trošku proškrtat a bude to fajns jádrem sdělení souhlasím jen je trochu problém se k němu prokousat, ale možná je můj problém že má radši stručnost

Úplně s Vámi soucítím. Kdysi jsme v Brně utrpěl inscenační výblitek HA divadla na motivy klasické hry Bouře (Shakespeare). Chtěl jsem se rovněž terapeuticky vypsat v nějaké recenzi jako varování pro ostatním. Hodně práce mi v tom zabránilo a následné všední starosti a čas uklidnily ducha.

Děj se "moderně" odehrával v bufetu a dosud jsem přesvědčen, že autoři byli slušně řečeno psychicky nestabilní (něco, jako když redaktor ženského časopisu si zapisoval recepty chovanců blázince v jedné Haškově povídce). Dramaturg musell být pod trvalým vlivem drog. Naštěstí jsem se jako zkušený divák řídil pravidlem, že pokud první půle nestoji za nic, druhá bude ještě horší - možná proto některí inscenátoři nedělají přestávky :-). Dva dny jsem chodil plný vzteku, že jsem nedokázal se svou průměrnou inteligencí vůbec pochopit o co šlo a jaký byl význam naprosto nesouvislého blábolení a zmateného pobíhání po jevišti. (Pokud někdo, kdo vskutku ovládá zpěv paroduje neumění zpívat, může to být zábava. Kdo ale neumí zpívat a paroduje, vyvolává spíš pocit trapnosti.

Pokud se autor sám považuje za Světáčka, bude vždy napadaný a odsuzovaný Čecháček...

Kdyz se ozve slovo Cechacek, autor je obycejne Moravan. K clanku dodavam, ze ostatni diskuteri maji pravdu: je prilis dlouhy. Doporucila bych autorce, aby sve pristi kreace seskrtala na polovinu.

Článek je strašně dlouhý... ale asi to byl opravdu nevšední zážitek. Karma.

Máte opravdu, paní Martino. Blogerské články by měly být kratší a výstižné, čtenáře odradí... (I když jsou velmi zajímavé - jako třeba tento). K dlouhým rozborům jsou určeny jiné weby. Díky za pochopení, paní autorko.