Nové volby v UK

20. 04. 2017 13:13:27
Současný Brexit byl motivován rozkolem ve vládní konzervativní straně. D. Cameron slíbil občanům, že s EU vyjedná lepší podmínky koexistence, nepodařilo se mu ale voliče přesvědčit, že jeho jednání byla úspěšná, a tak podal demisi

Problém přílivu pracovní síly z EU do UK

Proti vyhlášeni referenda byla v tichosti jak většina v Parlamentu zastoupených Konzervativců tak Labouristů. Pokud UK řeší nějaké ekonomické anebo společenské problémy, jsou většinou dány nešťastnou stratifikací jejích sociálních vrstev a nerovnoměrným rozložením majetku mezi obyvatelstvem. Postkoloniální ždímání levné pracovní síly britskými podnikateli v zemích s nižšími platy, zadávání hůře placených manuálních prací v UK Litevcům, Slovákům anebo Rumunům, kterým se pro nízké platy v jejich zemích stále vyplácelo tísnit se v zatuchlých britských kamrlících po čtyřech, nežli pracovat doma v rámci stále se rozšiřujícího fenoménu prekarizace práce, byl pravým spouštěčem výsledku hlasování místního obyvatelstva pro Brexit.

Pokud finanční elity, mezi něž patřil například otec minulého premiéra Davida Camerona, budou skrývat své peníze v daňových rájích a odmítnou se podílet na stavbě sociálně spravedlivější britské společnosti, z odchodu a nátlaku na EU v rámci varianty tzv tvrdého Brexitu, jenž by patrně mohl vést k dočasnému zavedení tarifů při vystoupení z Evropské celní unie, UK mnoho nevyždímá.

EU by patrně UK nabídla obdobný model, jaký má s EU Norsko, jež akceptuje většinu zákonů EU, společný pracovní trh a přispívá do rozpočtu EU. Premiérka Mayová se dala slyšet, že něco podobného je pro UK nepřípustné.

Patrně se pokusí vyhádat pro UK stejné podmínky jaké má Kanada, jež má s EU řadu složitých bilaterálních smluv. Therese Mayové jde nyní především o ochránění britského pracovního trhu primárně pro britské občany. Odmítá systém přijímání pracovníků, jaký má například Austrálie, kdy by si UK přijímala zahraniční pracovníky na základě jejich dovedností a požadovaných znalostí.

Pracovníci z EU, pokud by chtěli v UK pracovat, by museli mít dle současných britských návrhů pracovní povolení od britské vlády, předtím, nežli do UK vůbec vstoupí. Na jednotlivých britských ministerstvech by spočívalo, do jakého sektoru povolí vstup zahraničním pracovníkům z EU, pokud místa nebudou obsazena britskými občany.

V tomto případě by patrně museli Britové recipročně žádat v zemích EU o vízové pracovní povolení.

David Cameron vyjednal s veškerými vládami EU, co bylo v jeho silách, aby UK nemusela vystoupit z EU

Jednalo především o pojistku zemí, přetížených v důsledku jednotného pracovního trhu EU proti přílivu další nekvalifikované levné pracovní síly. UK měla až do doby zhruba před pár roky v rámci jednotného pracovního trhu EU vyjednánu výjimku na přímé zaměstnávání Rumunů a Bulharů, a zhruba rok před plánovaným jednáním Davida Camerona se z Bulharska a Rumunska žádné miliony lidí nepřesunuly do UK, jak se jejich občané obávali.

Pokud do UK někdo migroval za prací přímo z EU, a práci zde nenašel, obvykle se celkem brzo vrátil domů. Davidu Cameronovi se po dlouhým jednáních s vládami zemí podařilo dohodnout, že země, jež budou přesyceny méně kvalifikovanými zahraničními žadateli ze zemí EU o místo a tito v zemi místo neseženou, jim budou vyplácet podporu v nezaměstnanosti v rovině podpory země, jichž jsou občany. Na britském sociálním systému profitovali spíše jejich vlastní komunity, anebo sociálně slabí občané, kteří upadli často ne svou vinou do bludného kruhu dluhů a hypoték.

