Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nekvalitní webové stránky centra proti terorismu a hybridním hrozbám

9. 05. 2017 22:09:37
Ministerstvo vnitra se rozhodlo založit Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, jež se prezentují na internetu svými webovými stránkami. Jejich kvalita je ale propastně nízká a navíc stránky nejsou skoro vůbec v češtině

Nevím, kolik ministerstvo vnitra vynaložilo na tuto aktivitu peněz, ale dříve nežli celý projekt rozjelo, mělo si najít schopné webmastery, stylisty a překladatele do češtiny z angličtiny.

Vydat totiž webové stránky napsané tak malým písmem, že je musí důchodci luštit lupou a s většinou obsahu přejatých ze serverů Europolu a dalších evropských institucí v angličtině, jíž samozřejmě naši důchodci, kteří mají z radikalizace a hybridních hrozeb největší strach, nerozumí, je trapným omylem.

Server má v záhlaví úvod, v rámci něhož se můžeme například dočíst v jedné větě vyjádření ministra vnitra, že se v 10 hodin sešel s někým v Berlíně.

Dále se nám zde zpřístupňuje audit národní bezpečnosti na 139 stranách.

Jedná se o zajímavý text, v rámci něhož se řeší například problematika našeho automobilového průmyslu, který je u nás dominantní a to by nás údajně dle mínění analytiků mohlo ohrozit, pokud by poklesla poptávka, ale jelikož automobilky disponují moderními technologiemi a nízkými mzdovými náklady, není toto nebezpečí zatím akutní. Dojímá mne, jak cynicky autoři dokumentu kalkulují s tím, že jsme ve srovnání s Německem, kde titíž majitelé koncernů, jichž jsou naše automobilky buď pobočkami anebo naše firmy subdodavateli, platí dělníkům mnohem více, zemí láce. Rovněž je skvělé, že se autoři naší bezpečnostní strategie zamýšlí nad tím, že při výpadku poptávky po automobilech bychom byli v ČR nahraní a že si sami zatím neví rady, co s tím a vidí budoucnost ve strojírenství anebo ve výrobě zdravotnických prostředků.

Řeší se zde i to, že je EU z hlediska surovinové nedostatečnosti snadno vydíratelným celkem a spory Gazpromu s Ukrajinou. Čtenáře zaujme závěrečný dodatek Tento text neprošel jazykovou korekturou. A nám z toho všeho začne vrtat v hlavě proč? To nemá Ministerstvo vnitra ani na to, aby si najalo schopné jazykové korektory? A jak nás chce potom ochránit před jakýmikoli hybridními hrozbami anebo terorismem, když vydává nezkorigované stránky řešící potíže českého automobilového průmyslu a dospívají k názoru, že vlastnictví významných podniků zahraničními majiteli může být pro naši národní bezpečnost do budoucna hrozbou.

Jako totální propadák hodnotím sekci terorismus a měkké cíle. Ministerstvo vnitra si nedalo vůbec žádnou práci s překladem agendy EU a Europolu do češtiny. Takřka vše je zde anglicky. A to asi čeští důchodci ani průměrní čeští občané, kteří nejsou schopni si hodit stránky do překladače v googlu, jenž je ale nyní schopen vychrlit jen zmatečný překlad do češtiny, moc nepočtou.

To si od ministerstva vnitra ani nezasloužíme, aby se na nás české občany obracely naše české státní orgány zřízené ministerstvem vnitra v českém jazyce?

Trošku rozpracované je heslo typologie terorismu. Ale jedná se opravdu jen o kusé lajdácky koncipované metodiky z roku 2009, jež už nemohou být v roce 2017 aktuální.

Například v heslu klasický terorismus nejsou podány vůbec žádné rozvinuté příklady. Heslo připomíná šmírák studenta policejní akademie, jenž by ale u zkoušek ze stylistiky neprošel. Příklad:

Únosy, braní rukojmí

  • únosy anonymních nebo konkrétních významných osob (spojené s dalšími požadavky - propuštění jiných teroristů, přečtení požadavků teroristů v médiích; pokud jde zároveň o výkupné, dalo by se to spíše nazvat trestným činem prostým); mohou být uskutečněny na zemi, na lodi, v letadle
  • obsazení celé budovy a kladení požadavků

anebo

Specifické cíle postmaterialistického a environmentálního (ekologického) teroru

  • ničení restaurací (McDonald, KFC - teoretici z centra se ani neobtěžovali upravit situaci k našim podmínkám, u nás trpí především podnik Řízkárna)
  • útoky na lidi nosící kožichy, útoky na jatka, na laboratoře, v nichž provádějí pokusy na zvířatech atd.
  • zatloukání hřebíků do kmenů stromů, aby nemohly být vytěženy dřevorubci

Stránka desinformace a propaganda má jen jednu stranu v češtině, zbytek opět v angličtině a tudíž nikoli z českých hlav českých zaměstnanců tohoto centra.

