Drony- k dokonalosti odlištěná anihilace obětí

Série odhalených informací, jež se objevily v časopise Intercept, vrhá světlo na dronové údery USA v Jemenu a Somálsku a na práci sledovacích technologií. Cílem byli teroristé, místo nich to ale odskákali civilisté. 

Barack Obama, jak se dozvídáme z portálu Intercept, jenž vychází z tajné zprávy od zdroje, jenž nechce být jmenován,  povolal armádu a CIA, aby vyslídily a zabily s pomocí dronů údajné teroristy.  Byli popraveni bez obvinění a bez procesu. Exekutiva USA je posedlá technologií zabíjení na dálku, jež dává státu moc  nad životem a smrtí.   První dron vyletěl před 12 lety. Bílý dům ale  vydal  pokyny, jak mají být tyto operace vedeny, až v roce 2013.  Obamovu politiku charakterizuje heslo: důvěřuj ale neprověřuj!

 Obama veřejně označil tento typ operací jako přesnější alternativu "bot na zemi", která má být využita při ohrožení zájmu USA anebo života jeho občanů, ale jen tehdy, když je jisté, že bude cíl zničen a nebudou civilní oběti.  Výsledek je ale zcela opačný nežli vzletné  proklamace. Boj proti vysoce postaveným teroristům s pomocí dronů nebyl účinný.  Místo toho, aby byli zajati  teroristé, byli  sestřeleni neznámí jedinci, kteří se údajně chovali podezřele. 

Velkou roli v celém procesu  hrál  poradce Obamy John Brennan, šéf CIA, jenž nyní čelí skandálu ohledně mučení zadržených. Za Brennana se porady  odehrávaly přímo v Bílém domě namísto videokonferencí a byla posílena role  Národního protiteroristického centra. Intercept analyzuje operace v Somálsku a Jemenu  v roce 2011 a 2013, zvláště operaci Task Force 48-4.

Bushova a Obamova administrativa od roku 2001 povoluje pronásledování členů  al- Kajdy, kdekoli se její členové vyskytnou.  Obama  veřejně  sdělil, že v předchozích konfliktech tato nová technologie vzbudila oprávněné dotazy, kdo je zacílen, a zda se lze vyhnout civilním obětem. Zapřemýšlel, zda  dronové útoky nevytvoří USA ještě více nepřátel. Odbornou veřejností už nyní probublává otázka legality těchto útoků ve vztahu k zákonům USA a mezinárodnímu právu.  Dronové útoky jsou dle Obamy nejen efektivní, ale i  legální.  

 Obama nezmínil operaci TF 48-4 stejně jako paralelní program CIA. Dozvídáme se o sledování lidí, kteří byli vedeni pod čísly, jež jim zaručily smrt bez rozsudku. V lednu 2011-2012 byly v Jemenu zabity civilní oběti, vedle  podezřelého radikálního kazatele a občana USA  Anwara al Awlakiho byl zabit nevinný Samir Khan.  Nedlouho poté byl sestřelen  šestnáctiletý syn kazatele Abdulrahman, jenž  byl zabit, když obědval s bratranci. Jeden úředník USA sdělil, že se jednalo o neuvěřitelný omyl, zatímco  druhý tvrdil, že chlapec byl přítomen údajně s členy al-Kajdy na arabském poloostrově. 

Human Rights Watch kritizuje úder z roku 2012 v Jemenu, kdy zahynulo 12 civilistů, 3 děti a těhotná žena, ale žádní bojovníci. Jemenská vláda se s pozůstalými vyrovnala, ale USA jen vytrvale mlčely. Příbuzní si marně přejí vysvětlení. Dosud neproběhlo žádné vyšetřování.

V rámci zprávy se řeší  smrt občana UK Bilala el-Berjawiho, jenž byl zbaven občanství předtím, než byl zabit v dronovém útoku v roce 2012. Služby USA a UK jej sledovaly pod kódem "Cíl Peckham", když pendloval mezi UK a východní Afrikou, ale nikdy jej nezajaly. Místo toho jej vyslídíly a zavraždily v Somálsku.

