Realita nebezpečně blízká distopii

Situace v Barmě, která se nedávno dostala do hledáčku světových médií kvůli masového odchodu muslimské minority a podezření z genocidy, je nabita silnými archetypálními obrazy. 

Hořící domy, zaminované hranice, kde nenávidění Rohingové přichází o končetiny, ženy rodící při útěku do Bangladéše,  pád adorované nositelky Nobelovy ceny,  proud desinformací a všudypřítomný, plíživý strach.... 

To vše připomíná  epizodu Lidé proti střelbě  z dystopického televizního thrilleru Černé zrcadlo.

Zfanatizovaní vojenští zabijáci s temnou minulostí a s implantáty v mozku, jež mění jejich vidění světa v rámci augmentované reality, likvidují obydlí duchů, označených za šváby, kteří jsou prezentováni genetickými inženýry jako hrozba lidské civilizaci.  Vojáci mají pocit, že bojují za správnou věc a chrání lidstvo před morální nákazou.

V noci se jim zdají erotické sny, jež vyvažují traumata psychiky zmasakrované sériovým vražděním. Vše jde jako po másle až do chvíle, kdy jeden voják  vlivem ozáření začne vidět realitu takovou, jaká ve skutečnosti je.  Ucítí  pach lidského masa a namísto duchů uvidí obyčejné lidi z masa a kostí. Jedna z pronásledovaných žen mu řekne nepříjemnou pravdu. Spolu se svými blízkými se stala obětí genocidy, kdy má být coby geneticky podřadná bytost vyhlazena v rámci eugenického programu, jenž má očistit lidskou rasu od lidí podřadné krve.

Voják vystřízliví, je nepoužitelný a proto je přeprogramován,  odejde z armády s plnými poctami do civilu. Vidí díky manipulaci s jeho vědomím svou vysněnou dívku a krásný nový život, ve skutečnosti se třese  v nuzném obydlí počmáraném graffiti.  

Když sleduji etnickou čistku  muslimské minority Rohingů v severní části Barmy, která je trnem v oku armádě, fanatickým buddhistickým mnichům a zkorumpovanému politickému establishmentu, manipulujícím veřejným míněním převážně buddhistického obyvatelstva, jež schvaluje vypalování obydlí, hromadná znásilnění a vraždění muslimů, v nichž vidí hrozbu svým vlastním národním a náboženským kořenům, mám pocit, že tamní vláda předběhla dobu.

Implantovala obyvatelům do hlav čipy, aby jak slepé ovce uvěřili sofistikované desinformační kampani. Vodou na mlýn narativu armády  bylo zabití policistů muslimskou Arakanskou rohingskou osvobozeneckou armádou , která dala armádním složkám a buddhistům podnět k bezprecedentnímu násilí na nevinných civilistech.

Namísto lidí z masa a kostí,  zbavených vládním dekretem z roku 1982 občanských práv, podvyživených a nevzdělaných, ustrašených říci pravdu, vidí občané Barmy  temné stíny, které ohrožují jejich hodnoty.  Kořeny hluboce zakořeněného a uměle přiživovaného strachu můžeme vidět ve vojenské diktatuře, která vymývala mozky lidem po desetiletí a v nestabilní demokracii. Lidé snadno uvěří tomu, co chtějí slyšet, propadnou se do stavu davové psychózy a hromadné regrese. 

Pětiprocentní menšina Rohingů se dle narativu vlády a buddhistických mnichů  nespokojí se s anexí  Rakhinského státu.  Až jej opanují, zaberou oblast  státu Chin a region Irrawaddy. Jak to se svými chabými 5 procenty, ozbrojeni převážně jen dýkami  proti armádě po krk vyzbrojené ruskými zbraněmi dokážou, nám neřeknou. Animosita vůči muslimům existovala už za britské nadvlády a v roce 1948, kdy byla vyhlášena nezávislost Barmy,  eskalovala ale nejvíce v posledních pěti letech.

Nejen Rusové jsou mistry desinformační kampaně

Tomu všemu napomáhá falešná desinformační kampaň, jež se šíří s pomocí sociálních sítí, ale i tisku, opepřená řadou fiktivních zpráv a cynických fotomontáží.  Má je na svědomí jak  vláda tak buddhističtí fanatici z hnutí  Ma Ba Tha.  Ve falešných zprávách  vidíme muslimské separatisty cvičící se zbraněmi, z nichž se nakonec vyklubali bangladéšští dobrovolníci z roku 1971. Vláda sama šíří historky, dle nichž nejsou Rohingové vyvražďováni jejími složkami, ale sami páchají harakiri. Z muslimů, kteří údajně vypálili buddhistický chrám, se, jak odhalila BBC, vyklubali hinduisté v nekvalitní fotomontáži.

Plukovník Phone Tint se snažil reportéry přesvědčit, že muslimská obydlí nevypaluje armáda, ale sami muslimové, kteří kladou miny a vyhazují do povětří mosty. Není prý jediný důkaz o tom, že by tomu bylo jinak. Muslimské ženy nikdo neznásilňuje, protože jsou tak ošklivé, že nestojí za hřích.  

Zahraniční reportéři, kteří by mohli svým nezávislým pohledem vnést do situace více jasu, se nemohou v zemi volně pohybovat a mají vidět jen to, co chce vláda, aby viděli. Žádné miny kladené na hranicích, žádná genocida, ale obrana před zločinnými teroristickými živly, takový je narativ barmské vlády.  Reportérům BBC se přesto podařilo shromáždit pár střípků, jež narušily složitě slepenou  mozaiku nepřehledných desinformací.

