Netanyahu se odmítl setkat v Izraeli s německým ministrem zahraničí

Ačkoli byla schůzka předem domluvena, Netanyahu ji na poslední chvíli po krátkém telefonátu zrušil, nicméně německému ministrovi bylo umožněno, aby se v Izraeli účastnil svátku věnovaného obětem holokaustu 

Zatímco si naše média  všímala více vyhrocených vztahů mezi EU a tureckého prezidenta Erdogana ohledně migrační krize, tvrdého potlačení vojenského puče spojeného čistkami v řadách úředníků, neochoty EU zrušit Turecku vízový  režim, a neochotu řady zemí poskytnout Turkům krátce před plánovaném referendu o změně ústavy vstup do EU, už si příliš nevšímáme, jak se s politiky a diplomaty EU dohaduje izraelský premiér.

Řada Čechů nepříznivě kvitovala, že se USA rozhodly v radě Bezpečnosti zdržet hlasování v otázce rezoluce o okupovaných územých Západního pobřeží a Východního Jeruzaléma. Rezoluce, již původně navrhl Egypt, ale na nátlak Izraleské vlády ji stáhl, a posléze s ní přišli zastupitelé NZ, Senegalu a  Malajsie,  nebude mít žádný praktický dopad na politiku rozšiřování židovských osad v rámci sporných území.  Rezoluce OSN odsuzující pokračující výstavbu  osad na sporných územích, je celkem bezzubým instrumentem v rámci OSN, obsahuje řadu doporučení a rad, ale nic, co by Izrael v čemkoli doopravdy blokovalo. Rezoluce pouze tvrdí, že rozšiřování nových židovských výstaveb se nezakládá na právu a  nijak zásadně nemění rezoluci OSN z roku 1967. 

Senátoři USA, kterým se nelíbilo zdržení se hlasování americké zastupitelky při OSN v rámci Rady bezpčnosti, pohrozili, že USA škrtnou určité příspěvky do rozpočtu OSN. Donald Trump se je pak po svém zvolení stejně rozhodl výrazně omezit a Izrael omezil své příspěvky do OSN o 8 milionů, jež si může investovat do svých nových výstaveb.

Všichni američtí reportéři tehdy sledovali, jak moc je Netanyahu osobně nahněván. Trump by mohl spíše symbolickou a spíše doporučující resoluci OSN zvrátit krajně nešikovným návrhem pobízející Izraelce k novým a novým výstavbám ve sporných územích.

USA by museli aktivně navrhnout novou resoluci o nutnosti výstavby nových israelských osad na sporných územích a ničení palestinských obydlí v rámci plánů výstavby, jenž si Israel do budoucna schválil, z hlediska mezinárodního práva a  prosadit ji v rámci Rady bezpečnosti, kde by ji nevetovala žádná z dalších stran.

Jelikož ale poslední  resoluci podepsala většina stálých členů OSN, jeví se to jako čirá utopie a USA s ničím takovým patrně ze své vůle nepřijdou. Premiér  Netanyahu si povolal v době schválení resoluce, krátce před posledními vánocemi,  velvyslance všech deseti států Rady bezpečnosti a sdělil jim, že svým ministrům a dalším politickým činitelům nedoporučí, aby cestovali do jejich zemí nad rámec běžných pracovních povinností.

 Německo  trvá na dvoustátním plánovaném řešení celého vleklého konfliktu,  jež považuje za klíčové ve své blízkovýchodní politice, jak sdělil mluvčí německé vlády Seff Seibert.  Představitel zahraničního výboru německého parlamentu Norbert Rottner opakoval světu, co mnozí bloggeři v Česku nepochopili, že jedině v rámci dvoustátního řešení může Izrael zůstat jak židovský, tak demokratický (předpokládá se do budoucna větší nárůst nežidovské  populace jež demograficky převýší  populaci izraelskou, a tak, hlavně na  okupovaných územích budou Židé v menšině). Naštěstí Netanyahu, ani Knesset si nepřijali ustanovení, zakazující návštěvu diplomatů a státníků schvalující plánované dvoustátní řešení a brojící proti výstavbě nových osad  do Izraele.

