OSN udělalo kozla zahradníkem

V čele lidskoprávního panelu OSN stanul Faisal bin Hassan Trad ze Saúdské Arábie,  jednoho z nejrepresivnějších režimů na světě. Máme čekat, že začne lobbovat, aby svět dodržoval lidská práva stejně tak málo jako Saúdská Arábie?

Když jsem uslyšela tuto zprávu, nevěřila jsem vlastním uším. A nevěřily ani příbuzní obětí krutého feudálního režimu, jenž získal ve světě svůj vliv díky letitému spojenectvím s USA a svým petrodolarům.  Psala jsem o tom zde  

Že Saúdská Arábie má díky svým ziskům z těžby ropy prsty široko daleko  a lační získávat vlivné posty ve světových institucích, není žádnou novinkou. Že si ale bohorovně troufne v OSN právě na tuto funkci, vyrazilo dech asi všem soudným lidem. Máme právo se ptát, jak předsednictví zastupitele Saúdské Arábie poznamená osudy národů, jež se snaží lidská práva nepošlapávat.

Na to se možná dozvíme odpověď zakrátko. Přejme si jen, ať se Saúdové nezblázní a nebudou ostatní národy nabádat, aby jednali jako oni, protože tato středověká wahhábistická země  s novověkými výdobytky by ráda kárala celý svět. Doufejme, že  nebude svou  zkostnatělou morálku kázat i nám, protože jinak bychom se vrátili o stovky let zpět.  

A co na to celé světový hegemon USA? Mluvčí zastupitele ministerstva zahraničí Mark Toner odpověděl na otázku ohledně stětí a ukřižování disidenta Al Nimra, jenž byl odsouzen v 17 letech vyhýbavě.  Údajně o tom nevěděl a jmenování Trada mu připadne jako vhodné, protože Saúdská Arábie je významným strategickým partnerem USA. Toner se rovněž domnívá, že Saúdi si během svého předsednictví povšimnou, jak to chodí s lidskými právy jinde  celém světě a snad se nad sebou zamyslí.

Jak je vidět, představitelé USA neztrácí svůj nezdolný optimismus. Konzervativní Saúdská Arábie si zakládá na tom, že nikdy nebude měnit svá pravidla hry. Ať je raději mění svět podle nich. Přes ně nepojede vlak. Mark Toner se nakonec přiznává, že sám nevěří, že by Saúdská Arábie šla vstříc zářným zítřkům. Jak si všímá v této souvislosti lidskoprávní aktivista Glenn Greenwald, jehož známe dobře z dokumentu Citizenfour, USA milují diktátorské režimy.  Lidská práva představitelé USA halasně kritizují jen v těch zemích, které nekonají podle jejich gusta. Tedy tradičně v Číně anebo v Rusku.  Co přesně se ale děje v Saúdské Arábii, je jim ukradené. 

Obyvatelům království hrozí  celá řada drastických trestů za přečiny, jež naše trestní právo neuznává. Vše se váže na právo šaría, jež si tento stát vykládá vskutku radikálně. Trošku nám to celé připomene Chammurapiho zákoník. Oko za oko, zub za zub. Tak nějak to chodí v Saúdské Arábii. A ještě hůř.

V Saúdské Arábii je legální mučení politických vězňů. Existuje zde tzv. potrestání na těle. To znamená amputaci rukou za krádež a bičování za lehčí formy zločinů, jako je opilost. Navíc se v Saúdské Arábii objevily případy bičování znásilněných žen, které nebyly schopny prokázat, že samy násilníka nepodnítily, za cizoložství.

Svědectví ženy má v Saúdské Arábii nižší hodnotu, nežli svědectví muže. Na růžích nemá ustláno ani LGTB menšina,  jež rovněž může čelit vážným fyzickým trestům. Zatímco Rusko je kritizováno za to, že si zákonem odsoudilo propagaci homosexuality před dětmi, u Saúdské Arábie se nad týráním těchto jedinců přimhuřuje oko s tím, že se jedná o náboženský postoj se staletými tradicemi. Přitom wahhábismus není zas až tak moc starý. To ale málokdo z občanů USA ví.