Pracovní trh v UK byl průměrně nasycen a v čase krize po roce 2008 řada evropských dělníků raději odešla nakrátko domů. I rodilí bílí Britové musí občas dojít do manuální těžké práce, kde musí například rychle krájet mrkev v hotelové restauraci, pracovat pár hodin týdně u pásu, aby zase mohli být registrováni na úřadu práce a pobírat dávky v hmotné nouzi, příspěvky na bydlení a nechat se rekvalifikovat na jinou práci.

Veškeré problematické migranty z Calais si UK, dokonale izolovaný ostrov, odchytávala v "pašeráckých kamionech", přičemž Britové pokutovali často nevinné řidiče, jimž naskákali benefitů chtiví migranti většinou bez povolení pobytu v EU, potají do jejich vozidel.

Až na to, že britští rybáři nemohli lovit tolik ryb ve společných vodách, kde mělo o rybolov zájem více zemí a že UK nemohla produkovat tolik cukru, jak by si některé jejich cukrovary představovaly, UK jejich členství v EU nijak výrazně nezatěžovalo. Britští občané ale nabyli jiného dojmu, že jejich země nemá osud UK ve svých rukou a že pod legislativou EU stále chřadne a její ekonomice se nedaří právě a jedině kvůli členství v EU.

Rybářům, kteří toho nenalovili tolik, kolik si představovali, přicházely z EU štědré dotace. Britští cukrovarníci úpěli obdobně jako naši anebo další producenti komodit, jimž byly nastaveny dohodou všech zemí EU nastaveny kvóty. Obecná rovina povědomí obyvatelstva UK o strukturách a smyslu EU byla hodně nízká. EU má více správních orgánů, jež v UK nikdo pořádně nezná a z běžných britských politiků skoro nikdo ani nevěděl při náhodném dotazníku, že je v Evropské komisi zastupuje baron Hill.

UK nikdy neměla zájem vstoupit do plánovaných struktur stále se prohlubující Evropské unie, jež by dala všem občanům EU záruku stejných minimálních platů anebo sjednotila daňový systém celé EU. UK si stejně jako my Češi chtěli udržet svou měnu a vyjednali si řadu výjimek v Lisabonské smlouvě.

Předvolební kampaň, ve které se vyřizovali účty lídři UKIP a současný ministr zahraničí Boris Johnson s proevropsky orientovanými politiky, se zvrhla v diskusi o tom, že EU diktuje údajně UK zakřivení dovážených banánů a nutnost označovat čokoládu dle pravého podílu kakaa. Obdobná příkoří, jemuž jsme museli čelit i my Češi, kteří jsme se museli po dlouhých bojích vzdát názvu "pomazánkové máslo".

Právě díky těmto výjimkám v rámci Lisabonské smlouvy se cítil David Cameron a někteří britští zastupitelé ve strukturách EU při dlouhých nudných jednáních divně, stejně jako se v EU cítili vždy divně krajně euroskeptičtí europoslanci ODS kteří se museli dlouze čekat, až na ně došla řada v Evropském parlamentu řada a teprve poté se mohli vyřečnit z plných plic.

UK nemuseli v rámci EU nikdy nic podstatného řešit

UK nikdy v rámci jednání EU nic moc nemuseli řešit a už vůbec nemuseli řešit problémy EU s Ukrajinou, jež měla být v rámci asociační smlouvy přičleněna v horizontu budoucích let k EU, díky čemuž prezident Putin zpanikařil, anektoval svými vojsky Krym, vyvolal tam zbrklé protiústavní referendum a na východě Ukrajiny začaly vznikat napůl spontánní, napůl zaranžované nepokoje se ztrátami tisíců životů. Jejich tehdejší konzervativní ministr zahraniční se choval jako pololeklá ryba a plagoval názory Německa, USA a Francie.

