Íránský režisér si nebude moci možná přijet do USA pro Oscara
Farhadiho film jsem viděla v rámci festivalu íránského filmu v kině Scala, který jako minulý rok uvedl evropsky oblečený mladý Íránec společně s Češkou, kteří před tím popíjeli v kinokavárně blíže nespecifikovaný nápoj a dobře se bavili. "Tento chlapík určitě představuje pro naši zemi tu nejvyšší bezpečnostní hrozbu", napadlo mě cynicky. Proč jsme si jej jen vpustili a proč už řadu let propagujeme díla naší civilizaci nepřátelské islámské kinematografie.
Ve skutečnosti se jedná o oficiální i disidentské projekty o lidičkách stižených drobnými i osudovými traumaty, které se v tom podstatně lidském aspektu vůbec neliší od těch našich. Loni jsem shlédla film Obyčejný člověk režiséra Majida Barzegara o jednom senilním dědulovi, postiženém Alzheimerem, jenž se bláznivě zamiluje do mladé dívky, která se jej snaží odvést do Kanady za jeho synem.
Až na šátky na hlavách a zastaralé počítače se realita Teheránu nelišila po stránce vizuální zásadně od té naší. Žádný fundamentalismus, žádné viditelné konflikty, vše bylo ovládáno symbolicky pomalým beznadějným tempem života skomírajícího starce, jenž žije svými stereotypy a poslouchá rádio, jemuž nerozumí.
Náboženský aspekt byl, až na pár zdvořilostních frází, zcela vymazán. Vše bylo stejné jako u nás v Česku, až na jeden podstatný rozdíl. Film na první pohled zarazil překvapivou měrou obecné slušnosti, ohledu a úcty, kterou k sobě filmové postavy chovaly a jež nepůsobila strojeným dojmem. Místo obligátního českého "ty vole, ona má velké kozy jako kráva" jsme se doslechli: "pane XY, nechcete pomoci do schodů, máme o vás v celém domě dojemnou starost."
Kamarád, který Írán navštívil, a byl se mnou v kině, měl z této země úplně shodný dojem. Letošní film Obchodní cestující, jenž byl u nás přeložen jako Klient, byl ještě více západnější a modernější. Jako bychom sledovali komorní severské drama střelené hollywoodským melodramatem, jež se zoufale snaží o metanaraci. Režisér strávil velkou část života na divadle, zbožňuje Ibsena a je posedlý myšlenkou prolínání divadelní a filmové reality.
Hlavní protagonisté, oblíbený, pohledný, vtipný učitel perštiny, který se škádlí se svými smartphony vybavenými žáky, a jeho nekonfliktní žena zkouší v divadle hru A. Millera Smrt obchodního cestujícího.
Vše v západních kostýmech, až na šátky na hlavě. Žena, jež má být v Millerově hře poloobnažená, je v krátké červené sukni, přiléhavém plášti, kozačkách a šátku, což vyvolává u herců záchvaty smíchu. Herci řeší pár lechtivých větiček, jež snad neprojdou cenzurou, a to by bylo tak asi vše, pokud by se hlavní pár nepřestěhoval do bytu po ženě pochybné pověsti, která ještě není zcela vystěhovaná. Nikdy ji neuvidíme, jen slyšíme z telefonu její hlas.
Jeden z jejích zákazníků si ji omylem splete s počestnou neproblematickou nově nastěhovanou manželkou, jež nechá svému muži otevřené dveře, zatímco se koupe, a mezitím ji přepadne a krutě zbije. Pak se rozvíjí srdceryvné drama, točící se kolem pocitu ohrožení, viny, partnerského odcizení, osobní nedostatečnosti a hledání viníka. To vše se proplétá se zkoušenou hrou, do které si herci projektují své vlastní frustrace.
Všichni jsou na sebe, stejně jako v předchozím filmu, milí, ohleduplní, snaží se druhému pomoci, aniž by se mu zbytečně vpletli do života, a přesto na sebe naráží a trýzní se, aniž by to měli v úmyslu. Z viníka se nakonec vyklube dědula podobný dědulovi z předchozího filmu, kardiak, jehož dcera se vdává a který zoufale prosí pár, aby jej neztrapnil před manželkou, s níž žije poklidně 35 let. Je to otázka života a smrti i osobní cti.
Zamčen v bývalém bytě manžela postižené, prodělá nevzhledný břichatý útočník srdeční infarkt. Přijede si pro něj rodina, je potupen a ze strachu umírá, aniž by se rodina dozvěděla pravdu. Hra zanechává celou řadu otazníků. Manželé si ponesou trauma z odhalení perverzního dědouše do konce života a navždy mezi nimi bude vražen klín. Film jako stvořený pro Oscarovou porotu a zvláště nyní za času persekuce muslimů.
Ani režisér, ani představitel dědka a manželského páru do USA nepřijedou kvůli rozmaru amerického prezidenta, jenž vydal plošný zákaz vstupu do USA pro všechny Íránce a další vybrané muslimské země. Íránci v USA nikdy nečinili žádné větší problémy.