Komické je je i heslo Sekundární nebezpečí Internetu, kde se píše

Sekundární nebezpeční Internetu spočívá v tom, že je doménou řady podrobných návodů pro přípravu nebezpečných zbraní. Dříve bylo šíření podobných návodů technicky náročné: bylo nutné zaplatit tiskárnu a zařídit distribuci. Teď si napíšete na počítači pár stránek, dáte je na Internet a je to dostupné všude. Technologie je prostě rychlejší než lidské myšlení.

Občas máte pocit, že byste podobná moudra byli schopni zplodit sami. Heslo radikalizace je prázdné.

Prázdné je i heslo ostatní hybridní hrozby.

Takže českým občanům bych doporučila, aby se těmito stránkami rozhodně neřídili a napojili se rovnou na stránky Europolu.

Jejich webové stránky jsou kvalitní a nekonečně rozvětvené. Bohužel nejsou česky, stejně jako česky z minimálně 60 procent nejsou stránky českého Centra proti terorismu a hybridním hrozbám zřízeného Ministerstvem vnitra, jež funguje už více jak 4 měsíce a za tu dobu si nebylo schopno na svých webových stránkách česky zformulovat ani klíčová hesla, nechat si své texty projet jazykovou korekturou, aby byly napsány alespoň ve stylisticky srozumitelné a korektní češtině.

Údaje jsou aktuální k datu 9.5. 2017 a je možné, že Ministerstvo vnitra, jež je zřizovatelem celé této instituce, stránky časem vypiluje, budou česky, budou aktuální a budou u svých českých čtenářů budit ryzí důvěru.

Tu ale u mně, již zoufale klikám na neexistují hesla, zatím vůbec nebudí. Právě naopak, zatímco před přečtením stránek jsem se o svou bezpečnost nebála, protože jsem bláhově věřila, že ministerstvo vnitra je naprosto špičkovým orgánem disponujícím skupinou elitních odborníků, nyní už se bojím.

Naštěstí jsem držitelkou zbraně i zbrojního průkazu. Zatím ji ale nenosím u sebe, protože stále věřím, že mne Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ochrání a že když budu jeho instrukce každý týden pilně číst, snad se za půl roku od něj konečně dozvím, co je to radikalismus v češtině anebo co jsou to ostatní hybridní hrozby.

Pokud ale daná hesla nebudou ani po roce zpracována a já se od Centra pro studium terorismu a hybridních hrozeb nedozvím, co to znamená, začnu svou legálně drženou malorážku nosit u sebe v kabelce. Dávám Centru pro studium terorismu a hybridních hrozeb pod vedení největší expertky v oblasti terorismu, právničky Evy Romancovové, rok na to, aby si v češtině vydefinovalo tyto pojmy a pochopilo, o vlastně vůbec jde.

Když jsem začala do českých webových stránek nahlížet, zpanikařila jsem. Pokud nemá ministerstvo vnitra na najmutí překladatelů z angličtiny anebo na najmutí jazykových korektorů, aby vydávali česky psané texty, jak pak budou moci tlumočit své obavy z mezinárodního terorismu svým občanům? Anglicky?

Vím, že všichni policisté, i ti řadoví, co se prochází po ulicích, vládnou precizní angličtinou, a tak pro ně není třeba stránky překládat, ale tou my nevládneme a tak toho o radikalizaci a ostatních hybridních hrozbách díky tomuto mamutímu centru po dobu 4 měsíců od jeho zřízení stále nic nevíme.

Anglické texty zde uváděné, jež nejsou výplody zaměstnanců centra, jsou mnohem kvalitnější nežli nešťastně lajdácky pojatá terminologie v češtině, opírající se o zastaralou metodiku z roku 2009.

Pochybuju, že při tak náročné terminologii, jako je terminologie z oblasti kriminalistiky, náboženské radikalizace, zbraňových systémů a hackerských útoků, budou anglickým textům zde uváděným rozumět průměrní čeští čtenáři, kteří měli na střední jako povinný cizí jazyk například ruštinu anebo němčinu.

Ačkoli čtu anglicky, trvá mi to vždy o trošku déle nežli, když si čtu původní text česky a musím více přemýšlet, co vlastně daný text znamená. Jen mě hřeje u srdce, že ve zprávě Europolu vydané v roce 2016 v angličtině, k níž se můžeme díky našemu centru proti terorismu a hybridním hrozbách dopátrat se píše na straně 38 o našich věhlasných Revolučních v ČR a jejich plánovaných útocích na vlaky, jimž je věnován celý jeden odstavec. Díky nim jsme slavní po celé EU jako plemeniště levicového anarchismu.