Premiér Cameron se v rámci sebou dojednaných dohod s vládami EU domníval, že se obyvatelstvo UK rozhodne pro setrvání v EU. To se ale pod vlivem vleklé mediální kampaně BBC, jež se zdánlivě tvářila nestranně a agilitě členů strany UKIP, rozhodlo opačně. Očekávalo by se, že kabinet, jež tento rozkol v zemi de facto způsobil, se pokusí o své brzké rozpuštění, k čemuž je potřeba 2/3 hlasů komory parlamentu a budou vyhlášeny nové parlamentní volby. Místo toho pouze abdikoval premiér a Konzervativci si narychlo spíchli prohozením pár postů staronový kabinet.

Zde vynikal bývalý starosta Londýna Boris Johnson, současný ministr zahraničí, jenž se po útoku USA na Sýrii za chemický útok v jiné oblasti Sýrie odmítl angažovat do jakéhokoli řešení sporů o sféru vlivu nad oblastí potenciálních ropovodů a plynovodů, jež by vedly v budoucnosti z Kataru přes Sýrii, z nichž UK nebude žádným způsobem profitovat. Jejich zdroje ropy a plynu jsou zajištěny jiným, efektivnějším způsobem. V G7 se mu nepodařilo prosadit posílení sankcí na syrské a ruské představitele, a tak už raději bude ještě méně aktivnějším a nechá za sebe jednat kvalifikovanější vládní technokraty.

Labouristé a liberálové , kteří žádný odchod z EU nechtěli, protože se bude jednat o hodně práce, v rámci níž patrně někteří z nich přijdou i o svůj post v britském parlamentu, s nulovým anebo záporným výsledkem pro UK.

Protože ale referendum dopadlo, jak dopadlo, jsou všichni členové Parlamentu UK nuceni se tvářit, že jsou Brexitem nadšení, ačkoli jejich výrazy, včetně maskota Brexitu Borise Johnsona, byly krátce po ohlášení výsledků referenda více než kyselé.

Britům totiž bylo vsugerováno, žer jednání s EU a dalšími obchodními společnosti bude pro UK naprostou hračkou, procházkou růžovým sadem, v rámci něhož obyvatelé UK budou ustavičně pojídat chutné symbolické zákusky, jak naznačil ekonom Oliver Letwin. UK si podrží si přístup k The City, nulové tarify celní s EU, minimální přispění do rozpočtu EU a naprostou regulaci migrace občanů zemí EU v podobě pracovních víz.

Po vleklých hašteřeních a snaze ústavních činitelů zvrátit výsledky jednoznačného referenda, přednesla premiérka Tereza Mayová nedávno konečně řešení, jež by se od takto rozpolceného konzervativního kabinetu očekávalo ihned po výsledku referenda. Nedávno sdělila, by se v letošním červnu mohly v UK provést, pokud by tomu nebránil britský dvoukomorový parlament, předčasné volby. Ty se měly normálně konat v roce 2020. Musí ji v tom podpořit 2/3 poslanců.

U nás by k volbám, pokud by Sobotova vláda vyvolala referendum o Čekzitu a k tomu by skutečně došlo, ačkoli by byl Bohuslav Sobotka zásadně proti, k rozpuštění Sobotkova kabinetu asi tak po dvou týdnech. V UK si na vše dali konzervativci čas, aby si u řady šálků čaje projednali veškeré své možnosti.

Konzervativci kalkulují s oslabením pozic labouristů v britském parlamentu

Premiérka Mayová kalkuluje s tím, že se Konzervativcům podaří využít rozporů v Labouristické straně, kde dochází k řadě pokusů o svržení lídra Jeremyho Corbyna a ukrást labouristům, díky doposud údajně rozhodnému tvrdému jednání konzervativců s monstrem zlé usurpující EU, některá křesla v Parlamentu. Doufají v zisk až 40 křesel.