Saúdská Arábie byla za tyto praktiky kritizována paradoxně komisí proti mučení OSN. Odvolala se ale na 1400 starý kodex práva šaría a na své mnohaleté tradice. A OSN si nato zvolila Saúdskou Arábii do čela. Takže napříště budou v OSN Saúdi rozhodovat o tom, že tato praxe je přípustná.

Bičování byl vystaven blogger Raif Baddavi, jenž kritizoval islám a omezování práv občanů Saúdské Arábie. Dostal vysoký peněžitý trest, dlouholetý trest vězení a 1000 ran bičem. Odsouzen byl i jeho právník. Trest je vykonáván po etapách. Jeho žena varuje, že manžel trest nemusí přežít.

(rozhovor se ženou blogera, jež nyní žije v Kanadě. Reportáž BBC paradoxně poukazuje na to, že se saúdskoarabský král zúčastnil pochodu politiků ve Francii, kde se uctila památka zabitých novinářů z Charlie Hebdo, ačkoli Saúdská Arábie velice krutě stíhá jakoukoli svobodu lidského projevu) 

Trest smrti může být uložen udělen kromě násilných činů jako je vražda, znásilnění, ozbrojená loupež, opětovné užití drog, za odpadlictví od islámu, cizoložství a čarodějnictví. Tedy opět máme pocit, jako bychom se vraceli  do středověku.  Praktikuje se veřejné stětí hlavy,  ukamenování anebo zastřelení komandem, jež pak následuje ukřižování. Tresty smrti přitom probíhají jako na běžícím pásu, každý den jeden, což je při relativně nízké populaci  dost. Stále ale bude do země proudit dost cizinců, a tak pracovité ruce chybět nebudou, když už si je stát useká místním občanům. 

V roce 2009 si saúdskoarabská náboženská policie zřídila protičarodějnickou hlídku, jež měla za úkol výchovu veřejnosti a boj proti čarodějnictví. Za rok a půl bylo zažalováno za čarodějnictví 151 lidí. Takže příznivci Harryho Pottera a malé děti věřící v čáry a máry, nejezděte do této země, anebo se nesvěřujte  pánovi v bílém oděvu a kostkovaném šátku, do něhož se odívá náboženský policie,  o svém zážitku z filmu, živí se totiž nevrátíte. 

Saúdští Arabové  se vždy rádi odvolávají ve svých  nelidských trestech na slova Alláha, jenž nejlépe ví, jak pokárat viníky a  zvídavě se zbytku světa ptají, proč bychom měli brát ohledy na odsouzeného a nikoli na poškozené. Vzhledem k tomu, že popraveni mohou být političtí vězni, blogeři anebo někdo, kdo odpadl od islámu,  můžeme se ptát,  koho kárá  Alláh a koho naopak  represivního režim, jenž nesnese jakýkoli odpor. 

Saúdská Arábie je kritizována za nelidské zacházení s občany cizích států, především z Asie a Afriky, kteří zde pracují. V Saúdské Arábii, jež se tváří jako nejmravopočestnější země, kvete  obchod s lidmi, kteří zde přichází za prací. Objevují se i tzv. dočasná manželství, kdy jsou vylákány malé děti z Asie, které mají být provdány, ale pak se v Saúdské Arábii stávají sexuálními otrokyněmi a služkami.  

Ženy v Saúdské Arábii sice mají možnost studovat, ale jen 5 procent pracuje. Hovoří se zde o ženském apartheidu. Teprve nedávno bylo dáno právo ženám hlasovat. Ženy nesmí řídit auto, jen na poušti, nesmí si založit účet bez svolení manžela, nemohou jít bez doprovodu. Žena, která si vyrazila sama do ulic,  a byla přitom znásilněna, obdržela za tuto smělost více ran bičem, nežli ti, kdo ji znásilnili.

Ženy musí být zahalené, nesmí se líčit, bavit se veřejně s muži, vyzkoušet si oblečení v obchodě. Saúdové už ale povolili ženám účastnit se na sportovních závodech. A tak jsme mohli vidět první atletku s šátkem, jak běží s ostatními závodnicemi. Ženy nesmí chodit na hřbitovy a kupovat si barbíny.

