Zatímco před pár lety česká veřejnost aktivity známého amerického liberála a finančníka, jenž sponzoroval činnost disidentů za komunismu a po pádu režimů se pokusil svou neoliberální vizi demokracie vštěpovat východním státům
neznala, nyní se jeho jméno o nás skloňuje ve všech pádech především díky sporům s Orbánovým hnutím Fidesz a s Putinovým Ruskem.
Finančník maďarského původu George Soros se srze svou organizaci Open Society Foudations, jež sponzoruje činnost nejrůznějších think tanků jako jsou u nás například Evropské hodnoty anbeo Transparency International, podílí na výrazném ovlivnění veřejného mínění. Soros podpořil nedávnou aktivitu hackerů, kteří se nabourali do účetnictví panamských firem a posléze zveřejnili nepatrné množství údajů o tom, kteří politici si skrývali peníze v daňových rájích.
Padla kvůli tomu islandská vláda a zpráva se jemně otřela o majetek Putinova blízkého známého, violoncellisty, jenž zde měl uschované své finance. Ruská média na to tehdy reagovala dost hystericky. V RT si nasadili svého oblíbeného Pepého Escobara, jenž dobře ví, že zašité peníze v daňových rájích má většina finančníků a známých osobností a sdělil, že celému hackerskému podniku šlo jen o to, aby zdiskreditovala Putina a svezlo se s tím i pár politiků.
Jakékoli nabourání se do materiálů například tajných služeb USA, do nezabezpečených účtů firem, jež provádí nekalé obchodní praktiky, má neuvěřitelnou informační hodnotu, v rámci níž se mohou i položit v celé vlády. Za arabským jarem stojí úniky napojené na WikiLeaks a za prohrou Hillary Clintonové v prezidentských volbách stojí mimo jiné nabourání se do nezabezpečených serverů jejího spolupracovníka Johna Podesty.
Otázkou je, zda jsou tyto útoky vůbec legální, a zda hackeři, či vynašeči utajovaných informací, označení za whistleblovery, kteří poukazují na aktivity vlád, politiků a tajných služeb, operujících většinou zcela za hranicemi platných zákonů, mají anebo nemají být souzeni.
USA si většinou odsoudí ke spíše symbolickým trestům whisteblowery, kteří zveřejní citlivé údaje o jejich vojenských operacích. Anebo příliš netrvají, pokud uprchnou do zahraničí, na jejich vydání.
Chelsea Manninová, alias Bradley Manning, nakonec byla Obamou omilostněna. Obecně se na whistleblowery, ale i na různé hackery, nyní dívá veřejnost v pozitivním světle jako na světlonoše pravdy. Nikoli ale, když za nimi stojí svým kapitálem George Soros, jenž se stává pro mnohé z Čechů, možná i díky masivní antiimigrační, konzervativní propagandě v našem alternativním tisku synonymem démona, jenž se snaží rozbít naše po léta budované "křesťanské, národní konzervativní hodnoty".
Soros ale žádným opravdovým démonem není, je jen člověkem s velkým kapitálem, jenž získal finančními spekulacemi, jež ale nebyly nelegální jen občas amorální. Takových spekulací už tu ale bylo, je a bude.
Jakožto stařec nad hrobem má jasně utvořený názor na život, opírající se o liberální, demokratické hodnoty, kosmopolitismus, podporu migrace a nedůvěru v malé nacionální státy. Díky svým think tankům má moc ovlivňovat veřejné mínění a dostává se do sporu s některými politiky.
U nás se neshodl s Václavem Klausem, díky němuž Soros přestěhoval ústředí své středevroské univerzity do Budapešti. Klaus ale nemohl zastavit působení jeho think tanků, ačkoli s nimi coby liberál, ale jiného ražení, nesouhlasil.
Pokud Sorosovy nadace a univerzity neobchází zákon, což bylo u hackerských úniků, jejichž zveřejnění, ale především složité roztřídění uniklých informací, muselo stát velké peníze, na hraně, musíme jej nechat v našich demokratických společnostech působit, pokud nechceme následovat příklad Ruska, jež svým kontroverzním zákonem o zahraničních agentech vypudilo ze země skoro všechny "podezřelé cizí neziskové organizace."
V praktikách Ruska se do značné míry shlédl Viktor Orbán, jenž by rád ve své zemi zavedl obodbný zákon o schvalování zahraničním kapitálem subvencovaných neziskových organizací vládou. George Soros si v rámci svých liberálním demokracie a sebou viděných hodnot Středoevropskou univerzitu v roce 1993 v Orbánově rodné zemi. Ta zde získala platnou akreditaci v rámci magisterských a doktrorantských programů. Mezi ně patří obory Lidská práva, Genderová studia, Nacionalismus, Středověká studia, Komparativní studia, Sociologie a sociální antropologie a další, veskrze humanitní obory.
