Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Blond vlasy opravdu nová hnědá?

18. 03. 2017 13:24:43
Nedávno mne na serveru aktuane.com zaujal článek Blond je nová hnědá. Kromě fotografií rozcuchaného Donada Trumpa se článek strefoval do nevkusného účesu nizozemského politika Wilderse, francouzské političky le Pen a B. Johnsona

Všichni tito politici totiž dle článku zastávají populistické, antiimigrační postoje a všichni mají nevkusný styling a hned bylo zaděláno na vtipný článek doplněný fotkou maket Le Penové, blonďatého Hitlera, Wilderse a Trumpa, kteří vášnivě čekají na to, že se nakonec na blond přebarví všichni xenofobní populisté celého světa.

V PR článku na samotný server, kde klíčová zvýrazněná slova odkazovala k dalším povrchním článkům o stylingu celebrit a kde byly jedinými seriozními odkazy prokliky na studii z Foreign Affairs a z časopisu The Times jsem měla rozpačitý pocit. Nechápala jsem, jestli jde o žert, jenž by se hodil spíše pro okurkovou sezónu, o snahu zvýšení popularity serveru anebo nechtěně alogickou mediální antixenofobní masáž svých čtenářů. Pokud jej ale autoři mysleli vážně, dopustili se hned několika logických omylů ve své argumentaci, přinejmenším tzv. nekompletního srovnání, kradmého omylu anebo myšlení v kruhu.

Nejsem příznivcem názorů jednoho z politiků, jejichž účes byl kritizován, přesto jsem začala jsem přemýšlet, jestli takto napůl rádoby žertovné, napůl vážně míněné články, prounijně naladěným antixenofobním názorům, jež se snaží server aktualne.cz razit, spíše medvědí službu.

Článek se mi totiž, coby čtenářce, vryl celkem intenzivně do podvědomí a začala jsem přemýšlet, co vlastně mají tito politici společného. Zjistila jsem, že kromě barvy účesu, který nosí polovina postarších žen, toho zas tak mnoho není. Rozhodně ale nemají nic společného s Adolfem Hitlerem a jeho klikou, jež chtěla svého času zvýšit sebevědomí poválečnou ekonomickou depresí zmítaného Německa masovými pogromy a vytvořením Třetí říše za cenu milionů lidských obětí, porobení a zotročením ostatních národů.

Něco takového žádný z výše kritizovaných politiků nechce. Namísto snahy kolonizovat ostatní národy se snaží prosazovat identitní, často silně protekcionistickou politiku. Le Penová starší, jež na radu svých PR poradců vyrazila ze své strany svého xenofobního otce, se soustředila v regionálních volbách v zanedbanějších oblastech více na levicovou politiku, zatímco její neteř Le Penová mladší, rovněž blondýna v jiných, více průmyslových oblastech slibovala po pravicovém způsobu podporu podnikatelům.

Na radu mozku Národní fronty F. Philippota všichni jejich představitelé mírní svůj dříve peprný slovník. Zatímco Le Penová je kovanou političkou, jež razí přísný sekularismus, který ale kážou i ostatní francouzští politici, až na Macrona, a občas kritizuje islámský fundamentalismus, je Geert Wilders světoběžníkem, jenž nesnáší islám jako takový, a snaží se vnutit v programu své strany tak trochu násilně své zemi, jež má díky masovější migraci více multikulturní kořeny, návrat k tradicím křesťanství a judaismu anebo, když by to nešlo jinak, neutrálního sekularismu.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson, do jehož účesu se článek rovněž strefuje, není v žádném případě žádný xenofob a nevyjadřuje se kriticky vůči islámu ani vůči dalším náboženstvím. Kromě svého elitního vzdělání a břitkých článků, kde zesměšňoval za přehnané peníze politiky na základě jejich vizuálního vzhledu, se stal hlavní tváří Brexitu.

