Proč má svědectví ženy dle islámského práva poloviční hodnotu nežli muže?

Právo šaría, odvozené z Koránu,  je pro nás Evropany zcela zvláštním, myšlenkově takřka neoraným terénem.  V muslimských zemích je ale skoro všude zakořeněno a nikoho z místních nenapadne na něm cokoli měnit. Se zlou by se potázal.

Z velké většiny se tímto právem, opírajícím se o ortodoxní výklad Koránu,  řídí  Saúdská Arábie, Katar, Jemen, Írán, Spojené Arabské emiráty, Súdán a další země. Ideálním stavem dle muslimských kleriků by bylo, aby bylo implementováno po celém světě.  Evropské unie se mu ale stále a znovu vzpírá. Ne a ne je přijmout. Snad proto si íránský ajatolláh Ali Khameney marně ve svých tweetech stýská, že mládež EU, jež hromadně nepoznala islám,  je tak neujařmená, tak dekadentní, zhýralá, že neví roupy coby, a tak utíká bojovat do Islámského státu DAEŠ. 

 O tom, že tam z Evropy většinou proudí spíše frustrovaní potomci muslimských minorit, nežli běžní obyvatelé Evropy, už raději mlčí. Neopomene ale zdůraznit, že íránská mládež je ta nejzdravější, nejzpacifikovanější  na světě.  Íránci vždy vynikali svým břitkým intelektem, láskou ke vzdělání a zakládají si na své prastaré kultuře. To ale nedává jejich duchovnímu vůdci právo soudit státy a jurisdikci EU. Ale když to vezmeme kolem a kolem, je možná dobře, že si ajatolláh rýpá jen do naší mládeže. Protože o občanech USA se zase v Íránu obecně tvrdí, že jsou to  hodní, ba zlatí lidi, jen mají za politiky satany. 

 Pro islámské kleriky je ojedinělou výjimkou  UK. Zde byl v roce 1996  povolen  Muslimský arbitrážní tribunál, jenž má řešit především manželské záležitosti. Otázkou je, kolik si získá do budoucna dalších pravomocí. V UK tak de facto v malém už paralelně běží 2 právní systémy. 

 Nás by mohla tato otázka  začít pálit především tehdy, když by v Evropě muslimská komunita převážila,  měla občanství,  volební právo a strana s islámským programem by dosáhla hmatatelných výsledků ve volbách. Patrně by se pak pokusila islámské právo implementovat do legislativy zemí EU. Ve Francii se tato možnost propočítává technicky zhruba na rok 2022. Do tohoto období je situován i nejnovější zlověstný román hvězdy francouzské beletrie Michela Huoullebecka s výstižným názvem Podrobení. Nejedná se o radostné počtení. 

 Nás ženy může zajímat jeden  aspekt šaríje v právním řádu, jenž sice není implementován ve všech islámských zemích, ale když už někde je, tak to stojí za to. A  tím je odlišná hodnota  svědectví muže a svědectví ženy u soudu. Zjistíme, že svědectví ženy na rozdíl od svědectví muže u soudu nemá stejnou váhu ale často jen poloviční.  Není tím doslovně řečeno, že žena je osobnostně poloviční hodnoty nežli muž. Islámští duchovní si dávají před celým světem velký pozor a okatě křičí, že ženy jsou mužům rovny, protože jsou to také lidé.

Dobré by bylo připomenout, že islám je  o 600 let mladší kult nežli je křesťanství a před touto dobou se na křesťanských koncilech řešilo, jestli je žena vůbec člověk. Takže islám postupuje ve svých úsudcích dokonce rychleji, nežli historické křesťanství. A abychom byli k tomuto ranějšímu náboženskému kultu - islámu spravedliví, není to tak zas dlouho, co v křesťanské  Evropě ženy neměly volební práva a byly diskriminovány. Nicméně situace se změnila a k ženám se v Evropě přistupuje liberálně. Těší se právním svobodám a výdobytkům, o nichž se může islámským ženám jen zdát. Zastávají významné politické posty a často rozhodují o osudech celé Evropy. Pokud se v EU prosadí povinné kvóty na počet žen ve vedení institucí a firem, bude emancipace žen alespoň formálně dovršena.    