Bílý dům připustil, že chyboval v zacílení, kdy byla zabita dvě rukojmí, držená al-Kajdou. Američan a Ital byli zabiti dronovým ostřelování vedený CIA  v Pákistánu. Mluvčí Bílého domu sdělil, že oběti zahynuly navzdory nepřetržitého sledování výzvědným službami, které se domnívaly, že v místě ostřelování rukojmí nebudou.

Lepší zabít, nežli vyšetřit

Tajné dokumenty ukazují, že akce Washingtonu  dávají přednost zabití před výslechem, a buď nejsou schopny anebo nemají zájem  získat cenné informace od podezřelých teroristů kvůli zastaralým metodám signalizace.  Operace se řídí heslem najdi, zafixuj, ukonči.  Ať už se jedná o drony, noční razie, nové platformy, o kterých dosud nevíme, dokumenty poukazují, že vraždění je ústřední součástí protiteroristické politiky USA. Armáda se nechce vzdát něčeho, o čem se domnívá, že jí to usnadňuje život.  Armáda USA se pomalu ale jistě stala závislou na této vražedné mašinerii.

Do základen  v Africe investovala   obrovské finance. Od 9/11 se  USA pokusily pokrýt kontinent sítí malých a nízkonákladových základen, odkud by se dalo rychle zareagovat a odkud by mohli operátoři navádět své drony. Nejznámější je základna  Lemmonier nedaleko somálských hranic.

 (vojáci se radují z vybavení nákladné základny v Djibouti nedaleko Somálska, neradují se ale prostí Afričané, kteří se stanou obětmi jejich dronových útoků) 

Vojenské  vedení USA v Africe, operující pod názvem Africom, nejprve tvrdilo,  že zanechalo jen malý  otisk v Africe, a tvrdí že základna Lemmonier je jedinou v regionu. Ale v nedávných letech byla otevřena řada nových zařízení.   Základna v táboru Lemmonier ukrývá řadu  ozbrojených dronů a dalších výzvědných letounů.  

V Lemmonier jsou vojáci, námořníci, letci a další  personál, jenž se  se od roku 2002 znásobil 450 procenty. USA to stojí  600 milionů dolarů. 1,2 miliardy dolarů má jít do stavebních a konstrukčních úprav. Tato základna je klíčovou bází nejen pro vražedný program v Somálsku, ale i v celém regionu. USA si pozemek pojistila do roku 2044, za rok platí 70 milionů  dolarů za jeho pronájem.

Další  středisko bylo jen 10 km od základny Lemmonier. Po řadě havárií byly dronové operace přesunuty do centra  Chabelley Airfied. Predátorské drony mají  základnu v Niamey v Nigérii a  v Chadu. Dále byla vybudována základna pro drony Reaper na Seychelách. Další stanoviště  byly v Manda Bay, Keni a Somálsku. Řada z nich se rozšířila. Nově je můžeme nalézt v   Burkině Faso, Kamerunu, Středoafrické republice, Gabonu, Ghaně, Keni  Mali, Senegalu, Jižním  Súdanu a Ugandě. 

Dle důstojníka Sama Cookse  uzavřela  Obranná logistická agentura USA 29 dohod o využití afrických letišť v rámci tankování paliva. Jedná se pouze o několik uzlů v rostoucí síti, jež by umožnila operace 5000 a 8000 amerických  jednotek, jež se ročně pohybují na kontinentu. Strategie je založena na pečlivě střiženém, flexibilním programu, jenž  je podpořen rozsáhlou infrastrukturou.

I přes rostoucí počet stanovišť má program své mouchy

Studie srovnává tempo a metody konvenční války, kdy USA vedly v Iráku a Afgánistánu rozsáhlé  pozemní operace, se stínovou válkou v Jemenu a Somálsku. Na rozdíl od Afgánistánu a Iráku, kde byl speciálním jednotkám dán bianko šek k systematickému vraždícímu- zajateckému programu, v Somálsku a Jemenu byly USA  nuceny operovat za přísnějších pravidel. K tomu bylo třeba mnohem více času. Byrokracie ve formě složité autorizace  úderů je dlouhodobým procesem. Podmínky pro útok splňuje jen malý počet teroristů. Požadavky pro pozitivní identifikaci cíle a  nízké kolaterální škody redukují možnost zacílení.

