Český jazyk nám feministická a LGTB lobby nikdy neukradne!

Obavy z útoků LGBT lobby na tradiční  hodnoty, jež jsou založeny na roli ženy a muže coby monogamního páru, se stupňují. Napomáhají k tomu legislativní kroky, řešící práva LGTB minorit v otázce manželství anebo adopce dětí.

Za odporem vůči zákonům vstřícným k právům minorit přitom nemusí stát jasně vyhraněná homofobie, ale  prostá obava konzervativně smýšlejících jedinců  z rozpadu tradičních hodnot, založených na židovsko- křesťanské koncepci.  Diskuse se čím dál více vyhrocuje a občas sklouzává do zbytečné hysterie.

Konzervativně smýšlející jednotlivci mají  pocit, že jsou tlačeni do kouta a vyhrává nad nimi nad nimi "feministická, právům LGBT přehnaně vstřícná lobby", jež převrací zažité sociální role, což vyvolává strach z propadu do anarchii a hodnotového chaosu. Změny jsou natolik překotné, že je společnost jako celek nedokáže strávit. Zatímco před pár desítkami let neměli homosexuálové po celém světě žádná práva a byli kriminalizováni, nyní mají dle názoru mnohých práv více nežli heterosexuálové.  

Možná by měli zákonodárci západních demokracií zvolnit, naslouchat lidem, dávkovat další a další  LGBT práva po kapkách, až k tomu uzraje vhodná chvíle. Pak se přestanou množit poplašné zprávy o tom, že nyní si někdo může změnit pohlaví v občance, jak se mu zachce, dle svého rozmaru bez toho, že by byl nucen prokázat, že se cítí být osobou druhého pohlaví.

Legislativa některých států  umožnila změnit si identitu  bez operace pohlaví, ale až po určitém období, kdy osoba prokáže, že trpí pohlavní disforií a toto rozhodnutí je neměnné. Zatím není třeba ještě mít strach, že si náš pubertální synek změní identitu v občance za našima zády, aby mohl beztrestně šmírovat spolužačky na dívčích záchodcích. Zatím. Některé země si ale nedají říct. Chtějí být vlajkonoši lidských práv.

Jako třeba Kanaďané, kde se liberální premiér Justin Trudeau rozhodl v rámci boje za genderovou rovnost vytvořit vládu se stejným počtem mužů a žen, čímž patrně  naštval nejmenovanou českou blogerku, jež v těchto aktivitách vidí očividnou diskriminaci mužů a ponižování schopných žen, které by se do Trudeauovy vlády dostaly samy bez protekce. A  do toho všeho kanadští legislativci prosadili, že Kanaďané mají právo ve svých pasech neuvádět své pohlaví a označit se za X, aby nebyli vystaveni diskriminaci.  

Díky zákonu C 16, jenž mění Trestní zákoník a kanadskou legislativní úpravu lidských práv  k tradiční formulaci o zákazu diskriminace na základě rasy, národnostní anebo etnické příslušnosti, náboženství, věku, pohlaví, sexuální orientace, nemoci, přesvědčení, přibyla ještě formulka "genderové identity a jejího vyjádření".

Část zákona,  jenž implikuje neutrální oslovení  genderově nebinárních lidí  v angličtině zájmenem they, které bylo v roce 2016 uznáno Americkou společností pro dialekt, se řešila více na univerzitách nežli v praktickém životě.  Většina profesorů, která měla s danou problematikou co do činění, tuto změnu buď prosazovala, anebo ji neřešila. Ne tak profesor psychologie na Torontské univerzitě  Jordan Peterson, který už léta brojí proti nebezpečnému postmodernismu,  feministickým teoriím, a identitární politice a který zastává názor, že pohlaví je buď ženské anebo mužské a stojí si za svým právem oslovovat dospělé lidi v ženském anebo mužském rodě.   

V rámci svého letitého studia G. Orwella, A. Solženicina, nacismu, komunismu  a teorií o represivní moci státu nabyl dojmu, že stát, který se snaží vnutit občanům,  jaký mají používat rod, a tak omezuje jejich svobodu projevu,  je státem represivním. Označil vládu  Justina Trudeau a poslance, kteří zákon schválili, za radikální levici, jež si ve svém smýšlení v ničem nezadá s nacismem.