Soros je maďarského původu a na jeho univerzitě nyní studuje 1500 studentů. Viktor Orbán a jeho konzervativní strana Fidész vyznává naprosto protichůdné hodnoty nežli George Soros. Sorose chápe Orbán, stejně jako Václav Klaus jako spekulta, parazita, jenž chce svou neoliberální rétorikou zničit a rozložit tradiční evropské hodnoty.
Viktor Orbán se už dříve dostal s některými svými exekutivními do sporu s Evropskou komisí. Evropská unie ale nebyla schopna situaci s vládou své členské země efektivně řešit a vykomunikovat si svá stanoviska tváří v tvář, a tak požádala administrativu Baracka Obamy, aby se do celé situace vložila a Orbánovi vysvětlila, jaký je její kurz.
A tehdy musela Hillary Clintonová napsat Orbánovi svůj slavný dopis, aby se trošku zamyslel nad legislativními kroky, které podniká a že si váží jeho letitého společenství v NATO, ale že už to trošku přehání. Jednalo se o vztah vlády k tisku, soudům, a o 2/3 schválení subvencování konkrétních církví státem.
Orbán Clintonové odepsal, že jejich legislativa je v pořádku, média nejsou po kontrolou vlády a pokud ano, tak se vše legislativně vyladí, církve mají zaručenu v Maďarsku svobodu vyznání, ale jen některé mohou dostat tučnější finanční podporu. Orbán razí heslo, že si na sebe mají vydělávat samy. V Maďarsku stejně jako u nás nedošlo k odluce církví od státu, a tak církve čerpají ze státního rozpočtu a Orbán nechtěl zbytečně platit malým sektám a kongregacím, jež se v zemi mohou množit jako houby po dešti peníze ze státního rozpočtu. To je celkem pochopitelné a Hillary Clintonová se už do toho moc nemotala, protože naznala, že s tím stejně nic neudělá, když si s tím neví rady ani Evropská komise.
Orbán se svými konzervativními hodnotami, jež vyznává jeho stran Fidesz, jež v Maďarsku iniciovala v době sílící migrační vlny referenda o tom, zda tamní obyvatelé chtějí povinné kvóty na uprchlíky chtějí anebo nechtějí, má naprosto protichůdná stanoviska s proimigrační zaměřeným liberálem Sorosem. Jím podporovaná univerzita, jež je v Maďarsku akreditovaná, se Orbánovi nemusí líbit.
Soros otevřeně proklamuje, že v EU viděl velký potenciál, jenž posléze ochabl, viděl velký potenciál v zemích východního bloku, kde podporoval výuku a formování názorů politiků, v něž posléze přestal věřit. Mínil tím patrně i Viktora Orbána. V rozhovorech sděluje, že Evropa je nyní taková mdlá a unylá a že vidí naději na Ukrajině, kde nyní začal více financovat určité své projekty.
Soros a jeho univerzita patrně pije konzervativnímu maďarskému premiérovi krev a asi ji z duše nenávidí. Jeho pokus legislativně tuto instituci vyštvat ze své země prosazením opatření, podle kterého zahraniční univerzity musí mít nejprve kampus v zemi svého původu, v případě CEU v USA, aby mohly působit v Maďarsku, je jednoznačně zaměřen právě proti této univerzitě.
Bohužel se dotkne zhruba 20 dalších univerzit. Sorosova CEU nikdy nepotřebovala mít univerzitu v USA, protože Maďarsko to po něm nikdo nepožadovalo. Až nyní.
Pro miliardáře Sorose by nebyl problém založit malou univerzitku v USA, kde sídlí. Ale trvalo by mu to pár let, nežli by tam získal akreditaci a jeho univerzita by v Maďarsku mezitím musela, tímto zákonodárným krokem, do určité doby skončit. Od roku 2018 by už neměla, pokud by nebyla akreditována v USA, a zde neměla stejné vysokoškolské obory, přijímat nové studenty. Proti nápadu maďarské vlády, se doposud vyslovilo 900 akademiků z celého světa. A možná se k nim přidají ještě další, pokud o něm uslyší.