Hlavní aktéři celého programu, jenž řešila zpráva z roku 2013, si přáli více rozvinutějších dronů a více výzvědných letounů, rozšíření námořních plavidel, rozšíření výzvědných operací nutných pro cílené ostřelování. A samozřejmě  nová letiště. Teroristy by dle této zprávy bylo výhodnější dopadnout a vyslechnout, nežli prostě zabít.  Studie zahrnuje analýzy IBM, která se chlubí, že pracuje pro Pentagon, a tak integruje do celého programu komerční poradenské metody, jež vedou ke zdokonalení operací. 

Generál Flynn,  kritik Obamovy administrativy, který opustil CIA, napadl Bílý dům, že preferuje drony, protože jsou levnější, ale nikoli nejúčinnější variantou. Flynn namítá, že není možné vést protiteroristické špionážní operace bez efektivních vyšetřovacích metod. Jsou třeba informačních zdrojů, jinak není možné nepřítele porazit. Bez schopnosti zajmout a vyslechnout zajatce  je efektivita v boji proti terorismu mizivá. Účelem je ale dle něj často jen shodit co nejvíce bomb na teroristy během 24 hodin, aby měli všichni lepší pocit. Z teroristů se udělají  mučedníci a do boje s USA povstane více a více nových bojovníků.  

Pentagon, jenž soupeří se CIA, chce rozšířit svůj vliv.  CIA začala používat nově zkonstruované drony, jež měly základny v Saúdské Arábii, které poskytly snadnější přístup do Jemenu nežli základny ve střední Africe. Existovaly paralelní a soupeřící seznamy cílů a bojovalo se o to, kdo rozehraje dronovou válku v Jemenu.  Zastánci CIA v Kongresu USA argumentovali tím, že agentura ukázala více trpělivosti a diskrétnosti v dronových útocích, zatímco obhájci armády naznali, že CIA  je špatně vybavena na to, aby vedla operaci ve vojenském stylu. Halasní kluci ze CIA, kteří cinkají skleničkami v salónech a říkají, co si myslí, dávno vymřeli. Místo nich nastoupily arivistické  bezcitné šedé myši. 

Složitý řetězec schvalování vražedných operací

Zpráva z května 2013 hovoří o dvoufázovém procesu. První fáze zahrnuje vytvoření cíle, autorizaci cíle, druhá fáze autorizaci k akci. Za  60 dnů musí být získáno  schválení Geografického bojového velitele velvyslanectví a velitele CIA v zemi, kde se nachází cíl.  Jedná se o rozsáhlý řetězec  příkazů a lidí, kteří tento proces monitorují od začátku až po finální úder. Souhlasit musí rovněž vláda země, kde se provádí útok. Cíl má být potvrzen dvěma  zpravodajskými formami.  

USA sbírají informace poskytnuté o potenciálních cílech ve vládních seznamech na základě poznatků výzvědných služeb, armády a  agentur zaměřených na implementaci zákona. Jakmile se někdo dostane do seznamu, výzvědný analytik vytvoří jeho portrét a popíše hrozbu, již tento člověk představuje. To vše skloubí do formátu, jemuž se říká baseballová karta. 

Tato informace je spojena s operativními informacemi, sbalena do souboru informací o cíli a pak je posunuta do vyšší roviny, kdy  je povolena akce. To vše  trvá v průměru 58 dní, pak prezident napíše příkaz. Poté mají síly USA 60 dnů na provedení akce. Systém pro tvorbu  baseballlových karet  a zaměřovacích balíčků závisí na tom, co zjistily výzvědné služby  i na mnohovrstevnatém a často omylném lidském úsudku. Je třeba se spoléhat na to, že máte mocné stroje, schopné sbírat neuvěřitelné množství dat. Ti, kdo se na celém procesu podílí, si o sobě myslí, že jsou více než bohové. 