Ti mohou čas od času do Izraele po dohodě dorazit. A tak se stále ještě nahněvaný Benjamin Netanyahu, jenž vyhrál v roce 2015 v Izraeli volby s tím, že žádné dvoustátní řešení nebude, čímž si znepřátelil Baracka Obamu, rozhodl, že nezhatí německému ministru zahraničí Sigmarovi Gabrielovi možnost pietně uctít památku obětí holokaustu a dokonce se měl izraelský premiér s ministrem zahraničí sejít. Tak moc se nahněvaný izraelský premiér přemohl.      

Němci chvíli nepochopili obrat Trumpova kabinetu. Zastupitel sociálních demokratů v parlamentu sdělil, že by tato změna případného postoje USA k řešení otázky izraelsko-palestinských vztahů  zpochybnila snahu OSN a vedla by určité roztržce v zahraniční politice Německa a USA.

USA nyní vidí i možnost vyřešení mírové otázky v rámci izraelsko-palestinských vztahů v jiném, nežli dvoustátním řešení. Jelikož zatím neví naprosto nic, šalamounsky sdělili, že to může být dvoustátní řešení, ale i něco jiného, co by si jedna z více stran konfliktu stran přála. USA, jim v tom vždy vřele pomohou.

Bývalý velvyslanec Izraele v Německu Shimon Stein se domnívá, že opuštění možnosti dudocího dvoustátního řešení je nerealistickým řešení, jež by vedlo k řadě krveprolití, než by obě strany nakonec dospěly k dvoustátnímu řešení.

Na dvoustátním řešení trvá i zastupitelka EU pro zahraniční věci Federica Mogherini. Netanyahu ale vyhrál v Izraeli volby v roce 2015 s tím, že k dvoustátnímu řešení nikdy nepřistoupí, v rámci čehož docházelo k mnoha nepříjemným rozhovorům s Barackem Obamou, který mu na závěr své kariéry musel sdělit, že už jej slyšel a poučovat jej, tolikrát, že v Bílém domě byl prezident on, že to neměl na rozdíl od Netanyaha v životě lehké a že má svůj mozek a už toho má dost. 

Málokterému politikovi se líbí, aby jim dávali stále dokola jako malému školákovi lekce zahraniční politici. Ale musí to překousnout.  

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel se rozhodl v rámci své cesty do Izraele setkat s představiteli 2 lidskoprávních organizací, aby si udělal lepší představu o tom, jak to v Izraeli doopravdy chodí. Jedná se o organizace Prolomit mlčení, jež shromažďuje svědectví bývalých izraelských vojáků,  kteří sdělují, k čemu na palestinských územích pod správou Izraele doopravdy dochází a BT selem, je si všímá porušování lidských práv na palestinském území.

V BT Selem se objevují obvykle zprávy, jak Izraelci nenechají Palestince přes noc vyspat a evakuují je v noci z jejich domovů, aby si nedaleko mohli provádět svá vojenská cvičení. Pak je zase pustí domů, ale nevyspané.

Anebo zprávy, jak Izraelci bourají obydlí Palestinců, na něž jim přispěli neziskové organizace neustále dokola v rámci jednoho roku, aby na daném území nemohli Palestinci bydlet. Palestinci mají smůlu, protože izraelská státní správa zahrnula  území, kde nyní bydlí,  do územního plánu pro rozšíření výstavby izraelských osad.  Rovněž se zde často objevují zprávy o tom, jak Izraelci demontují Palestincům vodovody, jež se jim podařilo získat s pomocí neziskových organizací. Stejně jako se zde objevují statistiky, kolik Palestiinců za rok zabili Izraelci a kolik Izraleců zabili v rámci protestů anebo ozbrojeného boje Palestinci. V loňském roce to vyšlo na 101 Palestinců zabitých v obraně izraelských zájmů a bezpečí Israelci a na zabitých 9 Israelců a jednoho zabitého cizího státního příslušníka, jež zabili Palestinci.  

Prolomit mlčení se zabývá porušováním práv civilistů izraelskými vojáky především od období druhé intifády, o kterém se rozhodli promluvit samotní izraelští vojáci. Tato organizace si klade za cíl ukončit izraelskou okupaci. Sdělují, že k násilnostem k civilnímu obyvatestvu ze strany izraelských vojáků, zbytečnému plenění jejich majetků a dalším aktům bezpráví  docházelo průběžně, často neopodstatněně a bylo izraelské veřejnosti podáno jako pouze vyjímečná a přiměřená forma obrany izraelských zájmů.

