Mercury a malí Čecháčci

Zpěvákova raná 80. léta strávená v Mnichově ve společné domácnosti s  německou herečkou Barbarou Valentin, která jej zasvětila do tamní LGBT scény, byla v dětem přístupném filmu Bohemian Rhapsody zcela opomenuta. 

Uvidíme tam maximálně siluety dvou londýnských gayů, jak se  nesměle líbají na večírku coby filmová stafáž v pozadí hlavního děje. Mnichovský byteček Freddieho připomínal koráb, do kterého nepřetržitě proudily rozmazané stíny nahých mužských těl, připravených uspokojit zpěvákovu neutuchající touhu po sexuální rozkoši, aby po probděné noci odpluly do říše naplněných snů.

Stárnoucí volnomyšlenkářka Barbara, německá mutace slavné Brigitte Bardottové, nebyla vůbec pobouřena. Byla totiž mnohem zkaženější, nežli si britský zpěvák dokázal představit. A to jej na ní lákalo. Na rozdíl od urostlých svalovců, kteří se se zpěvákem dorozumívali pouze řečí těla, ovládala ona jeho duši. Stačilo zmáčknout ten správný knoflík a vyždímala z něj jako z odšťavňovače doslova všechnu šťávu. 

Dokázali si spolu vykládat do rána na toaletách německých gay klubů, Barbara sedíc na záchodové jako lady Godiva, Freddie submisivně naslouchaje pod jejíma nohama přednáškám o tom, kolik kokainu dokázal do sebe narvat její přítel, režisér R. W. Fassbinder, aniž by to nějak poznamenalo jeho filmovou tvorbu. Tiše mu záviděl, protože jemu samému se při mnohem menším množství podlamovala země pod nohama.

"Kdy mě obsadíš do svýho klipu, Freddie? Rainer Werner před rokem zemřel na předávkování, kdo mě udělá znovu slavnou?" žadonila Barbara, která si doposud zahrála v desítkách filmů a stovkách televizních pořadů.

Zpěvák na ni jen tupě zíral a vzpomínal na sex s Fassbinderem, prošpikovaný  intelektuálními kecy o tom, kterak se Mercury bojí jíst duše, o tom, že režisér nikdy nedokáže překonat účinek imitace, a proto se vyhýbá moderním metodám natáčení, jež ničí jasný dramaturgický záměr. 

"Ten chlap vždy věděl, co chce. Žádný záběr nenatočil dvakrát. A proto bylo vše tak autentické. Je ho velká škoda." zasnila se Barbara. "Posouval horizonty." 

A Freddie mezitím marně přemýšlel, co chce v Mnichově on, zda on sám je věrohodný, proč tady vlastně trčí a nehne se dál. První zpěvákova léta v Mnichově připomínala divoký ohňostroj barev, vybuchující v extatické vizi celoplanetárního orgasmu, posléze se mu vše slilo do jednoho rozplizlého bezbarvého marasmu. Sex se mu stal okoukanou každodenní rutinou. Připadal si jako věčně se natřásající pračka špinavého erotického prádla. Neměl nic ve vlastních rukou.  

Barbara odešla na kosmetiku, konečně bude mít chvíli klidu a bude moci zatelefonovat svým pěti zbožňovaným kočkám, mňoukajícím opuštěně v jeho londýnském sídle, aniž by se mu vysmála, jak je sentimentální. Pak zas pro změnu přijde čichání  kokainu z klínu jednoho bavorského permoníka, čichání  kokainu z klínu druhého bavorského permoníka. V noci si rozmlátil zoufalstvím hlavu o radiátor a když mu v tom Barbara chtěla zabránit, pokusil se ji uškrtit. Ráno si na nic nepamatoval.   

Takhle to nejde dál, potřebuje si od Mnichova odpočinout, ale zpátky do Londýna se mu ještě nechtělo. Co kdyby si v přestrojení udělal výlet za železnou oponu? A poznal, jak to tam doopravdy chodí. Konečně jeden dobrý nápad. Poprosil svého asistenta Petera Freestona, aby mu zařídil potřebné dokumenty, a jednoho rána odjel do Strakonic na Mezinárodní dudácký festival. 

Krátce po překročení hranic se na jeho auto nenápadně nalepil vůz se dvěma muži v černých pláštích a brýlích, kteří zpěváka sledovali po pokyn politbyra poté, co dostali čeští soudruzi echo od svých německých kolegů v přestrojení, a zpěváka si po celou dobu fotografovali drahým teleobjektivem.

Freddie ale byl na pozornost zvyklý a domníval se, že se jedná o zvědavé východní paparazzi. Jinak si jej ale nikdo další nevšímal, umělcův převlek za obchodníka s vínem byl neprůstřelný. Pár desítek před cílem si udělal menší pauzu, aby se vymočil, a přitom se kochal českou krajinou.