Írán je oblíbeným otloukánkem USA v letitém tristním sporu o ropu, z níž neprávem profitovali britské a posléze americké těžařské společnosti, v němž hraje roli pomoc USA íránskému šáhovi Rezoví Pahlavího, kterého přijal prezident Carter z milosti, protože umíral.
V příběhu se motají jako v béčkové variaci Hitchcockových špionážních filmů britští a američtí ropní magnáti, přestrojení agenti CIA a MI6, štvoucí proti neposlušnému íránskému premiérovi Muhammadovi Mosaddekovi, Churchill, Eisenhower, T. Roosevelt, zlotřilý John Dulles, komouši, nacionalisté a islamisté. Do toho ještě přimíchejme Reaganův nekalý protizákonný deal se zbraněmi, z něhož byl svého času velký skandál, a Íránci mají na nacionalistický příběh velkého formátu o západním kolonialistickém utlačovateli zaděláno. Íránci mají svou paměť, zatímco běžní Američané si pamatují z celé story jen to, co jim umně naservírují média. Jejich země píše historii celého světa, takže si nemohou vše uchovat v paměti, zatímco Íránci žijí jen svými jednoduchými, často černobílými příběhy, jež se jim vpalují pod kůži díky opakovaným kázáním v mešitách.
O tato antiamerická špionážní témata není na západě zájem. Místo toho vznikají v USA patriotické filmy typu Argo. Íránci si svou zášť vůči USA vybíjejí v mnohadílných cyklech mapujících bezpráví spikleneckého sionistického Hollywoodu, jenž vymývá mozky svým divákům, páchaného na íránském lidu, které běží na jejich PressTV, která má minimální sledovanost a nulový mezinárodní dopad.
Nyní se začalo blýskat na zlepšení vztahů, íránský duchovní vůdce sice neustále spílá západním materialistickým hodnotám, ale nevadí mu, když do Íránu přijedou američtí podnikatelé, animátoři a vědci a všichni Íránci unisono obdivují západní technologické vymoženosti a mladí íránci volí podle vzkazu politiků na Twitteru. Íránci nyní dávají občanům USA víza za symbolický poplatek přímo na svém letišti pojmenovaném po vůdci jejich slavné islámské revoluce.
Na devadesátidenní zákaz vstupu reagovali Íránci mírně, ministr zahraničí vzkázal, že si celý Trumpův počin všichni pečlivě prostudují a provedou nějaká opatření. Jsou totiž národem, jenž má moře moc času, na rozdíl od hekticky uspěchaných Američanů, jejichž je hypermobilní Donald Trump, jenž si kvůli byznysu dopřává jen 4 hodinky spánku, symbolem.
Kdo si počká, ten se dočká, je jejich heslo, a myslí tím, dočká se ráje, který bude uspěchaným povrchním Američanům odepřen. Íránci se v odvetných opatřeních vůči USA poučili od prezidenta Putina, který na poslední Obamovy sankce vůbec nereagoval.
Ministr zahraničí Zaríf držitele platných amerických platných víz ujistil, že budou v jejich zemi vítání. Jsou na vzájemné naschvály mezi USA a Íránem zvyklí a nějaký zákaz vstupu do země, již jejich duchovní vůdce označuje za velkého satana, je nemůže vyrušit z jejich bohorovného klidu.
Režisér íránského filmu, nominovaného na Oscara, objel desítky festivalů, kde byl spolu s herci nadšeně vítán, a tak už ho nějaký zákaz vstupu do USA nevyvede z míry. Režisér řekl, že na předávání Oscarů nebude, i kdyby obdržel výjimku. Má svou hrdost.
Poděkovat mohou Íránci i na dálku pomocí televizního přenosu. Hollywoodské hvězdy jim nadšeně zatleskají, stejně jako tleskali Benu Affleckovi a jeho dojemné protiíránské agitce Argo. Bude to morální vítězství po Írán, nikoli pro Trumpa. Možná se pár hollywoodských herců symbolicky obrátí na šítskou větev muslimství, možná M. Streepová pronese další dojemný proslov. Všichni budeme plakat, tak nějak po hollywoodsku.
Petra Havelková
Poslední mohykáni proruské propagandy v Česku
Během únorového vpádu vojsk Putinova režimu na Ukrajinu bylo přijata série opatření proti šíření ruských desinformací. Řada zemí euroatlantického bloku i jejich spojenců se rozhodla zablokovat ruský propagační kanál Russia Today
Petra Havelková
Na vlnách šedé ekonomiky
Můj postoj k šedé ekonomice byl vždy dvojznačný. Vím, že poctivě danícím občanům, soukromým podnikatelům a právnickým subjektům vděčím za mnohé. Jen díky nim jsem bezplatně vystudovala, mohu jezdit po opravených silnicích.
Petra Havelková
Je projekt Pirátské strany o zdanění psychotropních látek smysluplný?