Také jsme se proslavili zajetím bosenského džihádisty, o němž se píše na straně 28 i to, že jsme v roce 2013 byli na 3. místě v celé EU v počtu osob souzených v souvislosti s teroristickou aktivitou. Před námi bylo toho roku jedině Německo a Francie. O tom se ale česky na daných stránkách nedočteme, ale dočteme se to na stránkách Europolu (str. 46). Jednalo se celkem o 8 osob. Posléze jsme ale spadli a letos už nemáme před soudem nikoho. V rámci těchto statistik nabudou občané celého světa dojmu, že jsme v EU jednou z největších líhní trestného levicového anarchismu, pořád u nás někdo plánuje podpálení aut anebo vyhození do vzduchu nějakých vlaků.

Autor: Petra Havelková | úterý 9.5.2017 22:09 | karma článku: 22.08 | přečteno: 532x

Další články blogera

Petra Havelková

Zakleta ve svém oblíbeném stromu

V našem parku jsem si oblíbila jeden strom. Je sice starý, ale stále jej ještě nepokáceli, anebo aspoň doufám, že jej v brzké době nepokácí. A tak jsem začala snít, jaké by to bylo, vtělit se do něj, přestat se hýbat

8.11.2017 v 21:02 | Karma článku: 4.78 | Přečteno: 156 | Diskuse

Petra Havelková

Jungův sen o arktickém mrazu

C.G. Jungovi se třikrát v časném létě roku 1914 zdálo, že propuká arktická zima a země tuhne v led. Viděl zamrzlou celou lotrinskou krajinu i s jejími průplavy

6.11.2017 v 16:02 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 236 | Diskuse

Petra Havelková

Jungův sen o První světové válce

Vidění přepadlo Junga během cesty v roce 1913. V té době netušil, že se jedná o předzvěst světové války. Krátká animace je volně inspirována Jungovou vizí

6.11.2017 v 14:00 | Karma článku: 6.64 | Přečteno: 282 | Diskuse

Petra Havelková

Jungův sen o celníkovi- Freudovi

Jung nejprve ctil Freuda jako zakladatele psychoanatické metody. Postupně se od něj ale začal více odklánět. Jungovu snu jsem věnovala animaci a fotomontáž na toto téma

4.11.2017 v 15:13 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 213 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Václav Dlouhý

Mrzout starý zavináč gmail tečka com

Tak mi poprvé smazali blog. Uznávám,že opakovaný vtip není vtipem,ale nakonec jsem se rozhodl ho uveřejnit znova. Hlavně proto,že podle reakcí před smáznutím, téma blogu - stalking internetových a mobilních aplikací, vadí nejen mě

20.11.2017 v 20:47 | Karma článku: 20.38 | Přečteno: 549 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Cesta života

I v nejhorších situacích vždycky existuje naděje, že dojde ke změně a všechno se v dobré obrátí. V obleženém Leningradu k naději vedla cesta přes zamrzlé Ladožské jezero.

20.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 14.34 | Přečteno: 391 | Diskuse

Jan Ziegler

Válka taxikářů aneb obcházení zákona

V Praze se rozhořel boj mezi zástupci taxislužeb a společnosti Uber, která jim fušuje do řemesla. Rozumím tomu, že někteří pražští taxikáři mají pověst, jakou mají, ale zákony musí platit pro každého.

20.11.2017 v 18:45 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 444 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K neudělení prezidentské milosti

Pátého ledna 2017 jsem na svém blogu psal o případu izraelského vojáka Elora Azarii, který zastřelil již zpacifikovaného teroristu. Ten se krátce předtím pokusil zavraždit jiného příslušníka Obranného vojska Izraele (IDF).

20.11.2017 v 17:30 | Karma článku: 17.72 | Přečteno: 521 | Diskuse

Jan Dvořák

Veřejnoprávní šupáci, aneb 200 x V. Filip

Těmi šupáky útrpně míním chudou Českou televizi, která je zřejmě finančně úplně na dně a rozprodává už i přenosovou techniku.

20.11.2017 v 17:13 | Karma článku: 27.53 | Přečteno: 870 | Diskuse
Počet článků 162 Celková karma 9.40 Průměrná čtenost 1091

Mezi mé zájmy patří  kulturní dění v mém okolí, literatura, reflexe vlivu masových médií na utváření obecného mínění. Zajímám se o kognitivní vědy, evoluční psychologii, teorii memů a literaturu. 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.