TTIP, TPP a další.

 S obchodním šibalstvím  má Trump, jenž byl zapleten do celé řady soudních sporů  řadu cenných zkušenost.  Nevypočitatelnost USA by mohla poškodit samotné USA v rámci připravovaných smluv ale i v rámci NATO. Vedla by k celosvětové ekonomické nejistotě, fluktuaci na trzích a burzách, jež by zbytečně panikařily z toho, jak nevypočitatelně a šibalsky se zase USA jednou zachová. Vítězili by finanční spekulanti se správnými informacemi od nevypočitatelnosti USA, jež by byla vypočitatelná za příslušný poplatek jen pro ně.

Stejně tak by ale nevypočitatelnost, neohlášení jakéhokoli vojenského anebo hybridního útoku nikomu včetně svých spojenců vedla k tomu, že by se spojenci od USA časem odvrátili a přestali by s nimi upřímně komunikovat. Je celkem dobře možné, že by USA ubyla celá řada vojenských základen rozesetých po celém světě. Státy by totiž USA, jež by měla  ve své vojenské doktríně zakotvenu nevypočitatelnost ve vojenských anebo ekonomických aktivitách, základny na svých územích nepovolily. USA by si je musely, pokud by se o ně snažily, dobýt silou a tím by se ještě více zdiskreditovaly. 

Vojenský zásah jakéhokoli státu, jenž nemá za úkol okamžité zabránění masivní genocidě šíleného režimu na jeho  obyvatelích, je v nesouladu s mezinárodním právem a pravidly OSN. Jedná se o článek 02,. oddíl 4 Charty OSN.  Doufám ale, že Donald Trump pouze  populisticky plácá a že neuplatní svou doktrínu nevypočitatelnosti v Trump Act, jímž byl nahradil Patriot Act, jenž byl jemně upraven a označen za Freedom Act ani v nové vojenské doktríně. Stejně jako Barack H. Obama se obklopí mazáky z řad jestřábů  typu Johna McCaina a svět bude zase fajn a vše půjde zase postaru, hezky americky vypočitatelně.