V Labouristické straně se od zvolení Jeremyho Corbyna, jehož mandát byl opětovně nedávno potvrzen, probíhá systematicky celá řada pučů. Straníci se pod pláštíkem údajného pouhého podezření z antisemitismu snaží zbavit členství některých členů strany. Do karantény byla dočasně dána prostoduchá pákistánská lidskoprávní aktivistka a poslankyně Shahová, jež přeposlala na svém Facebooku nejapný mem o přemístění Izraele do USA.

Tím vzbudila pozdvižení ve straně, která si toho všimla až pár desítek měsíců poté, z xenofobie. Podobně dopadl i bývalý starosta Londýna Ken Linvigstone, přezdívaný Rudý John, jenž se jí zastal a pronesl pár zvláštních vět o Židech. Rozčílen z toho nebyl jen on, ale bohužel ale i normálně smýšlející britští Židé, kteří měli nakonec pocit, že se jejich kauza zbytečně politicky zneužívá k pletichám uvnitř Labouristické strany v rámci přehnané britské politiky hyperkorektnosti.

Současná data ukazují, že Labouristé nyní ztrácí volební podporu sociálních vrstev, jež jsou v UK klasifikováni jako vrstva C2, kvalifikovaná anebo nekvalifikovaná pracovní síla, jež většinou vlastní auto a platí si své vlastní bydlení. Corbynův předchůdce Ed Miliband měl u této vrstvy obyvatel lepší výsledky. Poslanci právě nyní v parlamentu diskutují výhodnost předčasných voleb pro celou UK už nyní a nikoli až v roce 2020.

Konzervativci by ve sněmovně, kam stejně řad poslanců, jak vidíme z četných záznamů jejich zasedání, vůbec nedochází, mohli získat mnohem větší mandát, pokud by vyhráli volby a podařilo se jim přesvědčit, že jejich tvrdá verze Brexitu je pro UK, jediná správná. Několik labouristických poslanců zvažuje, zda budou po dvou letech vůbec chtít obhajovat svůj mandát a nebudou se věnovat pro ně výhodnější činnosti. Už nyní se snaží ve volebních obvodech, kde mají určitou naději, agitovat Liberální demokraté, kteří se snaží přesvědčit, že verze tvrdého Brexitu, kterou razí Mayová, UK poškodí.

Jeremy Corbyn a Liberálové se dali slyšet, že Konzervativcům v předčasných volbách a případném rozpuštění kabinetu nebudou bránit a Corbyn sdělil, se jeho strana pokusí, pokud by labouristé náhodou získali většinu v britském parlamentu anebo se jim podařilo sestavit vládu, pokusí zvrátit nefunkční politiku utahování opasků. Patrně by si chtěli došlápnout na notorické britské i nadnárodní neplatiče daní, kteří si raději vyslechnou kázání britské soudkyně, jak jsou amorální, zaplatí, co státu doopravdy dluží a jedou si v zaběhaných kolejích dál.

Brexit přichází po letech rozbředlé vlády britských konzervativců, kdy země jela tak nějak ze setrvačnosti z levné práce přistěhovalců, z levné práce dílčích dodavatelů produktů, jež podnikatelé z UK výhodně prodávali do dalších sektorů v celém světě s inteligentní přirážkou. Ekonomika UK připomínala v mnohem vyspělou, ale nyní vnitřně kolabujícící silně importní ekonomiku USA, s nimiž byla UK v obdobném cyklu.

Co od zaseknutých vládních konzervativních elit UK pro nás občany EU čekat?

Po Brexitu budeme muset zatnout zuby a 2 roky řešit interní problémy UK. Nebudeme například moci čekat, že by našim občanům tam cestujícím například na dovolenou, byla uhrazena bezplatně nutná zdravotní péče bez zdravotního připojištění, což nám toto zajišťovaly doposud smluvní dohody v rámci EU. Budeme se asi ale naopak muset smířit s tím, že občané UK si k nám přijedou udělat levné zuby a toto bude uhrazeno z peněz našich pojištěnců. Rovněž britští důchodci budou moci čerpat z našeho evropského zdravotního systému a levnějších nájmů a pečovatelských služeb, to ale nikdy nebudou moc učinit naši důchodci, kteří by se rozhodli strávit stáří v deštivé UK.