Napsal dva články, jeden pro setrvání v EU a druhý proti, a krátce po nečekaném výsledku referenda se na pár dnů psychicky zhroutil, dokud si neuvědomil, že UK čekají 2 sladkobolné roky složitých vyjednávání, kdy si s EU i se zbytkem světa mohou vyhandlovat komfortnější, ale klidně i méně komfortní podmínky, jež mohou vést k oživení anebo k recesi britské ekonomiky. Johnson není žádný xenofob a nemůže za to, že mu jeho přirozeně blond vlasy, jež zdědil po svých tureckých, židovských a evropských předcích, vlají neposlušně ve větru.

Donald Trump, jenž si zkrášlil světlehnědý odstín, do nějž už vchází přirozené šediny, světlejším odstínem, aby nevypadal jako morče, když by si neustále barvil vlasy na hnědo, na rozdíl od ostatních nikdy nebyl kovaným politikem. Jen charismatickým kontroverzním obchodníkem a mediálně přetřásanou osobností, který během své volební kampaně často měnil názor.

Jakožto obchodník s realitami a jako člověk donedávna těžil z důsledků globalizace a možnosti vhodně investovat v zahraničí ale i z důsledků migrace, jež mu přinesly 2 krásné manželky, a haldu relativně úspěšných capartů. Z mnoha siláckých výroků a slibů, kterými si získal voličskou základnu, postupně pod tlakem veřejnosti ale i svých politických protivníků v Kongresu, ustupuje.

Patrně bude ještě pár let těžit z toho, co nakukal obyvatelům USA, jimž vsugeroval, jak je a jedině je celý svět odírá, ačkoli doposud USA, jež udávaly světu řád jako ekonomický lídr planety ale i jako hlavní militaristická velmoc, občasnými nešikovnými vojenskými intervencemi zadělaly Evropě, ale i dalším zemím na haldu problémů. A byly to právě USA, jejichž firmy donedávna obchodně těžily z důsledků globalizace a dovozu levného zboží ze zemí s otrocky nízkými platy a jejich Wall Street z prazvláštních finančních operací.

Zamrzlá, dlouho vyjednávaná obchodní smlouva TPP, již Trump zablokoval, je dle expertů promarněnou šancí ovládnout obchodně prostor, jenž může do budoucna opanovat Čína. Změnit smlouvu NAFTA nebude tak jednoduché a rychlé, jak si Donald Trump představuje. Možná se mu podaří stáhnout část výroby z Mexika zpátky do USA, ale bude se patrně jednat o více automatizovanou produkci za cenu, že se hospodářští partneři USA, pokud by proti nim byly nasazeny vysoké obchodní tarify, patrně budou více soustředit na obchodní spolupráci s dalšími zeměmi.

Éra magickou mocí nadaných politických figur, jež mohou škrtnutím pera svými edikty přepisovat dějiny, je pomalu ale jistě za námi. Blonďaté, zdánlivě nebezpečné "fašistické" ikony straší spíše v hlavách nudících se světových žurnalistů. Mnohem větší vliv, nežli tito politici, kteří mohou maximálně prosazením referenda aktivovat článek o vystoupení anebo nevystoupení Nizozemí z EU, jež by se vleklo 2 roky, mají nadnárodní korporace a advokátní firmy, jež radí firmám, jak optimalizovat své náklady do té míry, aby samy nadmuly svůj kapitál a státům, jejichž zájmy se snaží tito blondýni úspěšně anebo neúspěšně hájit, nezbylo takřka nic pro sociální potřeby.

Mnohem větší hrozbou, nežli "xenofobní", sekulární, izolacionalističtí politici, může být klimatická krize anebo válečný konflikt ještě většího rázu, nežli se doposud rozhořel v Africe a s Střední Asii, po němž ani jeden z těchto politiků, z nichž většina by ráda svinula svůj národ do bezpečné šnečí ulity, chráněné před cizorodými vlivy a důsledky globalizace, jíž se stejně nevyhnou, nevolá. Bohužel stávající konflikty a napětí vzhledem k malému vlivu anebo krátkozrakým řešením, jež nabízejí, patrně ani nevyřeší.