Toto hnutí pořádá v Izraeli  osvětové přednášky o tom, co se děje v okupovaných územích a o čemž se v Izraeli dle jejich názoru spíše mlčí. Této organizaci je v Izraeli umožněno hovořit, je jim rovněž umožněno setkávat se s německými ministry zahraničí.

Poté se ale patrně ministr zahraničí, jež se se zastupiteli setká, už nemůže setkat v Izraeli s premiérem státu Izrael. Tyto lidskoprávní organizace si vše fotí, nahrávají a publikují na svých webových stránkách. Ministr zahraničí Německa si to může všechno přečíst a nemusel by se s jejich představiteli setkat, když si to zásadně nepřeje izraelský premiér. 

 Netanyahu obě dvě organizace označil za protiizraelské. Netanyahu v úterý zrušil setkání s německým ministrem zahraničí Gabrielovi a sdělil mu, že pokud se sejde s představiteli těchto dvou organizací, on se s ním v Izraeli osobně nesejde.

Před dvěma měsíci se dotázal Netanyahu belgického velvyslance, proč se vlastně s představiteli těchto dvou organizací,  baví. Netanyahu sklízí za své zvídavé dotazy  německým ministrům zahraničí a belgickým velvyslancům potlesk mezi svým ministrem vnitra Aryelem Derim a zastupitelkou ministra zahraničí Tzipi Hotovelylovou z náboženské frakce Netanyahovy strany Likud. Ti jej nekriticky  obdivují za to, že dokáže tyto organizace označit za antiizraelské a dokonce na poslední chvíli teatrálně zrušit dávno plánovanou schůzku. 

V Berlíně se ale naopak předsedovi německo-israelské parlamentní skupiny Volkerovi Beckovi nelíbí, že izraelský premiér diktuje německým diplomatům, s kým se mají a s kým nemají setkávat.

Německý premiér v Izraeli  uctil památku holocaustu a setkal se s palestinským premiérem Rami Hamdallahem v rámci snahy o obnovení mírových rozhovorů. Vztahy mezi německou vládou a izraelskou vládou jsou nyní  napjaté kvůli rozšiřující se výstavbě izraelských obydlí na západním pobřeží a východním Jeruzalému, jež dle Německa jen oddalují naději na dvoustátní řešení vleklého a dlouho několika stranami konfliktu neřešeného sporu.  Němci jej ale nemají zájem hrotit a tak se patrně budou izraelské osady pomalu ale jistě rozšiřovat dál. Isrealci postavili svá obydlí na územích vlastněných Palestinci. Zatímco další výstavby byly Knessetem dočasně změřeny v roce 2010, sdoučasný ministr pro výchovu a vzdělání, pravicový ortodoxní Žid byl pro jejich další rozšiřování. Vídí v něm totiž naplnění prastarého biblického proroctví a jenž se chvástá, že nemá problémy se zabíjením Arabů.

Bennett by si přál anektovat pásmo C Izraelem, přenesení správa pásma Gazy na Egypt, ponechání pásma A a B palentinské samosprávě, jež by ale byla navždy pod dohledem israelských bezpečnostních složek, čímž by se předešlo navždy palestinskému terorismu, jenž odedávna organizuje Hamás. Izraelci žijící v pásmu C by buď museli přijmout izraelské občanství, anebo by v Izraeli  měli trvalý pobyt.

Pak by byl stát Israel ochoten investovat do silnic, skrze něž by mohli Palestinci jezdit z pásma B do pásma A bez izraelských ozbrojených hlídek a kontrol. Žádní palestinští uprchlíci, žijící v zahraničí, by se ale dle jeho řešení už nesměli vrátit zpátky do Západního pobřeží. V 50 továrnách už nyní na Západním pobřeží pracují jak Palestinci tak Židé, a tak spolu dokáží žít v míru. Židovští socialisté se pokusili na světovou veřejnost vyvinout tlak, aby byl Bennet sankcionován, ale nedaří se jim to.

Se vstupem Donalda Trumpa do úřadu současný izraelský ministr pro vzdělávání ultrartodoxní fanatik zajásal, že idea dvoustátního řešení je konečně u ledu a díky Donaldovi Trumpovi se prosadí jeho geniální koncept.