UK nevlije do rozpočtu EU nic víc, než se jim podaří vyhašteřit. Ráda by ale profitovala z bezcelního společného evropského ekonomického prostoru. Pokud se země EU a UK nerozhodnou jinak, mezi zeměmi EU a UK se rozhoří po vystoupení UK z EU krátká tarifní válka. UK už se nebude řídit žádným systémem kvót a bude si produkovat tolik cukru a jejich rybáři si budou lovit, kde se jim zachce kolik tun ryb uznají za vhodné všechny tyto komodity importovat jak do EU, tak do celého světa.

Tak nějak už to prostě bude, protože tak nějak to vsugerovali konzervativní britští politici volající po tvrdém Brexitu občanům UK. Jejich zdravotní systém, trpící velkými čekacími lhůtami, se ze dne na den, krátce po Brexitu, mávnutím zázračného proutku změní k dokonalosti, protože UK už nebude muset za 2 roky přehnaně přispívat do rozpočtu EU.

UK tak nečekaně získá veškeré výhody, které my u jejich země ztratíme. Navíc si za ušetřené peníze přebudují v UK jejich jaderné ponorky, které budou svévolně křížit naše evropská i cizí světová vodstva, dokud se nesrazí s obchodní lodí, jako se stalo před nedávnem. Občanům UK se vrátí zdání jejich postkoloniální obchodní zašlé slávy námořní velmoci, po které volal ve svých článcích pro The Daily Telegraph Boris Johnson.

A co my Češi?

Co proti tomu můžeme my coby občané ČR a EU udělat? Nic. Nechat naše euroskeptické europoslance volat, že vždy protestovali proti Junkerově komisi, protestují a protestovat budou.

Nechť si všichni protestují, ale nyní nemá smysl přebudovávat složitě vybudované struktury celé EU, jež nějakým způsobem šlapou, ať už v určitých částech více zrezivěle, anebo v jiných částech o něco promazaněji. Marin Schulz se možná stane novým kancléřem Německa a nebude už zuřivě běhat, coby lídr Evropského parlamentu, po regionech celé EU.

Otázkou nyní je, zda uchovat nebo neuchovat projekt Eura anebo Eurovalu. V žádném případě bychom neměli řešit interní problémy UK. Nechť si je tam mezi sebou řeší hašteřící se Labouristé a Konzervativci a my bychom se měli soustředit na potenciální krizové modely kolapsů ekonomik Řecka, Itálie, Irska či Portugalska, jež mohou ale i nemusí přijít.

Coby slabší, nepříliš strukturálně vyvážená exportně orientovaná ekonomika se silnými obchodní vazbami s Německem bychom měli nechat Německo šlapat na plné obrátky a dovolit mu integrovat si potichu ty migranty, které se jim za pár let podaří upíchnout na trhu práce a zbytek elegantně vyhnat zpět domů, po čemž tiše volá kancléřka Angela Merkelová.

Německo si prodělává jasnou demografickou krizi, o které jejich politici dlouho dobře věděli, proto si šikovně pozvali pár převážně mladých mužských zdatných migrantů z určitých zón, kteří jsou žhaví se uchytit na jejich trhu práce, když už se tam nedaří uchytit našim českým pracovníkům, kteří nemají zájem se učit německy.

Proč nezavést angličtinu na základních školách až jako druhý cizí jazyk?

A především si držet inteligentní mladé, ještě stále nadprůměrně vyvinuté české mozky tady v Česku. Proč učit na základních a středních školách jako první cizí jazyk stále ještě módní angličtinu, když jak UK, tak USA projevují jasně izolacionistické tendence a říkají:

"Imigranti z EU, kvalifikovaní i nekvalifikovaní,my vás zde nechceme a budete v naší zemi vždy jen druhořadou námezdní silou až po našich britských anebo amerických občanech"

Správně by se na škole měly učit pořádně 2 cizí jazyky. Řada českých studentů ale zůstane, vzhledem k náročnosti studijních programů na SŠ a VŠ jen s lepší znalostí prvního cizího jazyka- anglického. Naši studenti se snaží sehnat si brigády v UK anebo tam touží studovat a to nyní Brity znervózňuje.