"Podívej se, Petere, není to pohádka? Jak se tato oblast jmenuje? Šumava! Krásné říčky, údolí, močály, pasoucí se dobytek, čerstvý vzduch. Není to tady jako v mém mnichovském bytě zaprděném od těch negramotných teploušů. Tady máš stále čerstvý vzduch. Jak se vlastně tamním lidem říká?"

"Čecháčci, odvětil mu Petr Freestone."

"Jak roztomilé, Čecháčci! Zde, v této krajině bys měl spočinout poté, co zemřu."

"Freddie, ale ty hned tak nezemřeš!"

"Při mém hektickém životním stylu a množství kokainu, který jsme za život vyšňupal ze stolibrových  bankovek, to bude dříve, nežli se naděješ, můj věrný Petere! "

Petr měl v očích slzy, protože tušil, že má jeho chlebodárce pravdu. Sám už tak trochu přestával pít a přemýšlel nad tím, že by se tady v Česku na venkově doopravdy jednou usadil. Podal britskému zpěvákovi českou mrkev, produkt socialistického kolektivního hospodářství, a zpěvák se do ní s chutí zakousl, aniž by tušil, kolik je v ní vražedných pesticidů.

Dorazili na dudácký festival a Freddie okouzleně pozoroval krojované hudebníky vydávají pištivé disharmonické zvuky. Na chvíli měl pocit, že se účastní okultního zoroastrického rituálu jako za svého dětství. Rodiče by měli radost. Řeč tak libozvučná jako jeho rodná gudžarátština.

"Jsou tady  dobří, nezkažení lidé, ušlechtilí divoši. Chodí tak divukrásně oblečeni. A mají se upřímně rádi." pomyslel si britský skladatel. "Ne jako anonymní davy v Londýně, kde si  nikdo nikoho nevšimne. Ne jako omšelí milovníci z mnichovských gay klubů. Toto je vskutku autentická podívaná!" 

Mercury strávil na malém regionálním festivalu celý den. Když se navracel  pozdě večer do Mnichova uklidněn, zharmonizován a s novými tvůrčími myšlenkami, předjelo jej krátce před hranicemi auto, které jej po celou dobu sledovalo. Tajemní muži s tlumočníkem požádali Freddieho a Petera ve vší slušnosti, aby je doprovodili do místnosti, kde jim zabavili britské pasy. Peter musel na pár hodin odejít.

Britský zpěvák ničemu nerozuměl. Pohyboval se celý život ve svobodném světě, nikdy nebyl vyslýchán. Až nyní. Příslušníci tajných služeb na něj ale byli neuvěřitelně vlídní, pas mu hned vrátí výměnou za pár neškodných informací z britské a mnichovské kulturní scény, za pár detailů odtud a odtamtud, které budou nadále uchovány v největším stupni utajení. Freddieho jméno nebude ani jednou zmíněno. Bude mu přidělena krycí přezdívka Melina. Stačí jen podepsat pár dokumentů.

Naivní zpěvák ochotně řekl, co věděl, příslušníky nejvíce zajímal pohyb přeběhlých východoněmeckých, ruských a českých občanů v UK a Německu. Freddie jich pár znal ze svých bujarých večírků, netušil ale, že by se něčím provinili. Popsal do detailu, jak probíhaly jejich společné noci. Příslušníci se prapodivně usmívali a  významně na sebe pomrkávali. Nakonec Freddieho ujistili, že si to s těmi nevychovanými vlasatými chuligány vyřídí.

Mercury už se s žádnými přeběhlíky v Mnichově od té doby neviděl, jako by se pod nich slehla zem. Se steskem ale vzpomínal na bukolické Česko. Potají, aby ho Barbara neviděla a zase se mu nevysmála, trénoval na dudy. Za rok se vydal na festival ve zlaceném kostýmu, ve kterém si  připadal jako dudácká drag qeeen. Zazpíval lidovku v angličtině a všichni Čecháčci mu dojatě  zatleskali, aniž by jej poznali. A to Mercurymu imponovalo. Neměli ho zde rádi pro jeho slávu, ale pro jeho pěvecké umění. 

Jednoho dne řekl Barbaře, že už jej ten nanicovatý, prázdný život nebaví a vrátil se zpátky za svými kočkami do Kensigntonu. Plačící Barbara mu dala zlatý klíč od svého bytu a dlouho čekala, že se za ní jednoho dne navrátí. Freddie, plný dojmů z Česka, začal pracoval na svém klipu It's a Hard Life, inspirovaném skrytě scénou z Tylova Strakonického dudáka, ve které  se setkává Švanda dudák s  princeznou Zulikou. Tu zde ztvárnila umělcova bavorská přítelkyně, které se tak splnil její velký sen.

Nikomu  o dudáckém zdroji své inspirace neřekl, aby se mu všichni  v UK nevysmáli. Peter, jediný svědek jeho dobrodružství za železnou oponou, mlčel jako hrob. Jen příslušníci českých tajných služeb věděli své a na utajených přednáškových cyklech pouštěli svým kolegům dokolečka tento úspěšný klip s instruktáží, jak se nenápadně infiltrovat do britské hudební scény.