Představitel univerzity Michael Ignatieff se roznítil, a sdělil, že maďarská vláda zamířila hlaveň na jejich hlavu. Orbánovi vadí, že se Jean Claude Juncker čas od času setkává s Georgem Sorosem a že se krokem jeho vlády zabývá nyní Evropská komise. EU kritizuje snahy Maďarska v malém kopírovat Rusko, jež vyžaduje, aby veškeré zahraniční neziskové organizace, jež mají financování ze zahraničí, byly zveřejněny a některé jsou v Rusku buzerovány. Maďarsko ale nejde tak daleko jako Rusko, poslanec Kovácz jen chce, aby zahraniční neziskové organizace dokládaly nabytí svých příjmů stejně jako politici a poslanci. Orbán si nechce znepřátelit EU, a tak nebude kopírovat praktiky Ruska ani Izraele, ačkoli by se mu to líbilo.
Speciálně Soros by měl na černé listině hned 3 neziskové organizace, Helsinský výbor, Maďarský svaz pro občanské svobody TAZS a antikorupční organizaci Transparency International. Ty zde od minulého jara velice neoblíbené a zastupitel strany Fidesz Sziard Nemeth by je nejraději vyštval, protože Soros dle jeho slov "dává přednost globalismu a politické korektnosti nad národními zájmy".
Orbán dříve otevřeně napadal George Sorose jako spekulanta, jenž ublížil milionům Evropanům a jenž je nebezpečím pro euro a vytýkal mu, že chce zaplavit Evropu miliony migrantů. Po silném vyjádření hlavy univerzity, že prý je chce zastřelit revolverem, se zalekl a sdělil, že nechce zlikvidovat jenom je, ale i další maďarské univerzity. A pak rychle dodal, že k tomu snad ani nemusí dojít, pokud budou tyto zahraniční univerzity, jež působí jen v Maďarsku natolik agilní a rychle si zřídí kampusy i v zahraničí.
Orbánovy kroky jsou výborným oslím můstkem k k tomu, aby se v Maďarsku omezily příležitosti jejich studentů studovat na 28 univerzitách.
My nad tím budeme ale jen kroutit hlavou, ačkoli občas nás samotné výstupy Sorosovou nadací podporovaného think tanku, našich Evropských hodnot, uvádí v úžas. Komu se chce číst do konce desítek stran dlouhé studie o průběhu o šíření fám o údajném zneužití ruské dívky migranty v Německu v ruských médiích anebo studie, ve kterých sledujeme slabomyslné diskuse lidí, co nemají nic na práci, nežli že plkat a šířit hoaxy na Facebooku. Budeme se divit, ale více nežli 3000- 4000 lidí u nás Open Society Foundations spozorovaným think tankem obdobné eleboráty poctivě čte od začátku až do konce.
Ale nikdo zde nechce Evropské hodnoty zrušit. Maximálně se divíme, jak činorodě si počínají. Vážíme si zde ale svobody slova, v rámci níž mohou svobodně vyslovovat svůj názor organizace sponzorované z peněz Orbánem ostrakizovaného "démona" Sorose. A budeme doufat, že se naše vláda nikdy nesníží k tomu, že by toto organizace dala na černou listinu a zakázala jim zde působit, ačkoli se v české společnosti vůči řadě neziskových organizací zvedá vlna rozhořčení "prostýho českýho lidu".
Zatím to vypadá spíše naopak, protože vláda v duchu boje se zahraniční desinformační propagandou zřídila Centrum pro výzkum terorismu a hybridních hrozeb, kde zaměstnala řadu odborníků. Zajímavé na celém projektu je, že jejich webové stránky jsou takřka nečitelné, protože jsou psány maličkým písmem, kolonka radikalismus anebo kolonka ostatní hybridní hrozby je dosud prázdná, protože se teprve připravuje. Dejme jim ale čas, zatím jsou tady jen 4 měsíce.
A přitom se jedná o jasné definice, jež zde existují už více nežli 20 let. Těmto fenoménům se věnují mnohé americké ale i evropské think tanky. A mají jejich definice dávno připravené. Můžeme si je dokonce přečíst i na wikipedii. Nevím, kolik za tuto práci státem najatí úředníci pobírají peněz, ale ministerstvu vnitra by se rozhodně vyplatilo, aby si namísto týmu, kteří nedokáže zformulovat doteď základní hesla, požádaly některý zahraniční think tank anebo pracovníky Europolu, o možnost využití jejich terminologie a překladů za poplatek s citací toho kterého autora. Můžeme jen doufat, že se v rámci centra daná hesla v horizontu následujícího roku objeví. Metodiky a výstupů, jíž se nám v rámci tohoto centra dostává, nejsou stejně ničím jiným, nežli ověřením správného fungování IZS.