Je třeba si držet si mladé hlavy i díky doktorantským stipendiím. Není třeba se za každou cenu bránit přílivů mozků například z Latinské Ameriky, pokud jsou tito studenti schopni se naučit česky.

Lidé, kteří u nás takřka zadarmo vystudují perspektivní VŠ jako je například medicínu anebo informatiku, nám zbytečně utíkají do zahraničí za vyššími platy anebo lépe placenými doktoráty. V USA a UK jsou sice lépe vybavené knihovny, ale to je tak pro nás a naši ekonomiku asi tak vše. Pokud se tam nějaká naše dívka navíc zblázní do pohledného Brita anebo Američana, už se sem nevrátí, provdá se tam a my ji ztratíme. Protože Brit anebo Američan se jen těžko naučí česky, protože se všude domluví anglicky.

Pokud by se naši mladí učili například španělsky, německy anebo francouzsky, či italsky, což jsou jazyky v mnohém obdobné anebo rusky, což je skoro to samé jako čeština, a lze je snadno zvládnout po důkladném drilování, už by neutíkali za prací a studiem jen do UK anebo USA, kde si musí studium hradit sami a zbytečně tak vcházet do života s nesmyslným dluhem.

Pokud by EU přestala financovat granty studijní pobyty v UK anebo USA, tyto dvě země by si konečně přestaly myslet, že jsou pupkem světa a začaly by zaměstnávat více své vlastní pracovníky a své vlastní studenty.

My bychom se mohli s pomocí smysluplně koncipovaných výzkumných grantů soustředit na vědecký výzkum, udržet naše lidi tady v Česku či v EU. I ta dočasná práce českých studentů v Latinské Americe by pro ně měla větší přínos, nežli práce v USA a UK. Studenti by poznali zcela nový svět. Díky práci v Latinské Americe by lépe pochopili principy nespravedlivě stratifikovaného sociálního sytému a vlivu prorůstání korupce a zločinu do nejvyšších politických pater, jemuž se u nás dlouhá léta snažíme zabránit. A mohli si více vážit vyrovnaného, pravicovými politiky často hanlivě stigmatizovaného sociálně spravedlivého státu.

Dále je nutné sdělit všem našim občanům zdržujícím se nyní v UK, jimž dává tamní vláda jasný signál, že tam nebudou po ukončení jednání s EU po dvou letech vítáni, že je u nás v Česku vždy čeká otevřená náruč maminek, tetiček anebo strýčků, či českých podnikatelů ochotných zaměstnat za slušné peníze ve vlastní zemi své vlastní české lidi.

Šikovní, manuálně zruční, inteligentní Britové a Britky, nechť ať si pracují sami na sebe a my si pracujme na nutné restrukturalizaci naší ekonomiky a zadržení intelektuálního kapitálu v rámci propracovanějších průmyslových celostních sektorů u nás doma v ČR a v EU. Pracujme řadou legislativních opatření na tom, aby nám zisky zbytečně nepodplouvaly z našich dcer do zahraničních nadnárodních globálních korporací skrze předražené konzultační služby. Ať se v UK na 2 roky cítí odstrčeni a plácají se ve svých vlastních problémech.

Izolacionismus a protekcionalismus v UK a USA

Globálně uvažující americký politik Barack Obama UK správně naznačil, že když opustí EU, budou se muset postavit až na konec řady v případném žadatelství o následní členství v EU. V USA ale vyhrál prezidentské izolacionista a protekcionista Donald Trump. USA a UK jsou 1 . a 5. nejsilnější ekonomikou s neustále klesajícím růstem produktivity práce. Díky svým "zvláštním vztahům" a pletichařením v rámci světové geopolitické sily si obě ekonomiky stále myslí, že se zbytek světa nechá vnutit veškeré jejich ekonomické vzorce myšlení.