Možné zdanění příjmů z legislativně regulovaného prodeje psychotropních látek, které má Pirátská strana ve svém programu, se jeví jako zajímavý nápad řešení finančních problémů spojených s náklady na ústavní léčbu závislostí
Petra Havelková
Ruský vliv
Protřásla si bezstarostně své tmavé dredy v podzimním větru a nechala se pohladit posledním zábleskem babího léta. Cítila se svobodná.
Petra Havelková
Mercury a malí Čecháčci
Zpěvákova raná 80. léta strávená v Mnichově ve společné domácnosti s německou herečkou Barbarou Valentin, která jej zasvětila do tamní LGBT scény, byla v dětem přístupném filmu Bohemian Rhapsody zcela opomenuta.
Petra Havelková
Sacha Baron Cohen = Radek Vondráček, Sarah Palin = Miroslava Němcová
Radek Vondráček to už nemohl v sobě nadále dusit. Poté, co kníže po tolikáté před jeho očima usnul a o si to kladl osobně za vinu, se rozhodl, že rozvíří vody malého českého politického rybníčku a sejme masku seriózního právníka
Petra Havelková
Bloger V si změnil profilovou fotografii
Čtete dobře, řeč není o Markétě Šichtařové, která si díky svým stále se měnícím vyprseným fotografiím získává přízeň desítky tisíc čtenářů, ale o blogerovi Davidovi V.
Petra Havelková
Půjde Mark Zuckerberg díky inicativě Václava Klause ml. sedět do českého vězení?
Boj Václava Klause mladšího za svobodu projevu v České republice, kterou dle jeho názoru ohrožuje cenzura ze strany sociálních sítí (především Facebooku), je chvályhodný.
Petra Havelková
Ponechme mužům jejich vkus!
Reakcím padesátnic, které pobouřil výrok francouzského spisovatele, který prohlásil, že už se mu v jeho 50 letech neztopoří penis při pohledu na ženu jeho věku rozumím, ale....
Petra Havelková
Orlické hory
Silvestrovská procházka orlickými horami se namísto kochání scenériemi zvrtla v datlování aplikací mapy.cz a já se během ní stala "čínskou občankou"
Petra Havelková
Jak se dělá talk show na TV Barrandov
Pořad Nebezpečné vztahy moderátora Honzy Musila láká televizní diváky na skandální odhalení, vyhrocené střety mezi pozvanými hosty z řad prostého českého lidu. Je ale všechno tak, jak se divákovi zdá?
Petra Havelková
Spílání malému Čecháčkovi u příležitosti výročí české státnosti
Kabaret české státnosti, které zinscenovalo brněnské Mahenovo divadlo se změnil pro mě a 2 další milovnice divadla a kultury středního věku v kabaret české nudnosti. Jednu z nás z představení prudce rozbolela hlava
Petra Havelková
Český jazyk nám feministická a LGTB lobby nikdy neukradne!
Obavy z útoků LGBT lobby na tradiční hodnoty, jež jsou založeny na roli ženy a muže coby monogamního páru, se stupňují. Napomáhají k tomu legislativní kroky, řešící práva LGTB minorit v otázce manželství anebo adopce dětí.
Petra Havelková
Kunětická hora-sídlo Rumburakovo
Rumburak byl odpradávna mou oblíbenou pohádkovou postavičkou. Zatímco v nepraktické pohádkové říši byl pro svůj pragmatismus plísněn, ve filmu Rumburak ukázal sympatičtější tvář.
Petra Havelková
Proč mezi Trumpem a Junckerem zavládla jedinečná chemie?
Nebe a dudy, voda a oheň, neřízená střela a zpomalený byrokrat, to jsou Donald Trump a Jean-Claude Juncker. Vše svědčilo o tom, že si při setkání v Bílém domě si neporozumí. Přesto mezi nimi přeskočila jiskra. Proč vlastně?
Petra Havelková
Bajka o bukvicích a zlé kavce
Dvě zamilované bukvice seděly na lavičce v parku pod svým rodným stromem. Nedávno se jim splnil vytoužený sen a v kočárku houpaly své adoptované dítě, miniaturní bukvici s dudlíkem v puse.
Petra Havelková
Za emigraci byl krávě v EU vyměřen trest smrti
Řadu členů EU vyděsil krutý rozsudek pro prostomyslnou březí krávu Penku, která si se svým nízkým kravím IQ nedokázala přečíst tabulku "Pozor státní hranice" a odešla z Bulharska do Srbska
Petra Havelková
Blížíme se Rusku anebo spíše Saúdské Arábii?
V obou dvou zemích jsou umělci ostrakizováni za svobodu uměleckého projevu a uměleckou kritiku propojení autoritářského režimu s náboženstvím
Petra Havelková
Dáma s psíčkem
Ministryně obrany, jež si vyfotila věnec položený neznámému vojínovi na Vítkově spolu se svým psem, hnula žlučí velké části českého národa. Ale proč vlastně?
Petra Havelková
Bude Natalie Portmanová zbavena izraelského občanství?
Slavná americká herečka izraelského původu se kriticky vyslovila k nedávným nepřiměřeným zásahům izraelských ozbrojených složek proti protestujícím Palestincům, které si vyžádaly civilní oběti
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 191
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1258x