(na videu se aktivistka Buthayna Nasser  dohaduje s klerikem  o tom, zda může mít odhalenou tvář v TV. Klerik to odmítá, žena se roznítí, považuje tvář za znak své identity. Posléze napadne celý saúdskoarabský systém, jenž je založen na memorování naučených pravd ve škole. Žena se svěří, že má před Alláhem stejné povinnosti, když se postí, postí se, když   krade, useknou jí ruku. Vše, co se v její zemi děje, považuje za známku totální ignorance. Odvážně naznačí, že lidem v této zemi jsou vymývány mozky)

V Saúdské Arábii je  potlačována svoboda slova. Tresty mohou být uloženy za proslovy, jež jsou v rozporu s dobrými mravy, tak jak si to představuje SA, ale i za protirežimní výroky.  Za tyto přečiny může být jedinec zbičován anebo jinak fyzicky ztrestán. Cenzuře podléhají všechny časopisy a v Saúdské Arábii nesmí vycházet časopisy pro ženy. Takže milé dámy v saúdskoarabské obdobě Květů anebo Elle si nikdy nepočtete.

V Saúdské Arábii nenaleznete lidskoprávní organizace. Jsou zde zakázané. Mírový aktivista a právník Waleed Abu al-Khair byl odsouzen k 15 letům vězení a vysoké pokutě na základě vágních podkladů.  A je jedním z mnoha odsouzených.  Poprvé Saúdská Arábii umožnila vybraným zahraničním pozorovatelům sledovat určité soudní procesy až v roce 2014.  

Human Rights Watch  kritizuje Saúdskou Arábii i za náboženský apartheid. Diskriminovány jsou zde šítské minority, od všech muslimů je vyžadováno, aby praktikovali wahhábismus. V zemi jsou striktně zakázány symboly jakýchkoli jiných náboženství. Šítové jsou ostrakizováni v práci, nemohou se dostat k významným postům na univerzitách a nemohou svědčit u soudů. Někteří radikální klerikové vyhlašují, že šíté a ateisté by si zasloužili smrt, a nejsou za to potrestáni.

Křesťané nesmí v Saúdské Arábii sloužit mše na veřejnosti a klid nemají ani na soukromých mších, kde jim čas o času vtrhne kontrola. V roce 2012 zadržela saúdskoarabská policie 41 jedinců za protistátní komplot, jenž spočíval  v tom, že chtěli oslavit vánoce. A takto bychom mohli pokračovat dále.

Saúdskoarabský královský klan se přitom často v různých TV rozhovorech pro západní média dušuje, že toto vše vyžaduje především tamní lid a jemu jdou monarchové na ruku. Oni by rádi byli pokrokoví, osvícení, ale lidé sami nic takového nechtějí. Je pravdou, že na počátku minulého staletí se dostal vládní klan do konfliktu s ultrakonzervativní sektou Ikhwanů, jež pomohla králi Abd-al-Azizizovi sjednotit Saúdskou Arábii, a jejíž příslušníky   král nakonec musel vyvraždit. Rovněž je pravda, že se řadě obyvatel  nelíbilo například zavedení TV anebo vzdělávání žen a vládní klan a klerikové museli vždy pokroutit Korán, kde se o žádné televizi ani vzdělávání  žen nepíše.

Pravdou ale je, že by si v této zemi celá řada obyvatel přála demokratické změny a ženy touží po svých právech. Jsou ale tak doděšené, že se bojí cokoli říct, a jako velký pokrok považují už to, že jich bylo několik přizváno do poradního orgánu Súry. Ze 150 členů je tam 30 žen. Aktivistka, která se zasazuje o to, aby ženy v Saúdské Arábii mohly řídit auto, a jež je  v rodné zemi  diskriminována, v rozhovoru pro americkou Fox News řekla, že jestli je svoboda možnost chodit v bikinách, tak to by ona nikdy nechtěla, protože to považuje za necudné.

Takže uvidíme,  s čím se vytasí ve vedoucí roli panelu lidských práv OSN oficiální zastupitel země, jež mluvčí nevládní Hlídky Spojených národů Hillel C. Neuer, sídlící v Ženevě,  považuje za nejhorší zemi ohledně náboženských práv, práv žen a občanských práv. Jedině tato hlídka považuje jeho zvolení za skandální. Jinak Faisalovi bin Hassanovi Tradovi všichni představitelé OSN patrně k jeho funkci pogratulovali.