UK by si měla uvědomit, že jsou malým ostrovem s londýnským the City, vybaveným zbrojním arzenálem, s nímž sousedí Irsko, nyní země EU, s níž možná do budoucna nebude s UK v jednotném ekonomickém evropském prostoru. A tím by měla UK v geopolitické světové scéně také zůstat. Pokud se jim podaří ukořistit drobky z obvykle pasivního salda obchodu s Čínou anebo Indií či Jižní Koreou, jimž nemohou konkurovat cenou lidské práce, ale jen vychytralými obchodními praktikami, nechť jim osud přeje štěstí.

Už nyní se čínští komunističtí soudruhové vesele smějí americkému prezidentovi Trumpovi, jenž musí hrát před svým americkým voličem, jemuž nasliboval, jak pokoří Čínu, divadlo. Slibují, že v prvních 100 dnech vlády povolí dovoz amerického hovězího a dovoz dalších amerických výrobků, aby si podnikatelé USA, jež je už desítky let nesprávně nastavenou importní ekonomikou,vylepšili své nepříznivé obchodní výsledky obchodování s touto zemí.

Všichni normálně uvažující ekonomové s normálně vyvinutým mozkem se smějí Trumpově retro stylu, kdy by chtěl násilím vrátit světové ekonomické a geopolitického dění do éry zlatých 80. let, kdy USA pokládaly skrze financování džihádistických buněk v Afgánstiánu ekonomiku SSSR a posléze se nepsaně vyhlásili za vítěze Studené války a globálního lídra celé planety.

Čína, jež je nyní druhou nejsilnější ekonomikou světa, disponuje vzdělanou levnou pracovní silou a mladými patrioticky smýšlejícími vysokoškoláky. UK asi budou nadále, díky vleklým problémům problémům francouzské ekonomiky, pokud se ji nepodaří restrukturalizovat a snížit tam chronickou 10 procentní nezaměstnanost, ekonomickou pětkou.

Komediální výstupy nalakovaných republikánských blondýn, jež v životě nedržely v rukou kladivo, horujících v talk show Billa Mahera na HBO, za práva amerických horníků rubat americké uhlí primitivním způsobem, nás všechny pobaví.

Víme ale, že toto není správná cesta pro uchování dobrého klimatu na celé planetě ani pro USA, jejichž budoucnost je v plně automatizovaných provozech. Uhlí bude třeba k průmyslové výrobě, ale jen v omezeném množství a ekologicky náročné tepelné elektrárny budou časem nahrazeny za elektrárny vodní, jaderné anebo solární. Horníkům se zanesou prachem plíce a předčasně zemřou, zatímco blondýna krátce po nich zemře na alergii způsobenou přítomnosti těžkých kovů v ovzduší, pokud nebude po zbytek života chodit v USA s respirátorem.

Vtipy amerického Republikána Johna McCaina, že občané USA nemusí, na rozdíl od Číňanů, kde si podnikatelé z USA dávají vyrábět většinu svých levných produktů, dusit smogem, nejsou vůbec vtipné.

Nutnost vstoupení UK a jejich podnikatelských elit do řady konkrétních bilaterálních smluv

Britská ekonomika si možná bude pár let vychytrale žít z hlouposti drobných podnikatelů ze zemí s levnější pracovní silou, které umožňují jejich finančníkům profitovat z výsledků cizí tvrdé práce. Bude to sice ještě nějakou dobu trvat. K moci se možná v UK opět časem dostanou labouristé, a i pokud zůstanou u moci konzervativci, budou nuceni omezit daňové úniky jejich vlivných finančních elit.

To se jim samozřejmě nechce, protože tyto elity na ně určitým způsobem tlačí. UK bude v v nejhorším možném scénáři, pokud nepřistoupí na řadu podmínek EU, čelit krátké tarifní válce ze strany EU. Odhaduje se, že by podnikatelé UK mohli tratit, pokud by tarify byly zavedeny v obchodu s EU až 5,2 miliard eur. V této katastrofické verzi by ale importéři zboží z EU do UK tratili 12,9 miliard eur.