Řetězec schvalování se nevěnuje dostatečně  zhodnocení možnosti zajetí. Zadržení cílů je velice řídké. Snazší je oběť zabít. V rámci operace Trvalá svoboda- Roh Afriky v roce 2011 a 2012 bylo zadrženo jen 25 procent cílů a to vždy jinou armádou nežli armádou USA. Lidé  zabití  údery jsou označeni zkratkou EKIA (nepřítel zabitý v akci) často, i když nejsou vytypovanými cíli. Pokud se posmrtně neprokáže, že se jednalo o teroristy, pravda se dodatečně upraví.  Běžně se tak minimalizuje vládou počet civilních obětí. Obama v roce 2012 autorizoval zabití  16 Jemenců a 4 Somálců. V Jemenu bylo ale ve skutečnosti zabito 200 lidí. 

V komplexním světě zabíjení v odlehlých zemích je  nálepkování zabitých  jako nepřátel  běžné. Tak tomu bylo i v rámci Afgánistánu  v provinciích Kunar a Nuristán. Střely mohly být vystřeleny z řady letadel. Ale v 9 z 10  případů to byly drony. Když je třeba sestřelit cíl, je třeba rozdmýchat  dýmovou clonu, aby se zakryly případné civilní oběti.  Než se dokáže, že byl zneškodněn cíl, trvá to řadu dní monitoringu výzvědných služeb a je k tomu třeba komunikace se zdroji na konkrétním území. Nikdy neexistuje úplná jistota.   Vystřelit na cíl vyžaduje velkou dávku víry. 

Omezení dronů a jejich technologie

Problém dronů v regionech, kde USA neprovozují legální vojenské operace,  je omezení v technologii zacílení a dále v počtu špionážní posádky. Armáda se většinou spoléhá na signály získané z elektronických komunikačních prostředků od cizích vlád, jež mají své vlastní agendy. To vede k velkému množství civilních obětí. Dalším významným faktorem je čas. Pokud vyprší 60 denní pověření, analytik musí udělat vše, aby si našel záminku, jak cíl zlikvidovat.

USA přitom disponuje  malými operačními týmy pro pozemní operace v Somálsku a Jemenu, i loděmi, jež jsou vhodnější vystopování podezřelých. Drony ale administrativa USA upřednostňuje, protože je to politicky nejvýhodnější. Jsou nízkonákladové, USA nemají žádné oběti  a přesto vypadají tvrďácky. Drony jsou populární v USA, ale nikoli v zahraničí. Škoda, kterou způsobí drony samotným USA, se ukáže až za delší čas.

 Administrativa USA se spoléhá na domorodé síly.  Přenesení amerických  operací na místní jednotky, jež se dělo za Bushe a Obamy, vedlo k porušování lidských práv, mučení, znásilnění  a protiprávním zabití. Clinton Watts, bývalý agent FBI, se stavěl skepticky k využití cizích armád a milicí.  USA se vymluvily na to, že tyto skupiny budou vedeny jejich poradci, jež posílí partnerství s místními silami, což povede k pokročilým  operacím. 

(africká vojska financovaná západem v Somálku plní práci, již vojáci USA nechtějí vykonávat v boji proti hnutí mladých bojovníků al-Šabáb)   

Dronový program se příliš spoléhá na výzvědné služby jiných států. Např. signální inteligence SIGINT pochází  od zahraničních partnerů, ti prý mají lepší informace. Technika SIGINT je založena na shromažďování informací, zachycování signálů, např. komunikace mezi dvěma lidmi, anebo elektronických signálů, jež nejsou přímo užity pro komunikaci. Využití této technologie poskytnuté cizími státy může  ohrozit vojáky bojující v terénu. 

Studie volá po menších pozemních operacích, malých týmech speciálních poradců, jež by spolupracovaly  se zahraničními silami v rámci zajetí bojovníků, jejich výslechu a získání písemných anebo elektronických materiálů. Speciální síly se připravují s pomocí sledovacích přístrojů v rámci výzvědných misí, jež jsou nezbytné pro útok. Nesděluje se zde, kolik by mělo být poradců a jak by měli být využiti při zatčení a výslechu. 

Intercept hovoří o tyranii vzdálenosti

Studie Pentagonu ukazuje, jak byly vysledovány cíle ostřelování speciálním komandem JSOC v Jemenu a Somálsku mezi lety 2011 a 2012. Armáda potřebovala více dronů, stejně jako technologie precizního zaměření, vyšší rozlišení videa a lepší úroveň odposlouchávacích zařízení.