Naráželi na všudypřítomný strach pronásledovaných z pomsty.  Jeden muž hovořil  o tom, jak bezpečnostní složky vypalují obydlí Rohingů, hned byl ale opraven sousedem, že tomu tak není.  Hinduistická menšina se svěřila, že byla napadena rakhinskými buddhisty, protože vizuálně připomínali Rohingy.   

Buddističtí mniši -  novodobí rozhněvaní mladí muži 

U nás v Evropě vidíme v buddhistických mniších  nenásilné meditující bytosti, které usilují o klid, dodržování 4 ušlechtilých pravd  a vymanění se z koloběhu životů.  Ve všech  muslimech spatřujeme na základě řady atentátů v Evropě a násilí na Blízkém východě zfanatizované vygumované mozky, které vyhlásili kulturní válku jak západní tak i  východní civilizaci.

V Barmě se ale role převrátily

Muslimové, potomci obchodníků, kteří nemají právo na občanství a vláda je mylně označuje za bengálské přistěhovalce, jsou rádi, že mají trochu vzduchu, jejich dcery nejsou permanentně znásilňovány a jejich domy vypalovány. Ne všichni muslimové jsou temnými přízraky a ne všichni buddhističtí mniši jsou prosvětlenými nenásilnými duchovními bytostmi.  

Ashin Wirathu, buddhistický mnich se svým vlastním hnutím Ma Ba Tha, jež bylo zakázáno, přesto ale dál působí a má velkou podporu veřejnosti,  byl časopisem Time označen za tvář teroru. Chlubí se jizvami na tváři, které má údajně od muslimů, i tím, jak svými plamenným proslovy přispěl v roce 2012 k podpálení  muslimské mešity a smrti stovky lidí. Muslimské ženy by se dle jeho názoru měly vdávat pouze za psy a  pochválil vrahy muslimské právníka.

Dle svých slov nešíří nenávist, ale chrání své milované souvěrce před nebezpečnou nákazou islamizace. Štěká, ale nekouše. Za své proslovy si odkroutil pár let v base  a nyní chce radit Donaldu Trumpovi a Nigelu Faragovi, jak zatočit s muslimy na internetu. I k takovým nápadům mohou vést léta poctivé meditace.  

Rasa a náboženství přetrvá do konce věků, hlásá časopis buddhistického hnutí  Aung Zay Yatu.  Hnutí se podařilo protlačit antimuslimské zákony omezující polygamii, sňatky mezi příslušníky odlišných etnik a konverzi k islámu.

Disidentka spadla z piedestalu a vysloužila si mezinárodní kritiku

Fanatičtí buddhističtí nacionalisté, kteří se těší podpoře u domácího obyvatelstva, ale postrádají mezinárodní kredit,  jsou jen spodní částí ledovce. Největší genocidu moderní doby kryjí  špičky establishmentu. Nositelku Nobelovy ceny, dlouho vězněnou disidentku Aung San Suu Kyi, ikonu boje za lidská práva,  státní poradkyni, jež získala své vzdělání na Oxfordu, můžeme jen stěží podezírat z toho, že by nebyla schopna rozlišit pravdu od lži.

Neobstojí ani tvrzení, že musí udržet rovnováhu v křehké demokracii, kde občanská práva platí jen pro některé a kde má hlavní slovo armáda pod vedením generála Min Aung Hlainga, jež má jistou čtvrtinu křesel v parlamentu, 3 klíčová ministerstva a zcela ovládá policejní složky.  Aung San Suu Kyi se těší podpoře Kofi Annana, jenž navštívil zemi a naznal, že slovo genocida je přehnané.

Bývalá disidentka požádala svět, aby nepoužíval v rámci udržení rovnováhy v zemi slovo Rohingové. Muslimům, kteří nejsou žádnými Rohingy,  žádné akutní nebezpečí dle jejího názoru nehrozí. Ti, kdo neuváženě uprchli do Bangladéše, se mohou v klidu vrátit domů a těšit se demokratickým svobodám, sdělila s klidnou tváří reportérovi BBC. Mír ještě nebyl nastolen, ale země k němu krůček po krůčku spěje. Aung San Suu Kyi vidí zářnou budoucnost, kdy bude rozvinuta infrastruktura, země bude plně elektrifikována, a objeví se nové pracovní příležitosti.

Další nositelka Nobelovy ceny, bojovnice proti nášlapným minám Jody Williamsová ji označila za oportunistiku, jež sděluje světu, co se jí zrovna hodí. Svět v ní vidí bojovnici za mír a demokracii, mučednici, ona se označuje za pouhou poličku a srovnává se s Gándhím.  

Za vším hledej pragmatické zájmy

Stejný postoj jako bývalá disidentka sdílí většina vládních úředníků. Jejich zájmy jsou ryze pragmatické.  Ve hře je, jak si všímá odbornice na migraci, profesorka Saskia Sassenová, nerostné bohatství,  drahokamy, masivní těžba dřeva, jež může poškodit krajinu, plynovody, doly,  ale zásoby cenné vody. Vyštvání Rohingů, kteří žijí na cenném území, se někomu velice hodí.

V oblasti okolo města  Maugdaw, kde Rohingové žijí,  má vzniknout  průmyslová zóna. Půda je vyvlastňována  bez nároku na odškodnění  jak muslimům  buddhistům s odůvodněním, že nemají doklad o jejím nabytí, ačkoli zde hospodaří po generace. Země je po kouscích rozprodávána zahraničním investorům.

Vláda sice preferuje naoko místní investory, zahraniční korporace si ale vyhlédnou tamní společnost, jež reprezentuje jejich zájmy. Ožebračenému obyvatelstvu je třeba předhodit nějakou kost v podobě fiktivní hrozby, aby nevidělo pravý původ vlastního  strádání, spočívající v aktivitách politických špiček a zahraničních korporací.