Islám se ale staví k ženám jinak. Především v otázce práva a svědectví žen u soudu dí,  že úsudku žen není radno tolik důvěřovat jako mužům a to dle znalců islámského  práva především z fyziologických důvodů. 

Faktem je, že Korán tuto  problematiku až zas tak moc neřeší. V Súře Baquarah, kapitole 2 verš 282 se píše o finančních záležitostech. Doporučuje se, aby byli před soudem sehnáni 2 mužští svědci, a pokud se nedají vycucat z prstu, tak jeden muž a 2 ženy, protože pokud se  jedna z nich bude mýlit, druhá ji  opraví. A to by snad ani nebyli islámští duchovní, aby o tomto veršíku nevytvořili  rozsáhlé elaboráty, nad kterými se v místních pouštích a wahábistických univerzitách tak  dojemně dumá.  

Ve 12. století malický učenec Averroes, jehož známe především v souvislosti s překlady Aristotela, zmiňoval, že se dle učenců  svědectví ženy nemá připustit v případech závažných činů hudud, mezi něž v šaríi patří u nás právně indiferentní  činy  jako je cizoložství i u nás trestané zločiny jako je krádež.

Pákistánský muslimský teolog 20. století Javed Ahmed Ghamidi  se domnívá, že islám žádá svědectví dvou žen proti jednomu muži, protože svědectví vyžaduje zodpovědný úsudek a toho prý není žena svým charakterem, sférou zájmů a sociálním zakotvením schopna. A zde se už dostáváme na vratké pole nedůvěry islámských duchovních vůči mentálním schopnostem ženy. Mohou vám stokrát vykládat, že tomu tak není. Nevěřte jim ale, myslí si pravý opak. Zde uvidíte důkaz.  

Abd Al Mijid al Zibnani v  saúdskoarabské TV Iqra se zabývá právě tímto tématem. A dospívá k překvapivým premisám.   

Klerik odkazuje na výše zmíněné verše z Koránu. Vyslovuje se nedůvěřivě vůči některým  heretikům - komunistům a ostatním ateistům, kteří se  se dle něj pokouší tento verš zesměšnit a ptají se, jak se může svědectví jednoho muže rovnat svědectví 2 žen. Vysmívají se tím všem muslimům. Muslimové mají přitom na vše odpověď. A samozřejmě i na toto. Ženské svědectví nemůže být plnohodnotné  u soudu, protože  ženy menstruují a během tohoto období jsou jejich mentální schopnosti koncentrace oslabeny. Když je navíc žena svědkyní vraždy anebo nehody, lekne se, uteče a občas omdlí. Na videu si všimněme pozadí za klerikem. To je složeno z modelu sítě neuronů. 

Posléze se imám vytasí s  obrazem ženského a mužského mozku, jenž byl zveřejněn v Times v roce 1995. Abychom vše co nejlépe viděli, co nejvíce nám kamera model s arabskými popisky přiblíží. Celá scéna  začíná vypadat víc a víc surreálně.  Na mužském mozku je vidět červenožlutá skvrna vpravo nahoře, na ženském na obou stranách. Tato centra jsou dle klerika zapojeny, když žena mluví,  proto jsou  dle něj ženy více upovídané. Co pak z toho dále vyplývá?

Když hovoří žena, využívá část mozku, jež slouží jako paměťové centrum. V případě ženy jsou zapojena centra řeči a paměti. Takže, když žena mluví, využívá části mozku, jež slouží k paměti, a  tak, světe div se, dochází u ní ke ztrátě dat. 

Takže, když je třeba  svědectví žen ohledně života, majetku, cti popřípadě oprávnění justičního procesu, musíme vzít k úvahu odlišnosti mozku mužů a žen. A tudíž je teze z Koránu obhájena. Sláva bohu za to, že vše je dle klerika tak jednoduché. 