Autor: Petra Havelková | sobota 18.3.2017 13:24 | karma článku: 11.26 | přečteno: 729x

Další články blogera

Petra Havelková

Zakleta ve svém oblíbeném stromu

V našem parku jsem si oblíbila jeden strom. Je sice starý, ale stále jej ještě nepokáceli, anebo aspoň doufám, že jej v brzké době nepokácí. A tak jsem začala snít, jaké by to bylo, vtělit se do něj, přestat se hýbat

8.11.2017 v 21:02 | Karma článku: 4.78 | Přečteno: 156 | Diskuse

Petra Havelková

Jungův sen o arktickém mrazu

C.G. Jungovi se třikrát v časném létě roku 1914 zdálo, že propuká arktická zima a země tuhne v led. Viděl zamrzlou celou lotrinskou krajinu i s jejími průplavy

6.11.2017 v 16:02 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 236 | Diskuse

Petra Havelková

Jungův sen o První světové válce

Vidění přepadlo Junga během cesty v roce 1913. V té době netušil, že se jedná o předzvěst světové války. Krátká animace je volně inspirována Jungovou vizí

6.11.2017 v 14:00 | Karma článku: 6.64 | Přečteno: 282 | Diskuse

Petra Havelková

Jungův sen o celníkovi- Freudovi

Jung nejprve ctil Freuda jako zakladatele psychoanatické metody. Postupně se od něj ale začal více odklánět. Jungovu snu jsem věnovala animaci a fotomontáž na toto téma

4.11.2017 v 15:13 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 213 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Václav Dlouhý

Mrzout starý zavináč gmail tečka com

Tak mi poprvé smazali blog. Uznávám,že opakovaný vtip není vtipem,ale nakonec jsem se rozhodl ho uveřejnit znova. Hlavně proto,že podle reakcí před smáznutím, téma blogu - stalking internetových a mobilních aplikací, vadí nejen mě

20.11.2017 v 20:47 | Karma článku: 20.38 | Přečteno: 549 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Cesta života

I v nejhorších situacích vždycky existuje naděje, že dojde ke změně a všechno se v dobré obrátí. V obleženém Leningradu k naději vedla cesta přes zamrzlé Ladožské jezero.

20.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 14.34 | Přečteno: 391 | Diskuse

Jan Ziegler

Válka taxikářů aneb obcházení zákona

V Praze se rozhořel boj mezi zástupci taxislužeb a společnosti Uber, která jim fušuje do řemesla. Rozumím tomu, že někteří pražští taxikáři mají pověst, jakou mají, ale zákony musí platit pro každého.

20.11.2017 v 18:45 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 444 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K neudělení prezidentské milosti

Pátého ledna 2017 jsem na svém blogu psal o případu izraelského vojáka Elora Azarii, který zastřelil již zpacifikovaného teroristu. Ten se krátce předtím pokusil zavraždit jiného příslušníka Obranného vojska Izraele (IDF).

20.11.2017 v 17:30 | Karma článku: 17.72 | Přečteno: 521 | Diskuse

Jan Dvořák

Veřejnoprávní šupáci, aneb 200 x V. Filip

Těmi šupáky útrpně míním chudou Českou televizi, která je zřejmě finančně úplně na dně a rozprodává už i přenosovou techniku.

20.11.2017 v 17:13 | Karma článku: 27.53 | Přečteno: 870 | Diskuse
Počet článků 162 Celková karma 9.40 Průměrná čtenost 1091

Mezi mé zájmy patří  kulturní dění v mém okolí, literatura, reflexe vlivu masových médií na utváření obecného mínění. Zajímám se o kognitivní vědy, evoluční psychologii, teorii memů a literaturu. 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.