Sice tomu britští podnikatelé nebudou rádi, protože to postihne i je samotné, nic jiného jim ale nezbude, když jejich země bude mimo struktury EU. V UK s budou si muset veškerá členství ve významných obchodních uskupeních, jako je například ASEAN a další vlivná uskupení dojednávat s pomocí bilaterálních smluv. Beztak už má UK s s ASEAN od roku 2011 zřízenu společnou obchodní radu, zatímco průměrní Češi netuší, že nějaké ASEAN vůbec existuje.

Autor: Petra Havelková | čtvrtek 20.4.2017 13:13 | karma článku: 11.93 | přečteno: 483x

Další články blogera

Petra Havelková

Poslední mohykáni proruské propagandy v Česku

Během únorového vpádu vojsk Putinova režimu na Ukrajinu bylo přijata série opatření proti šíření ruských desinformací. Řada zemí euroatlantického bloku i jejich spojenců se rozhodla zablokovat ruský propagační kanál Russia Today

16.8.2022 v 19:44 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 1439 | Diskuse

Petra Havelková

Na vlnách šedé ekonomiky

Můj postoj k šedé ekonomice byl vždy dvojznačný. Vím, že poctivě danícím občanům, soukromým podnikatelům a právnickým subjektům vděčím za mnohé. Jen díky nim jsem bezplatně vystudovala, mohu jezdit po opravených silnicích.

28.7.2022 v 21:09 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 650 | Diskuse

Petra Havelková

Je projekt Pirátské strany o zdanění psychotropních látek smysluplný?

Možné zdanění příjmů z legislativně regulovaného prodeje psychotropních látek, které má Pirátská strana ve svém programu, se jeví jako zajímavý nápad řešení finančních problémů spojených s náklady na ústavní léčbu závislostí

6.7.2021 v 13:18 | Karma článku: 12.66 | Přečteno: 561 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Flaška

Tak si ty ruské volby shrňme

A řekněme si, co to vypovídá o nás. Stačí se podívat na různé reakce. A řeknu to takto – nestačíte se divit.

19.3.2024 v 7:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Ladislav Pokorný

Kateřina Konečná nechtíc prozradila, že dnešní komunistické názory jsou naprosto nelidské

O tom, že se komunisté nepolepšili a že jsou pátou kolonou putinovského Ruska, víme už dlouho. Ale že komunisté dnes vyhánějí demokratické politiky z televizních studií, otřáslo námi všemi. Kde se nová komunistická zvůle zastaví?

19.3.2024 v 0:59 | Karma článku: 18.25 | Přečteno: 222 | Diskuse

Eva Kislingerová

Budeme válčit se Slovenskem?

Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.

18.3.2024 v 13:24 | Karma článku: 21.38 | Přečteno: 498 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak s Babišem dohnat a předehnat ne Západ, ale Putinovo Rusko?

Západ se nám rozpadá před očima. Zato Rusko doslova vzkvétá. S doháněním Západu je konec, teď už nám zbývá, než jen dohánět a předhánět Rusko...

18.3.2024 v 11:15 | Karma článku: 18.06 | Přečteno: 228 | Diskuse

Jiří Turner

Tomáš Klus, Tomáš Halík a jiní „pomatenci“

Co intelektuál, to antisemita a nepřítel Izraele a FF UK jako líheň „hamásníků“. A pak tu máme ty naše angažované umělce, jako je Klus. Emoce, které vyvolává palestinsko-izraelský konflikt, už asi mnohým trochu zatemňují mozek.

18.3.2024 v 11:05 | Karma článku: 30.43 | Přečteno: 5264 | Diskuse
Počet článků 191 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1228

Mezi mé zájmy patří  kulturní dění v mém okolí, literatura, reflexe vlivu masových médií na utváření obecného mínění. Zajímám se o kognitivní vědy, evoluční psychologii, teorii memů a literaturu. 

 

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...