Musíme říci, že osoba s ryšavým, patrně hennou obarveným fousem, co dí tato moudra, je více než prapodivná.  Zakladatel Imámské univerzity v Jemenu, jež čítala 400  žáků, hlava Jemenského Muslimského bratrstva  se těšila štědré finanční podpoře wahábistů ze Saúdské Arábie. Naopak v  USA se dostal imám do hledáčku coby šiřitel světového  terorismu, protože byl údajně duchovním učitelem Usámy Bin Ládina a byl napojen na teroristickou organizaci Ansar Al islam. Zároveň je ale vedoucím představitelem islamistické organizace, jejíž  členka byla vyznamenána Nobelovou cenou za mír. Jedná se o osobu neuvěřitelně činorodou. Dalo by se říci až k zbláznění. 

Pokusil se také léčit AIDS bylinnými metodami a zkusil si tento recept patentovat, což  vyvolalo odpor lékaře  Jamila al-Mughalese, jenž proměřil výsledky, shledal je mylnými a rád by za to klerika uvrhl do vězení. Nicméně to se nestalo a vypadá to, že klerik bude svá moudra šířit dál, pokud jej USA náhodou nezlikvidují v nějakém svém dronovém náletu. 

Jeho názor na hodnotu svědectví mužů a žen ale není ojedinělý, jedná se v islámu spíše o mainstream, protože stejné názory zastává  celá řada duchovních, kteří mají velký ohlas v islámských  médiích. Za všechny citujme  doktora Zakira Naika. Ten je ale tak lišácký, že nikdy neopomene říct, že mužové a ženy jsou si před Alláhem v podstatě rovni. Ale jen jsou ty ženy tak nějak emočně sklerotičtější.  

Islám  je ideologií, jež v řadě muslimských zemí  prorůstá do sféry občanského i trestního práva. Na rozdíl od některých jiných náboženství, jež se jejichž představitelé pokusili v průběhu dějin alespoň rámcově reformovat, má islám jednu podivuhodnou vlastnost. Vyniká v míře konzervace sebe samého. Islámští duchovní, než aby se zbavili jediného veršíku z  poetického a moralizujícího díla, které mělo svůj smysl v době svého vzniku, ale později už zas tak moc ne, raději vymýšlí složité intelektuální kotrmelce, jen aby byli ve shodě s Koránem.

Pouze totální inovátoři, kteří si chtějí udržet své posty na oxfordských univerzitách, jako je Tariq Ramadan,  si troufnou říct, že Korán musíme číst s ohledem na dobu svého vzniku. Kapitolou samou pro sebe je vztah islámských teologů k evoluci anebo k teorii Velkého třesku. Zatímco s teorií Velkého třesku už se někteří smířili, evoluce jim dělá velké problémy. Ti nejodvážnější duchovní jsou maximálně ochotni připustit teorii dnes již zastaralého ID a odvrhnout  už zcela překonaný kreacionismus.

Velký problém mají i pákistánští postgraduanti, kteří si dle statistik tiše myslí, že zemětřesení jsou trestem za lidské hříchy a nikoli ryze přírodním úkazem. V tom si ale občas nezadají s  některými  křesťanskými kazateli. 

Abd Al Mijid al Zibnani má kromě podpory terorismu ještě jedno velké hobby. Rád by totiž dokázal celému světu, že veškeré vědecké poznatky 20. a 21. století byly dávno, dávno již předpověděny v Koránu. V roce 1984 se mu podařilo doštvat největší nadační organizaci v Saudské Arábii, Muslimskou světovou ligu, aby financovala jím zřízenou komisi o vědeckých znameních v Koránu.

V tomtéž roce vyrazil nadšený představitel této komise Mustafa Abdul Basit Ahmed do USA, aby tam ulovil vlivné nemuslimské vědce, kteří by tuto tezi pomohli prokázat. Pár se jich podařilo schrastit, posadit do první třídy a letecky přepravit  na blízký východ. Dostali za to obrovské honoráře, řadu dárků  a posléze  byli královsky pohoštěni. Teprve ex post  začali pochybovat, zda nebyli náhodou zmanipulováni. Většina z amerických vědců si posléze stěžovala, že jejich prohlášení byla organizací totálně vytržena z kontextu. 