Gen. Michael Flynn si postěžoval časopisu Intercept, že se vydávaly peníze na hlouposti a ne na to, co bylo potřeba. V operaci Trvalá svoboda výzvědná služba nebyla schopna po celou dobu zachytit cíle v Jemenu ani v Africe. Letectvo muselo přeletět ze základny v Djiboutu, malého afrického národa, který hraničí se Somálskem, přes Adenský záliv do Somálska. Byla přitom  přitom omezeni palivem, v případě posádky i výdrží pilotů. V Jemenu se překonává vzdálenost 500 km, z Djibouti do Somálska 1000 km. Letouny strávily polovinu času na cestě  a už nemohly provádět v dostatečné míře výzvědnou službu.

 Jely často v podstatě  naslepo, anebo se musely spoléhat na tzv. mrkání. Operační jednotky JSOC se spoléhaly na špionážní plány získané od kontraktorů. 

Odborníci doporučovali doplnit letecké síly, což se  nesplnilo  z politických důvodů. Systém Najdi, fixuj, ukonči postrádal informace od zdrojů, které fungovaly v Afgánistánu a Íráku v rámci  cyklu využij a analyzuj, kdy se dalo spoléhat na materiály získané v terénu a informace z výslechů zadržených.

 V rámci operací v Jemenu a Africe se nepodařilo vytvořit  cyklus, protože nebylo koho vyslechnout. Chyběly drony a důležité komponenty. Na zemi pak chyběli lidé, kteří by sbírali data v noteboocích, psané materiály, informace o tom, kde se ukrývají cíle nebo informace z telefonického odposlechu v rámci systému DOMEX -  Dokumentace a  využití médií. Často chyběla i  taktická vyšetřovací zpráva (TIR), nutná k  zadržení cíle. Možnost  razií a zabavení materiálů týkajících  se  cílů v Jemenu a Somálsku byla omezená. JSOC se více spoléhá na elektronický monitoring komunikačních prostředků a konečné určení cílů.

 SIGINT je dle generála Flynna nespolehlivou formou výzvědných služeb. Signalizace dopomohla k více než polovině shromážděných dat o cílech, většinou ale  pocházela od zahraničních partnerů. Zbytek byl od lidských informátorů, které získala CIA. Kritika využití SIGINT tvrdí, že zabití lidí závisí na hrstce podřadných informací.

Výzvědné služby a armáda USA příliš  spoléhají na technické aspekty výzvědných služeb. SIGINT může snadno zmást  a proto musí být ověřen jiným systémem HUMINT. Je třeba ověřit, že daná osoba je opravdu tam, kde je a tím, kým je, a nikoli pouze anonymním telefonním číslem. Výzvědné služby přehnaně věří  správnosti svých údajů i tomu, že nebudou žádné civilní oběti. Poté, co je lokalizován telefon cíle, studuje  analytik videa z výzvědného letounu, aby byla identifikace jistá a byly rozpoznány fyziologické charakteristiky. To vše ale většinou nebylo v Jemenu ani v Somálsku k dispozici, a tak se střílelo naslepo. 

(simulace dronového útoku mezi somálskými městy  Jilib and Barawe, kde je základna islamistického hnutí al Šabab, v rámci počítačové simulace  útok proběhl precizně, kolik dalších úderů ale bylo chybných?) 

Architekti globálního vraždění  nejsou znepokojeni morálními otázkami. Ten kdo ovládá rozpočet, kontroluje rozhodnutí a chce mít ve hře své vojenské hračky v čím dál větším měřítku.  Obamova vláda se chýlí ke konci a diskutuje se o formě kontroly dronového programu,  roli  CIA a armády.

Armáda má navrch, plánuje rozšířit počet letů dronů v průběhu 4 let. Armádní velitelé by měli mít více infromací a větší možnost užít sílu,  protože na světě je dle USA čím dál více horkých míst.  Dronů by mělo být do roku 2019 o 50 procent více a s tím samozřejmě se zvýší i počet útoků. Co více si můžeme pro naši krásnou planetu přát.  

V článku byly využity informace ze studií Jeremy Scahilla, Joshe Begley, Cory Currier, Petera Maasse, Ryana Gallangera a Nicka Turse