Vedení univerzity jej 2 x v dopise vyzvalo, aby respektoval zákon a vyhnul se diskriminaci genderově binárních lidí. Peterson očekával disciplinární jednání a snad dokonce i soudní spor, ve kterém jej soudcové,  zkorumpovaní neomarxistickou postmoderní lobby odsoudí k užívání genderově neutrálního označení "they", "Ze", "ey"," hir", "xe", "hen", "ve", "ne", "per,"thon",  anebo dokonce "Mx."  

Byl připraven trpět a stát se mučedníkem boje za dle jeho názoru jedině správnou anglickou mluvnici. Zákon C16 označil za vlka v beránčím rouše. K ničemu z toho nedošlo. Nikdo jej z univerzity nevyhodil, grant, který mu jednou nebyl udělen mi vykompenzovaly příspěvky od  jeho fanoušků, kterých získal díky svému jasně vyhraněnému postoji. 

Díky žabomyší válce  katedrami genderových studií  a zastánci tradičního konzervativního myšlení, která má pro řadu lidí klíčový význam, se do té doby neznámý psycholog zviditelnil, po celém světě a je zván na řadu konferencí. 

 Spor Jordana Petersona opětovně poukázal na obecný trend, který hýbe spíše anglofonní oblastmi a který se nám slovanským zemím úspěšně  vyhýbá.  Spor o použití neutrálního slůvka they je vyvrcholením letitých snah feministického hnutí a představitelů identitárních hnutí  protlačit v jazyce taková označení, která by diskriminovala pohlaví v rámci společenského uplatnění, například v žádosti o zaměstnání.  

A proto razí zastánci této politiky využití co možná nejvíce genderově neutrálních (androgynních) označení profesí jako je firefighter namísto fireman (do češtiny přeloženo genderově neutrální hasič a hasič) a vydávají příručky genderově korektní angličtiny.  Angličtina je pro boj o genderovou korektnost  ideálním jazykem, protože na rozdíl od jazyků románských anebo slovanských nedisponuje kromě zájmen mužským a ženským rodem. V angličtině se navíc neskloňuje. Stačí pak použít pouze pohlavně neutrální zájmeno a nemusíme vůbec tušit, o jakém pohlaví se v rámci celého textu vlastně hovoří.

Jazyky románské jsou na tom hůř, protože mají odlišné členy u podstatných jmen a rody u přídavných jmen. Snad nejhůře jsme na to ale my, Slované. Nám by, pokud bychom chtěli být korektní a nediskriminovat  genderově nebinární jedince anebo mužské či ženské žadatele o práci, nestačilo změnit jedno jediné zájmeno anebo pár podsatných jmen. Museli bychom po vzoru jazyka anglického zrušit mužský a ženský rod u řady slovesných druhů a navíc deformovat tradičně zažité skloňování. Proto pokud by se měl u nás zavést podobný zákon jako v Kanadě, musela by se naše drahá čeština osekat natolik, že by snad lidé vtrhli do ulic. Pokud by nám něco podobného nařídila Evropská unie a měli jsme možnost referenda,  došlo by dozajista k Czechzitu.

Jedna z mnoha variant, jak by vypadal genderově neutrální text, je přepis  předchozího odstavce, kde byl mužský a ženský rod nahrazen novotvary v rodě středním.

Jazyki románské už jsou na tom hůř, protože mají členi a rodi, například  v přídavných jménech, ale nikoli v rámceti slovesných rodí. Snad nejhůř jsme na tom ale my, Slovani. Nám by, pokud bychom chtěly být korektné a nediskriminovat genderově binární jedinčata, anebo mužská  či ženská žadatelata v práceti, nestačilo změnit jedno jediné zájmeno. Museli bychom po vzore jazykěte anglického zrušit mužské a ženské rodě například i u sloves a u skloňování. Proto pokud by se zde mělo zavést podobné zákoně jako v Kanadě, muselo by se naše češtině osekat natolik, že by snad liďata vrthla do ulicat.  Pokud by nám něco podobného nařídilo Evropské uniě a měla bychom možnostě referenda, došlo by dozajista k Czechzitěti.

Zní vám to jako Orwelovský newspeak? Jednou to možná bude realita. Když vyhraje v Čechách radikální levice, intentární nutí, obávaní multikulturalisté a svět se definitivně zblázní. Budeme se  natolik bát ekonomického kolapsu, jaký bezesporu postihne Velkou Británii po Brexitu, že podlehneme bez protestu zvůli nové generace levicových liberálních evropských byrokratů, kteří jedním jediným zákonem zprzní v rámci boje za lidské hodnoty všechny evropské jazyky, přijdeme o svou krásnou českou řeč.  Proto se z ní těšme, dokud je ještě čas.