A z něho byl vytržen evidentně i obrázek z Timesů.  Musíme poznamenat, že někdy by bylo lépe, když by někteří klerikové vůbec vědeckých poznatků nepoužili a pouze se odvolávali na Korán, Bibli a Tóru jako základní zdroj lidské moudrosti a řekli nám lidem 21. století otevřeně: "chceme, abyste stále žili podle textů starých 1400, 2000 a 3000 let".  Pak by byli ještě srozumitelní. Pokud do svých hermeneutických výzkumů starodávných textů  zahrnou poznatky moderní neurovědy, jíž ještě navíc vůbec nerozumí, působí spíše tragikomicky.  

 Pravdou je, že vyvrátit se dá většina z těchto pseudovědeckých domněnek. Muslimští klerici si ženy představují jako psychicky dokonale vratké, hysterické bytosti, jež se vyděsí při první příležitosti, ve stresu nemyslí a stále se jim motá hlava. Snad proto raději v Saúdské Arábii nepovolí ženám  řídit automobily a bez svolení mužů brouzdat po ulicích. Pravdou je ale často opak. Žena lépe snáší bolest nežli muž. Dokáže řídit auto a dokonce letěla i do vesmíru a tam obsluhovala složité technologie.  

Při  pohledu na násilný akt  máme skoro stejnou pravděpodobnost, že  žena i muž se budou snažit přivolat okamžitě mobilním telefonem policii. Ženy jsou navíc více zvědavé nežli muži a také si více všímají. Takže se může stát, že si všimnou při zločinu mnohem více podrobností, nežli jejich mužské   protějšky. U těch  můžeme naopak předpokládat, pokud jsou stateční anebo ozbrojení, že se budou trestný čin snažit osobně překazit. Tehdy se ale přestanou soustředit, budou jednat a méně si něčeho všimnou. 

Ostatně postavit se útočníkovi může i  dobře ozbrojená Američanka. A vzpomeňme na  Kurdky, které bez nervových tiků chladnokrevně odstřelují členy nepřátelských náboženských sekt a netrpí při tom žádnými výpadky paměti. Při pohledu na ně se bortí všechny islámskými teology pracně vybudované teorie.    

Paměť je přitom mnohem složitějším procesem, nežli si představují islámští klerikové. Z pohledu informatického zpracování můžeme hovořit o 3 stádiích utváření a zapamatování si vzpomínky: vštěpování, uchovávání a vybavování. Samotná paměť se dělí na sensorickou, krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou. Jak si všímá prof. RNDr.  František Vyskočil, paměť si můžeme představit jako hru na tichou poštu. Hrají ji mnohé z našich 100 miliard mozkových buněk (neuronů), propojených do složitých sítí. Sítě se dotýkají nebo prolínají v několika důležitých uzlech. Nejdříve „pošeptáme“ informaci nebo její část jednomu či několika periferním  hráčům (receptorům). Jsou-li hráči-neurony pozorní, informace se dostane k uzlovým  a nakonec ke  koncovým skupinám hráčů jen s malým zkreslením.

Uzloví a koncoví hráči (neurony) hodnotí  smyslové zprávy a porovnávají  je s tím, co už je v jiných částech mozku uloženo. Vjemy jsou srovnávány  s vrozenými paměťovými obrazci,  nastavenými při vývoji mozku našimi geny.

Vjem je ukládán do paměti v jedné či několika formách:
• jako neustále kroužící elektrické obvody
• jako zvýšené či snížené vylučování neuropřenašečů na některých synapsích 
• jako poměrně rychlé zvětšení plochy synapsí a nárůst počtu molekul receptorů – především receptorů citlivých k nervovému přenašeči glutamátu.

V hipokampu  se opakovaným drážděním a vtokem vápníkových iontů doplňují na vzrušivých synapsích nové funkční receptory  pro nervový přenašeč glutamát.  Paměť je složitým procesem aktivace enzymů, synaptických potenciací, jež vytvářejí paměťové stopy. Dochází k hromadění, propojování a vybavování paměťových stop. 

Ukládání do paměti je časový proces, kdy neuronové populace zpracovávají informace ze smyslů a hledají k nim odpovídající uchovávanou vzpomínku. Pracují v krátkých theta rytmech. Pro paměť je důležitý  hipokampus a  vlastně většina mozkových struktur. Paměťová soustava v hipokampu je  v čase rytmizována do řetězce theta vln, nutných pro uložení, konsolidaci a vybavení paměťových stop.

Jedná se o složitý proces a vědecké poznatky se navíc kloní k tomu, že při určitých paměťových procesech jsou využívány odlišné části mozku a to často dohromady.  Nikoli tedy, jak se mylně domnívá islámský klerik, že celá paměť je vměstnána v jednom anebo dvou částech mozku. 

Nicméně rozdíly mezi mužskou a ženskou pamětí, tím jak jsou data zpracována a následně vybavována  údajně existují a to se stává součástí vědeckého výzkumu. K tomu se ale musí použít dostatečně reprezentativní vzorek lidské populace a je dobré využít i  počítačová tomografie, magnetoencelografie,  anebo další dostupné metody. V tomto případě se může testovat jedinec, napojený na přístroje,  obvykle  tak, že se mu ukáží na určitý čas obrázky, grafy, části textů, početní úkony, popřípadě pustí nahrávky videí a to, co si z toho zapamatuje,  se pak různě srovnává a vytváří se statistiky. Vždy se ale musí říci, že se jedná pouze o experiment, ne o nevyvratitelná dogmata, na základě kterých se v islámských zemích tvoří právní řád. Věda totiž na rozdíl od islámu se totiž nikdy netváří jako vševědoucí a často  pokorně přijímá, že je omylná. 

Současné výzkumy poukazují na to, že ženy mohou mít lepší krátkodobou ale i epizodickou  paměť  v rovině verbální. Jsou rovněž nadány schopností zvládat více úkolů naráz. Naopak muži jsou nadáni v rámci krátkodobé ale i epizodické paměti lepší schopností vizuálně prostorového zpracování informace. Svou roli sehrávají estrogeny, androgeny a testosteron, jež mají vliv  na růst neuronů a přenos nervových impulsů v mozku.  U žen se navíc předpokládá, že si lépe zapamatují tváře a vše, co souvisí s emocemi. 

Svou roli v uchovávání paměti hraje ale i věk a občas přítel Altzheimer, o kterém se rovněž mnohé napsalo. Ten může při vysoké míře dožití obyvatelstva zaťukat na dveře každého z nás.  A tak bych se odvážila tvrdit, že svědectví jedné mladé ženy- lékařky, může mít vyšší hodnotu než svědectví padesáti Altzheimerem postižených mužských chovanců psychiatrického ústavu. Tvrdit ale teto fakt by možná bylo dle islámských kleriků naprostým rouháním se sdělení Alláhova. 

Takže dámy, pokud se před vámi v Čechách anebo na Moravě zjeví tento jemenský mužíček s ryšavým fousem, což je při dnešním chaosu s migranty a špatnou bezpečnostní situací v Jemenu celkem dobře možné, nenechte se jím vytočit. Až vám něco začne kázat o ženském a mužském mozku, a  bude nadávat na komunisty, čímž by u nás v České republice asi dost zabodoval, řekněte mu otevřeně svůj názor. A nebojte se, mužíček vás neukousne.  Pouze na vás patrně bude zírat s otevřenými ústy.

Pokud ale pojedete do islámských zemích - třeba do Jemenu, dejte si naopak pozor na vaše ostré jazýčky, aby vám je  místní islámští radikálové v zápalu horlivosti nevyřízli. Ostatně do Jemenu se, při neustálém ostřelování částí, kde se zdržují Houthiové, Saúdskou Arábií nyní nedoporučuje  z bezpečnostních důvodů jezdit.